Spoločenstvo prsteňa

25.07.2019

Na rozdíl od mnoha jiných nemůžu říci, že by mě Tolkien přivedl k literatuře. Je mi nicméně ctí, že se mohu přihlásit alespoň k těm čtenářům, v nichž byla jeho zásluhou láska k psanému slovu – a mýtům a kouzlům a jazykům a historii! – na věčné časy upevněna. Vědomí tajuplného nebezpečí ve velkém světě, čarodějové a potomci králů, dlouhý pochod temnotou pod horami, návštěvy elfských panství Imladris a Lothlórien, nesoucích v sobě odlesk Starých časů... je touha po všech těch věcech člověku vrozená, nebo ji dokázal zasadit a vypěstovat až JRRT? Těžko říci – ale v každém případě dokázal ten dobrý profesor kultivovat to nejcennější z lidské povahy, troufám si říci.

Úvodní kapitoly Společenstva jsou mému něžnému nitru nejblíže snad ze všech částí Pána prstenů, a to i přesto, že se proti nim dá vznést mnoho výhrad. Jistě, plynou pomaleji než velká řeka Anduina na místech, kde se doširoka rozlévá mezi travnatými pláněmi Rohanu a hnědými zeměmi Rhovanionu. Jistě, Tom Bombadil je nesnesitelně bodrý a trochu strašidelný; a o Kraji se vlastně dá říci něco podobného. Jistě, tyhle úvodní pasáže jsou laděné úplně jinak než zbytek románu, pohádkověji a kouzelněji, nevinněji. Jenomže když ono to pak tak skvostně navazuje, když nebezpečí pomalu narůstá! A onen dokonale bezešvý přechod od domáckého prostředí ve stylu staré dobré Anglie, kde vás paní Červíčková pohostí velkou mísou hub, až k nejhrdinštější představitelné fantasy, to všechno se odehrává na velmi malém prostoru, a přece ani jedno slovo nechybí a ani jedno písmeno nepřebývá!

Nemyslím si, že ještě někdy zažiji něco podobného, jako když mi bylo jedenáct, letní slunce svítilo do pokoje, ale já cítil jen chlad a šero, protože na cestě se ozývala kopyta koně Černého jezdce. Ale ta vzpomínka ve mně zůstává – a dost možná je silnější než emoce z leckterých děl, která čtu dnes, nebo i než mnohé zážitky z života takzvaně osobního.

23.07.2019

Společenstvo prstenu asi navždy zůstane mým nejsrdcovějším dílem trilogie. Miluju popisy Kraje a života hobitů, myslím, že (nejen pro svou výšku) bych mezi ně fantasticky zapadla. Tenhle, pořád ještě dost nevinný, úvod k famóznímu eposu, o kterém slyšeli snad úplně všichni, si zaslouží patřit do každé knihovničky. Případně, pokud už v té vaší nemáte místo, zkuste audioknihu, kterou namluvil Aleš Procházka. Přednes se moc povedl a byť bych uvítala trochu propracovanější zvukové efekty, re-reading v této podobě jsem si opravdu užila.

22.07.2019

cekal jsem od toho hodne, ale stejne, tohle by bylo slabe, i kdybych to nasel doma na pude a ukajel se predstavou, ze tuhle knihu znam jen ja...

pozitiva: posledni kapitola; to, ze prisel jackson a ucesal to na prijatelny film; par vet/slovnich obratu, ktere me pobavily, i kdyz teda nevim, jestli to byl zamer (boromir plavajici ve snehu, nastvany duchodce gandalf zehrajici na svou senilitu (celkove nabruceny gandalf je snad jedina postava, lepsi v knize nez ve filmu)); ustredni motiv neprekonatelneho prstenu funguje a je vysvetlen skvele a logicky; glum

negativa: predne ten silene jednolity styl vypraveni (jdeme, sednem si a najime se, genialni elfove, zpivame tragicke rikanky něco se stane, jdeme, ti elfove♥ ti vi všechno a jsou lepsi nez jakykoli clovek, jdeme, jime, skládáme tragicke rikanky, něco se stane, jdeme); postavy, které neziji a neverim, ze vazne existuji (smisek, pipin, vsichni elfove, ale vlastne i treba aragorn); otrok Sam, ale vlastne ma osviceneho pana, takze je to asi v pohode no ne?; zbytecne, zdlouhave basnicky, ktere uplne kazdy stejne preskakuje (doufam)

