Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer , Annie Barrows
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381138/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-b-EPG-381138.jpg
5
1012
1012
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet sama prožila válku v Londýně, kde neustále hrozilo bombardování, ale nikdy nepoznala přímý styk s nepřítelem a izolaci od okolního světa, jaké byli vystaveni ostrované. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Kdy jindy by se mohlo stát, aby byl při tajných vepřových hodech založen čtenářský spolek, zvlášť když většina jeho členů jakživa nedržela v ruce jinou knihu než bibli? A co víc, aby noví čtenáři našli i v náročných knihách poselství, které je zaujme, a aby je četba podnítila k vášnivým diskusím na nejrůznější témata. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Ikar (CZ)Originální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, 2008
více info...
Přidat komentář
Další z mých letošních „úlovků“ , mimochodem s opravdu krásnou obálkou :-), prázdninového čtení na pláž, a protože slunce pálilo a bylo opravdu hodně teplo, tak mi ani nevadilo, že jsem se spolu s knihou podívala trochu severněji, do Lamanšského průlivu na ostrov Guernsey. Tenhle výlet byl vážně příjemné osvěžení :-). Moc se mi líbila forma dopisů ... to čekání na další zprávu (v době mailů a mobilů něco téměř neuchopitelného :-)), ... to, že musíte vynaložit určité úsilí, aby sdělení, které chcete dopisu předat, mělo ten správný význam, příjemci sdělilo, to, kvůli čemu byl dopis odeslán, a zároveň potěšilo, a ještě návdavkem mělo lehkou vtipnou tečku na konci ... prostě byla to paráda a já se s knížkou na konci jen nerada loučila ... byl to jen krátký jednodenní výlet ... a já bych tam strávila klidně celý měsíc :-).
Jednoduše nádherné. Na příští dovolenou bych nejraději jela na Guernsey. :) Těším se na film.
Nevím, co je dramatičtější, zda osudy hrdinů či zádrhele zrodu samotné knihy. Domnívala jsem se, že si počtu o knížkách a čtenářích, místo toho jsem brečela nad výmluvným líčením hrůz druhé světové války. Všem milovnicím dystopických fantasií typu Hunger Games bych tuto knihu doporučila, aby si skutečně představily adorovaný svět.
V dopisech jsem se ztrácela, do půlky knihy jsem tápala v ději a jednotlivé postavy se mi ne a ne vyprofilovat. Přesto mě stránky pohltily. Takže kromě mého nesplněného očekávání jedna výtka - na ostrovany, kteří si četli tak nanejvýš noviny, hrdinové najednou přesedlali na literaturu obtížnou i pro intelektuály. Možná opravdu neměli nic jiného ke čtení, ale stejně mi to připadne divné. A pozor - četli pouze anglosaské autory.
Jak už bylo v předchozích komentářích mnohokrát zmíněno, kniha je prostě milá, a i když vypráví o těžkých časech, je nesmírně pozitivní. Z formy vyprávění prostřednictvím dopisů jsem měla trochu obavy, ale četlo se to velmi lehce a bylo příjemné, že tím pádem různé "zápletky" vyplývaly tak nějak přirozeně postupně. Hezký jemný a chytrý humor. Nechybí romantická linka, která však knihu posouvá směrem ke vkusné červené knihovně.
Příjemné odpočinkové čtení.
Veľmi milá, miestami smutná kniha. Kniha zahreje na duši, ale veľakrát aj rozosmeje. Kniha je písaná vo forme listov, čo vôbec nepôsobí rušivo. Na knihu som pozerala skepticky, mala som pocit, že to nebude môj žáner. Opak je pravdou tento nádherný príbeh sa radí medzi moje obľúbené knihy.
Jedna z výjimečných knih, což vyplývá z výjimečných okolností jejího vzniku. Vždycky tvrdím, že kvalita odpovídá mimo jiné i objemu času, který autor své práci věnoval. Vzpomeňte si třeba na Tolkiena nebo na pány Strange a Norrella od S.M.Clarkeové.
