Společnost lhářů: Román o moru
Karen Maitland
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528797/bmid_spolecnost-lharu-6586727c4af09.jpg
4
23
23
Karen Maitland v tomto mimořádném románu přináší čtenářům okouzlující adaptaci Chaucerových Canterburských povídek. Geniálním způsobem se v něm mísí dějiny s tajemstvími a záhadami a silným lidským dramatem. Píše se rok 1348. Celou Anglii zachvátil mor. Ve světě, jemuž vládnou víra a strach, se devět zoufalých lidí, které svedla dohromady náhoda, pokouší uprchnout před smrtí. Ta je jim však nevyhnutelně v patách. Každý z členů této nesourodé společnosti má svůj příběh. Kamelot, potulný prodavač relikvií, který se stane vůdcem skupiny, Cygnus, jednoruký vypravěč, podivná mlčenlivá dívenka Narigorm nebo malíř a jeho těhotná žena všichni mají nějaké tajemství. Každý něco skrývá. Ovšem jeden z nich si nese skutečně temné tajemství, které tyto lháře povede ke zcela nečekanému osudu.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , KontrastOriginální název:
Company of Liars: A Novel of the Plague, 2008
více info...
Přidat komentář
Obrázky z cesty do Nikam. Spíš atmosféra cesty devíti poutníků než sevřený děj plus pokusy o jakousi magii všedního dne rozhraní morových let 1348-1349. A snaha zahrnout, tu lépe, tu hůře, dnes diskutovaná témata do středověkých kulis: pandemii, klima, gender, eutanazii... Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že to moc nedrží pohromadě, že autorka příliš těká - ale to může být můj problém... Každopádně je o čem přemýšlet. A díky za komentář uživatelky Márinka.
Tato kniha není na horkou pláž. Pokud však máte rádi sic rozsáhlé, ale velmi čtivé historické romány s trochou magického realismu, tj. tajemna, nadpřirozena, legend, pověr … a velmi překvapivým koncem, zapište si tuto knihu na zimní TBR.
Autorka z počátku zvolila velmi pomalý rozjezd, ale na čtyřech stech stránkách to až tak nevadilo. Pestrost děje zajišťuje nejen společnost poutníků zcela rozdílných co do povah i společenského postavení. Čteme-li román o moru, tak nějak počítáme s tím, že někteří z hrdinů nepřežijí. Ovšem kupodivu nás nečeká jen stereotypní "morová Smrtka", která kosí po tisících, ale velmi "tvůrčí Zubatá". Celým románem se jako červená nit táhne kombinace humoru, byť někdy černého, a silných emocí s bezcitností, nemilosrdností a krutostí. A navíc, jak by řekl doktor House: "Všichni lžou".
Na to, že je autorka dyslektik a tudíž se jí velmi špatně čte, co napíše (škrtání je podle mnoha mnou zpovídaných spisovatelů/spisovatelek nejdůležitější část tvůrčího procesu), umí vyprávět skvěle. Snad u nás vyjdou i její další "středověké thrillery".
Společnost lhářů je román, ke kterému jsem přistupovala s respektem, prostě jsem tušila, že se jedná o nevšední, mimořádné a náročné čtení ! Miluji historické romány a tento byl pro mne výzvou. Četla jsem ho poměrně dlouho, opravdu to není žádná jednohubka, nejenom počtem stran, ale i typem malého písma či hutností děje. Přiznávám však, že se jedná o krásný čtenářský zážitek !
Společnost lhářů je román o moru, ale opak je pravdou. Děj se odehrává v roce 1348, tedy v době, kdy v Anglii řádila černá smrt, no autorka vypráví příběh malého společenství lidí, kteří před morem sice prchají, ale trápí je i jiné problémy ! Děj se prosycen atmosférou 14. století, kdy mezi lidmi vládly pověry a kletby, a život ovlivňovalo nadpřirozeno. Některé pasáže románu mě zasáhly více, jiné se mi líbily méně, ale celkově hodnotím toto dílo plným počtem * ! Jedná se skutečně o lahůdku pro čtenáře historických románů !