ps. tom bombadil je rozhodne, rozhodne ta uplne nejhorsi a nejotravnejsi knizni postava vsech dob. kdyby ho ta zlatonka, nebo jak se jmenovala, v noci probodla, tak bych ji nic nevycital.. uchylnejsi nez bran the broken
pps. tom bombadil je horsi nez vsichni elfove dohromady

24.06.2019

Jako fanouška filmové předlohy se mi první díl trilogie opravdu líbil. Oproti filmu je zde příběh samozřejmě lépe vykreslený a hlavně příběh samotný dává více smysl, včetně návaznosti na Hobita, jenž je jejím lehkým pokračováním. I postavy mi jsou zde více sympatické oproti filmu (Frodo). Film se mi více zamlouvá akčností a dechberoucí hudbou. I tak je tohle mistrovské dílo a podle mě základ celého fantasy světa. Jsem rád, že na tomto příběhu jsem vyrostl. :)

Tak jsem se rozhodl, že dám po delší době repete. Ano, knížka je skvělá, úžasný svět atd. (o tom více níže) přesto musím říci, že aspoň za mě je film ještě lepší – opravdu, nenapadá mě teď jiný fantasy příběh, u kterého bych film hodnotil lépe než knížku – zářní herci, malebná hudba, parádní atmosféra... Společenstvo je zkrátka výjimka. Ale zpět ke knize.

Dnes již nejsou záporáci z Pána prstenů kdovíjak originální (jen těžko se hledá fantasy bez „Pána zla“), přesto fungují skvěle. Sčíslo jedna je pro mě Saruman, pro svůj složitý charakter (zde nemohu nezmínit opravdu dokonalé ztvárnění Bílého čaroděje mým oblíbeným hercem Christopherem Lee!) a úskočnou povahu. Jeho charakter se sice více rozvine až v druhém dějství, kterému vévodí jako hl. záporák, přesto už i zde si každou kapitolu s ním užívám.

Sauron, Nazgulové, Balrog…, to už je dnes klasika. Souboj Démona ze stínu x Gandalf je pro mě však stále srdeční záležitost. Ale už bylo myslím dost o sporácích.
Mezi kladnými hrdiny u mě vévodí Gandalf (samozřejmě). Vždy mi starý čaroděj seděl víc jako Šedý kouzelník s dobráckým, přesto někdy přísným úsměvem bafající fajfku, než jako moudrý Bílý stařec, jak jej vidíme v dalších dílech.

Frodo mi mnohdy úplně nesedí…, Bilba z Hobita mám určitě raději a sám mám k němu rozhodně blíž. Sam mi v knize sedí teda více než ve filmu, kde mi přijde takový… „ukňouraný“. V knize hezky vynikne, kolik toho pro Froda dělá. Aragorna nejde nemít rád – on je takový ten typ, že ač je nenápadný Chodec, dokáže na sebe okamžitě upoutat pozornost. A Boromirův pád do temnoty…, nu, jak člověk už ví, jak to skončí, je to snad o to lepší.

Celkově mě jen mrzí, že prvních 100 – 150 stran nebylo o něco napínavějších. Třeba pasáž s Tomem Bombadilem je pro mě vždy…, eh, takřka ubíjející. Asi proto u mě film drží laťku nad knihou.

06.06.2019

Tak nám to všechno začíná... Jedna z nejlepších a nejznámějších fantasy knížek, kterou snad ani není třeba představovat, začíná klidným obdobím před oslavou Bilbových narozenin. To, co následuje potom, je jedna velká dobrodružná a životu nebezpečná smrtšť, kterou Tolkien vystavěl naprosto geniálně. Všechno do sebe krásně zapadá a je to ohromně propracované, autor nic neponechal náhodě, a snad každá kytka ve Středozemi má svůj příběh a historii. Jediné, co mě nebavilo, byla část s Tomem Bombadilem, ještě, že ho z filmu vynechali.

