Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Annie Barrows , Mary Ann Shaffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538826/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-bramborovych-kolacu.png
5
997
997
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka, se rozhlíží po námětu na svou novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím dopisu dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláčů z bramborových slupek, který během války za neobyčejných okolností založili obyvatelé okupovaného normanského ostrova Guernsey. Jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, 2008
více info...
Přidat komentář
Ráda jsem si po dlouhé době přečetla román ve formě dopisů. Ačkoli kostra příběhu (a romantická linka) se odehrává v roce 1946, v dopisech se převážně vzpomíná na nedávno skončenou válku. Bylo moc zajímavé si přečíst, co se během války odehrávalo v Anglii a hlavně na Normanských ostrovech, o tom se moc neví. Pisatelů i adresátů bylo víc, takže bylo potřeba pořád sledovat, kdo komu píše. Na druhou stranu se člověk dozvěděl o dění na ostrovech z více pohledů, každý přispěl svou troškou do mlýna, takže vznikla pestrá mozaika smutných i veselých příhod a vzpomínek.
Přestože se román odehrával (a hlavně byl napsaný) mnohem později, připomněl mi jeden z dílů série o Anně ze Zeleného domu - Anna v Summerside, který je také psaný formou dopisů Anny Gilbertovi.
Můj dojem z knížky je bohužel ovlivněný tím, že jsem ji četla velmi dlouho a posledních asi 50 stran jsem měla v hlavě už jen to, abych ji konečně "dorazila".
Já jsem měla tušení, že to bude krásná kniha. Ale že bude tak krásná!
Forma skvělá. Příběh, který se odkryje, rozhodně na začátku nečekáte. Dozvíte se určitě i něco nového z historie. Barevné postavy. Krásné mezilidské vztahy. Velmi příjemný humor. Autorce/autorkám ke konci nedošel dech a dostalo se nám vtipných bonusů. A závěr byl takový, jaký si většina z nás jistě přála.
Je to jedna z mála knih, kterou jsem po dočtení měla chuť začít číst znovu, tak se mi všechny ty postavy nechtělo opouštět..
Velmi pěkná kniha, která s lehkostí a humorem zachycuje nelehké období okupace Normanských ostrovů a druhe světové války.
Nedočteno. V knize se střídaly postavy, situace, minulost a budoucnost .... prostě mi tento styl psaní nesednul.
Kniha ve formě dopisů? Dobře, zkusím ji. Postupně se vám hrdinové dostávají pod kůži, přistihnete se, že se usmíváte nad jejich příběhy, a příště trpíte tou bolestí, co prožili. A přesto je to nádherná kniha, dojemná, smutná, citlivá, laskavá,.... Doporučuji!
Možný SPOILER !!!
Tento román v sobě skrývá skvostnou kombinaci hned několika žánrů – objevíme zde prvky klasického románu pro ženy, psychologického románu i válečné literatury. Díky tomu si zcela jistě přijdou na své fanoušci vícero žánrů.
Spolek přátel krásné literatury seznamuje čtenáře s poměrně opomenutými osudy obyvatel Normandských ostrovů o nichž se v souvislosti s druhou světovou válkou příliš nemluví. Zároveň se v románu objevují i poměrně stravitelně podané příběhy o situaci v německých a francouzských koncentračních táborech.
Zároveň ukazuje, že klasická literatura má i v těžkých dobách velice kouzelnou moc a dokáže povzbudit na duši lidi, kteří předtím nikdy nečetli a nejsou ani příliš vzdělaní (např. řezníky, opilce, zemědělce, …) a tak lze předpokládat, že může podpořit a povzbudit i v současnosti.
Román se je napsán čtivým jazykem, i když samotné čtení může trochu zkomplikovat nezvyklá forma vyprávění příběhu prostřednictvím dopisů, na což si řada čtenářů bude muset chvilku zvykat.
K románů Spolek přátel krásné literatury mám pouze drobnou „výtku“, která souvisí spíše s tím, že jsem si o knize předtím nic nezjišťovala. Tou výtkou je, že se v příběhu poměrně realisticky popisují situace z koncentračních táborů a dalších hrůz druhé světové války (např. zmlácení menstruující dívky dozorcem v táboře, …) což je téma o němž nedokáži číst a tím pádem mi i čtení působilo veliké potíže, protože si všechny situace nechtěně, ale o to barvitěji dokáži vykreslit ve své mysli. A věřte, že pak opravdu o co stát a klidný spánek se odsouvá na dobu neurčitou :)
Dovolila bych si tvrdit, že pokud se válečná kniha dokázala dostat mezi knihy, které jen tak mou knihovničku neopustí, a to tato knížka mezi ně rozhodně patří :) , pak se jedná o román opravdu kvalitní a zcela jistě si zaslouží vaši pozornost. :)
Knihu Spolek přátel krásné literatury bych vřele doporučila nejen čtenářům, kteří si rádi přečtou lehce romantický příběh o vážném tématu, ale také milovníkům válečných či historických románů, protože si zde jistě přijdou na své. Oproti tomu není příběh určený těm, kteří si chtějí odpočinout u lehkého, zamilovaného příběhu, protože tato kniha vás jen tak odpočinout nenechá.
