Společnost spektáklu

18.12.2023

"Yo! Jsem Guy Debord. A tohle je můj diss track na kapitalistickej core. Jejich faleš tě uzemní, ey ey, m8, jsou umělý, jak kozy tvojí starý." Poslední dobou mi osud přihrál pár prací o kapitalismu, ale upřímně, jako podcasty, spíš jsem se to snažil pochytit, než doopravdy vnímat. Jak vám asi došlo Guy to rozjíždí na tehdy (1967) revolučním poli kritiky kapitalismu, dnes už všemi oblíbené olympijské disciplíny.

14.03.2017

Možná příliš radikální, jednostranná a marxisticky naladěná, ale zároveň stále (možná čím dál víc) aktuální esej o tom, kterak se západní společnost v šedesátých letech proměnila ze společnosti ryze kapitalistické („mít“) ve společnost spektakulární („jevit se“), která skutečnost přetavuje do jasně srozumitelných obrazů (které jsou ve skutečnosti „lživé a mrtvé“). Debord podobně jako kulturní kritici spřízněni s Frankfurtskou školou (Benjamin, Adorno) nebo Siegfried Kracauer píše, jak se z našich životů vytratilo vše autentické a nyní tak bloumáme mezi nepůvodními reprezentacemi reality, odstřihnutí od skutečné práce, skutečných vztahů, skutečného bytí. To přitom netušil, v jaké míře bude naše každodenní existence (de)formována médii s jejich alternativní realitou jasných opozic, klišé a stereotypů o několik desetiletí později, kdy nám sociální sítě umožní obývat paralelně několik světů a neustále střídat své identity.