Mary Ann Shafferová napsala jenom tuhle jedinou knihu. Je to v podstatě vyprávění o válce, i když podstatná část se odehrává v roce 1946. Dějiště svého válečného příběhu si vybrala vskutku netradičně; opravdu, o tom, že Normanské ostrovy vláda Jeho Veličenstva přenechala Němcům bez odporu a bez ochrany se po válce moc nemluvilo a dnes se o tom už prakticky ani neví. Trvalo jí léta nasbírat fakta z historických záznamů i z historek pamětníků a ze všech těch let práce vzniklo pouhých 250 stránek, ovšem jsou to stránky naplněné lidskostí, humorem a zářivě laskavým vyprávěním. Pět hvězd.
bohužiaľ na ohodnotenie tejto knihy mi chýbajú hviezdičky, potrebovala by som ich najmenej sedem.....knižka sa ku mne dostala náhodou, ale ani náhodou ju neposuniem ďalej, je to jedna z mála kníh ktoré budem čítať dookola.....
Krásna kniha. Napodiv na mňa nepôsobilo rušivo, že celá kniha sa skladá len z korešpodencie medzi postavami knihy. Veľmi sa mi páčili postavy ľudí, ktoré žili na ostrove Guernsey, až tak, že by som tam najradšej išla bývať. Najlepšie k Isole.
Knížka se mi líbila. Netradiční formou - prostřednictvím dopisů - se nám postupně otevírá příběh z druhé světové války. Dovolím si poznámku, že první část knihy byla pro mě trošku nepřehledná a možná i zbytečně zdlouhavá, s detaily, které neměly pro děj skoro žádný význam. Druhá část, kdy hlavní hrdinka Juliet přijíždí na Guernsey, mne oslovila mnohem více. Kromě děje možná i proto, že mi mnohé postřehy (např. líčení cesty lodí z Weymouth, popis hlavního města ostrova St. Peter´s Port) připomněly moji návštěvu Guernsey před několika lety. Určitě souhlasím s Juliet, která v jednom ze svých dopisů píše, že "na Guernsey je opravdu nádherně, především rozmanitosti zdejší krajiny - jsou tu pole, lesy, živé ploty, úzká údolíčka, divoké útesy, panská sídla, starokeltské obětní kameny, magická zákoutí, tudorovské domy a normanské kamenné příbytky."
Knížku doporučuji - forma dopisů Vám možná připomene "Dopisy z ostrova Skye."
Pro Mary Ann Shafferovou
……………………………..............
Vážená paní spisovatelko,
i když jste se nedožila vydání své knihy, patří Vám dík mnoha čtenářů, které příběh ostrovanů z Guernsey okouzlil.
Rád udržuji korespondenci s přáteli, v současnosti víc komunikujeme prostřednictvím e-mailové pošty, ale v minulém století jsem stihl napsat stovky dopisů a velké množství jsem jich taky obdržel. Některé mám schované. Dál utrácím za poštu alespoň posíláním pohledů :-)
Epistolární forma, kterou jste zvolila, se mi líbila. Připadalo mi, jako bych adresátem dopisu byl já. Stejně jako Vy jste si zamilovala Guersney, tak i já jsem ostrovní atmosférou nadšený. Normanské ostrovy řadím mezi své cestovatelské výzvy.
Zaujal mě odkaz na Charlese Lamba.
Poselství dobrých knih jste skryla na s. 14: „Stačí, aby Vám v knize padla do oka nějaká drobnost, a ta Vás zavede k jiné knize, ve které se zase najde něco, co Vás zaujme a přivede ke třetí knize, a tak to postupuje geometrickou řadou, konec toho procesu je v nedohlednu a smyslem jeho pokračování je požitek, nic víc.“
Opakovaně se přesvědčuji, že i s odstupem desítek let vznikají zajímavé příběhy, které popisují smutné období 2. světové války. I když ne všechno se dá popsat, jak říká Seneca (s. 145): „Malá bolest vybízí k výmluvnosti, velká nutí k němotě.“
Rád jsem poznal postavy z Vaší knihy. Upřímně jsem se zasmál při charakteristice malé Kit (s.182): „Při setkání s někým, koho nechce vidět, se umí podívat tak, že by se i Médea lekla.“
***************************************************************************
Pro Annie Barrowsovou
……………………………........
Děkuji za finální podobu příběhu. Zajímalo by mě, jestli existují příběhy O. Wilda o kočičím mušketýrovi.
***************************************************************************
Pro Martinu Káňovou
…………………….............
Děkuji za pěkný překlad. Užití protetického v [von] se mi líbilo, ale občas mi přišly dopisy od méně vzdělaných členů Spolku psané jako od soustředěného gymnazisty :-)
***************************************************************************
Všem členům Spolku přátel krásné literatury a bramborových koláčů
………………………………………………………………………....................................