Spolek přátel krásné literatury hodnotím 80%, jedná se o naprosto excelentní román, jehož jedinou „chybou“ je má averze k tématu 2.světové války ????
Proč jen se už nepíší dopisy? Je až neuvěřitelné, kolik toho sdělí jeden dopis. Žádná sms či mail se jim nemůže vyrovnat. Díky těmto dopisům jsme zjistili mnohem vic o jednotlivých postavách, jejich životech. Bylo to opravdu výjimečné čtení, které nám dalo pocit, že jsme součástí příběhu.
Krásná knížka. Přestože se děj odehrává za války a bezprostředně po ní, příběh je úžasný!!!
Nádherná kniha, na kterou jsem narazila náhodou díky Čtenářské výzvě a rozhodně ji doporučuji. Možná mě zpočátku odrazoval takový velký počet postav,ve kterých jsem měla chvíli nepořádek, ale určitě mi to kniha vynahradila. Možná se mi tak zalíbila i tím, že byla psána formou dopisů, jako bych je dostávala já sama, jak již tady přede mnou psali jiní. Krásně se četla i přes tak těžké téma války, hlavně díky vtípkům Juliet a ostatních. Líbilo se mi, že kvůli takové náhodě a jednomu dopisu vlastně našla vše, co dlouho hledala...
Moc mile a laskavě napsaný román v dopisech. I když se odehrává krátce po druhé světové válce a řeší se v něm závažná a smutná témata, tak je to zábavné a vtipné čtení.
Po prvních stránkách jsem si říkala, jestli vůbec dočtu. V půlce knihy už jsem věděla, že ano, a na konci jsem byla smutná, že už je konec.
Nádherná kniha. Nenapadlo by mě, že se dá tak nelehké životní období uchopit s takovou lehkostí. Po pár dopisech jsem začala mít pocit, že jsou adresovány mně a na každý další jsem se neskutečně těšila. Teď bych si jen přála sbalit kufr, přesídlit na Guernsey, užívat si společnosti tamních postaviček, být členem jejich spolku a ochutnat koláč z bramborových slupek ...
S radostí 5 hvězd. Pro mě velice zajímavá a opravdu tak trochu jiná kniha, u které jsem se dozvěděla mnoho nového o 2. sv. válce a okupace díky tomu, že byl příběh zasazen na Normanské ostrovy a částečně do Londýna. Doteď jsem totiž četla především příběhy, odehrávající se v Německu nebo rovnou v koncentračních táborech. Netušila jsem, jak vypadal život na okupovaných ostrovech, patřících pod britskou korunu. Mám velkou radost, že se mi do ruky dostala právě tato kniha, která - ač příběhem zpracovávající těžkou tematiku 2.sv.v. - má v sobě tolik hezkého, milého, lidského a pozitivního, že i ty smutné a těžké stránky věci, které život v té době přinášel, čtenáře neschodí na dno smutku (tak jak se mi někdy stávalo u čtení jiných knih s tematikou 2.sv.války). Postavy mi přirostly k srdci, velice ráda jsem s nimi prožívala jejich životy a obdivovala je za to, že se nenechaly zlomit, ukázaly to dobré v sobě a držely při sobě. I přes všechno zlé si dokázaly udržet humor. Ráda si to celé přečtu v budoucnu znovu a Guernsey si zapisuji na seznam míst, kam bych se chtěla podívat.
Silné příběhy několika lidí žijících a strádajících za německé okupace během druhé světové války na Normanském ostrově Guernsey. Tyto příběhy jsou srderyvné, dojemné, mnohdy hodně drsné a smutné a opravdu svědčí o té době a místě.
Tyto příběhy jsou předkládány ve formě dopisů mezi mladou ženou, která o okupaci píše článek do novin a později celou knihu. Vyobrazuje drsnou dobu a ukazuje, že i během těch nejtěžších dob lidem pomáhá mít velké srdce, lidskost, pohostinnost, kamarádství a soudržnost, a také lásku k umění a literatuře.
Pro mě byla kniha krásná, ale hodně těžká na čtení. Je tam spousta drsných okamžiků, které se opravdu staly a já si musela dát vždycky chvíli oddech, abych to zpracovala.
Zo začiatku som sa bála , že sa nechytím, alebo nepochopím dej, keďže štýl písania bol formou listov. Ale super, čítanie skvelé. Pre mňa znovu nové poznatky o okupácii ostrova, o živote počas okupácie. Navyše hlavná postava je spisovateľka, moje dve vysnívané povolania boli burzový maklér (niečo rýchle a dynamické) a spisovateľka (kľudné, nenápadné...) Ani jedno nie som... :-) Ale bude to prvý bod do čitateľskej výzvy.
Kniha, napsaná formou dopisů, mně zrovna moc nesedla, ale jinak opravdu krásný příběh.
Úžasně milá kniha, která je psaná formou dopisů. Mohla by být i delší. Takové to příjemné pohlazení po duši.