Skvěle zpracované téma.
Skupina náhodných pocestných pestrých osudů se stane společenstvím na cestě před morovou nákazou.
Dostat se do města před nařízením o epidemii je ošidné, když pak je na příchozí a židy pohlíženo jako na zdroj zla. Dostat se pak ven bez pomstychtivosti je malý zázrak. Cesta a osudy poutníků jsou navýsost velmi dramatické.
Citace: "Bylo tomu těžké uvěřit, ale staré zákony a starý svět se nám zhroutily před očima. Vlády se ujal nový král, jmenoval se Mor. A ten taky vyhlásil nový zákon. Uděláš cokoli, jen abys přežil."
Velmi zdařilé, super, nadějná autorka v mých Nej.
Jak nás historie nepřestává učit, jakýkoli systém, ať už náboženský, či myšlenkový, může být využit ku prospěchu stejně jako ke škodě. Závisí vždy na znalostech a úmyslech jednotlivce.
Historický román o strastiplné cestě.
Parta nesourodých lidí utíká před morem a jeden za druhým umírá,
ale ne vinou moru.
Nepomohly proti té hrůze žádné relikvie ani ikony,
jen strach, hlad, šílené pověry a legendy.
Kniha je napínavá a skvělá, moc doporučuji.
Někteří byli šílení hrůzou a zármutkem, jiní měli už tak zkamenělé srdce, že by někoho klidně podřízli pro hrst sušených fazolí. A když to udělali, nikdo nehnul ani prstem, aby je zastavil, jelikož už nebyly soudy, kde by takový člověk mohl být souzen, ani kati, kteří by takového člověka popravili. Občas mě napadlo, jestli náhodou nahoře na nebesích nezemřel i sám Bůh, jestli i brána nebeská není zatlučená a opuštěná a na zlatých chodnících za ní netlejí těla padlých andělů.
Ale oni se na mě nezlobí, protože jsem stará. Jsem taková kuriozita, co vypráví zvláštní příběhy, kterým rádi naslouchají, přestože jim tak docela nevěří. Nyní už mi odpustili i mou jizvu, jelikož když zestárnete, stanete se bezpohlavní. Mužům začnou vousy padat, zatímco ženám rašit. Mužům narostou cecky jak vemena, zatímco ženám se prsa scvrknou na dvě plácačky a kůže na břiše se prověsí tak, že jen Bůh ví, co se pod ní skrývá, když už se to, co se pod ní skrývá, beztak ani nehne navzdory všemu, co byste si přáli. Až naše těla červi ohlodají na kost, kdo bude umět rozeznat muže od ženy, krásku od zvířete?
Tehdy jsem zjistila pravdu o jizvách. Muž s válečnými jizvami je veterán, hrdina, na něhož čeká čestné místo u každého krbu. Malí chlapci k němu zbožně vzhlíží a sní o tom, jak jednou sami získají podobné odznaky odvahy. Děvečky mu leští stehna svými zadečky, zatímco se sklánějí, aby mu dolily pivo. Ženy kolem něj poskakují a rozmazlují ho, a když se jeho vyprávění o hrdinských činech jednou ostatním mužům maličko omrzí, začnou dbát o to, aby mu sloužící dolévali, dokud ho neopijí a on nezačne tiše klimbat v teple žhavých uhlíků.
Avšak zjizvenou ženu nikdo nepobízí, aby vyprávěla svůj příběh. Malí chlapci se jí posmívají a matky se při pohledu na ni křižují.
Bezpochyby znáte vyprávění o krásce a zvířeti. O tom, jak se krásná panna zamiluje do zrůdy, pod jejímž děsivým zevnějškem zahlédne nádhernou duši. Ale o tom, jak se krásný mladík zamiluje do zrůdné ženy a najde v její lásce štěstí, jste jistě nikdy neslyšeli, protože něco takového se nestává dokonce ani v pohádkách.
Společnost lhářů: Román o moru
Nevím tahle kniha mě zklamala neříkám že je špatná, ale není to můj šálek kávy. Bohužel.