Přeju Vám, ať pokračujete v tradici zakladatelů Spolku a s laskavým nadhledem rozebíráte knížky, které Vás zaujaly.
Pokud byste stáli o nějakou zajímavou knihu od českého autora, nebo o zajímavý recept, neváhejte mě kontaktovat.
***************************************************************************
S úctou
vděčný čtenář
..................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 9. kniha, odehrávající se na ostrově
Občas se stane, že nějaký spisovatel zachytí kousek historie způsobem, který se nedá vymazat z hlavy. Na největším z Normanských ostrovů se za války neděje nic velkolepého. Až na německou okupaci a to hodně dlouhou. Není co jíst, čím topit a svítit a ostrované žijí v podmínkách, které moc k žití nejsou. Náhoda jim dopomůže k tomu, aby jim život usnadnilo cosi nečekaného. Knihy. Knihy, jako most k spojenectví, přátelství, lásce, jako příležitost podívat se na svůj vlastní život z nečekaných úhlů pohledu.
Na knížku jsem narazila náhodou, není to novinka, nic jsem o ní nečetla. V anotaci mě zaujalo, že je o knížkách. Děj se rozjíždí s milým humorem. Napsaná je formou dopisů a chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, kdo komu píše. Shrnuto - naprosto úžasná kniha, která přiblíží válku zase z jiného úhlu. Těm, komu se líbila Sůl moře, ji doporučuji, tato mi přijde ještě o level výš. Kniha by si zasloužila více pozornosti.
Musím souhlasit s většinou komentářů níže a při vzpomínce na tuto knihu (kterou jsem vyslechla audio) jsem dojatá. Něco tak nenásilně mile napsaného jsem ještě nečetla. Nevím, jak to vyjádřit, snad že obyvatelé ostrova Guernsey jsou tak obyčejní a milí, že s nimi člověk úplně splyne. A příběh ženy silného charakteru Elisabeth dodává historii ostrova za druhé světové války závažnost.
Krásná, krásná. Hluboké příběhy, přátelství a obětavost, přitom vše zabalené do humoru a ještě doplněné vtipnými a trefnými komentáři ke knihám.
Kniha asi nebyla nijak špatná, ale prostě mi nesedla. Je napsaná formou dopisů, a furt přibývají nové postavy, nové příběhy a vůbec se v tom nedá orientovat. Upřímně nechápu jak tahle knížka může mít tak dobré hodnocení. Ani jsem nedočetla. Tři hvězdičky jenom za název a celkem pěknou obálku.
Naprosto neskutečná kniha. Podle názvu jsem si zprvu myslela, že jde o nějakou klasickou slaďárnu. Nemohla jsem tušit, že se pod ní skrývá tolik neskutečně hlubokých příběhů z druhé světové války a doby krátce po ní.
Moc pěkná odpočinková kniha i s vážnější mi tématy. Normálně humornou literaturu moc nemusím, ale Britové to prostě umí a Mary Ann Shaffer není výjimkou. Její román v dopisech je nejen vtipný a chytrý, ale dozvěděla jsem se zase řadu mně dosud neznámých faktů o německé okupaci Normanských otrovů, že jejich obyvatelům v případě odporu zcela reálně hrozil i transport do koncentračních táborů na pevnině a jak se jim vůbec dařilo v nouzi přežít. A nejvíc se mi líbily pasáže, které popisují setkání s literaturou u lidí, kteří by za normálních okolností knihu nejspíš nikdy neotevřeli, a jak to na ně působilo.
Všechno v životě chce své a možná proto v poslední době narážím na knihy, které vypráví o osudech lidí za světových válek. Je to paradox , od školních let a nekonečných hodin dějepisu věnovaných naším spojencům, toto období nesnáším. Válečné téma prostě nemám ráda. Utrpení lidí, kterým si lidé museli projít mi nedělá dobře.
Tato kniha je, ale jiná. Už jen svou formou. Je celičká složená z dopisů!
Že začátku jsem se trochu ztrácela, kdo je kdo, ale postupně jsem už jen doslova hltala stránku za stránkou. Chvíli jsem se smála, chvíli plakala, ale pořád se těšila na pokračování, až najednou přišel konec.
Chtěla bych si přečíst tolik nových knih, ale zároveň bych se chtěla vracet k těmto pokladům literatury, mezi něž Spolek přátel... bezesporu patří!
Možná bych se k této úžasné knize časem dopracovala sama, nicméně mě na ni upozornila má kolegyně, za což jí ze srdce děkuji.