04.06.2019

Miluji příběh Pána prstenů. Je to poutavý příběh, zasazený do neskutečně propracovaného světa.
Zároveň je to za mě jedna z mála knih (trilogií), kdy musím říct, že mám raději filmové než knižní zpracování. Myslím, že se autorům filmového zpracování výjimečně podařilo zachytit ducha příběhu, a mimo asi jedné připomínky, kdy mi vypustili mou oblíbenou postavu, nemám, co vytknout.
Čtení je to spíše pro náročného čtenáře, kniha je velmi popisná a obsáhlá a než postava vyjde do jedněch schodů uplynou 4 strany. Upřímně jsem začínala číst asi 3x, vždy jsem skončila v polovině druhého dílu, až ve chvíli, kdy jsem přešla e-knihu a měla ji všude s sebou se mi podařilo příběh přelouskat.

27.05.2019

Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem četla ... i když jsem se k ní dostala po hodně dlouhé době ... vůbec toho nelituji ...

15.05.2019

Knihu jsem si přečetla teď po druhé s odstupem 6 let. Líbilo se mi více než tenkrát, ale můj hlavní cíl je prokousat se do posledního dílu na který se hrozně těším. Rozhodně je to ale kvalitní čtení, jen na můj vkus příliš rozevláté a zbytečně natažené. Hobit mi přišel hrozně krátký a tam to napětí zůstalo po celou dobu knihy oproti Společenstvu.

21.04.2019

Klasika, která ovlivnila knihy napříč žánry, přiznávám, že filmy jsem viděl xkrát, ale ke knihám jsem se dostal až teď, bože, já hlupák Bralovská! Opravdu to stojí za to!

09.04.2019

Četla jsem asi 10x všechny díly. Je to můj nejmilovanější příběh.

08.04.2019

Pěkné čtení, líbila se mi.

31.03.2019

Po zhlédnutí filmu v kině jsem si pořídila knihu a postupně všechny tři díly. Od té doby jsou to moji "miláškové", které si musím přečíst každý rok. Ale to těm, kdo nemají rádi sci-fi a fantasy nevysvětlíme. Asi proto máme každý jiný vkus a pak si každá kniha může najít svoje čtenáře.

19.03.2019

Před samotným hodnocením bych rád zmínil, že samozřejmě uznávám monstrózní a nenahraditelný dopad Tolkienovy trilogie na celý fantasy žánr i na spoustu dalších popkulturních odvětví, jehož odkaz je podstatný, zásadní a viditelný dodnes a ještě hodně dlouho bude. Naprosto chápu lidi, kteří dají této knize absolutní hodnocení a uctívají ji jako kult - Pán Prstenů určil tvář klasické fantasy, děj knihy je dodnes prakticky neustále opisován v dalších příbězích a brutální masu popularity mu přidala i filmová trilogie. Tolkien byl prostě první a zásadní člověk pro celý žánr a s tím prostě souhlasím...ale...

Nicméně si myslím, že tuhle knihu je lepší si přečíst v předpubertálním věku, jakožto vaše "první fantasy". Já se ke knize dostal až nyní, po dlouhých letech, kdy mám v tomhle žánru už něco načteno a to zejména ve vodách "Dungeons and Dragons" novel, které Tolkienovy "vynálezy" náležitě kopírují, avšak často posouvají dál.

Ono totiž "Společenstvo Prstenu" hodně zestárlo. Kdyby vyšlo dnes, nemělo by v současné konkurenci nejspíš velkou šanci. Příběh je prostý - musíme vzít artefakt a odnést ho z bodu A do bodu B, cestou potkáme pár postav a jinak je děj přesně takhle lineární, téměř bez jakéhokoliv zvratu, či překvapivého momentu. Samotné postavy téměř nemají osobnost - všechny mluví a jednají stejně teatrálně, osudově a profeticky, jako s pravítkem v zadku. Některé zásadní události, které se během příběhu odehrají, jsou vynechány a popsány jakožto retrospektivní vyprávění některé z postav, což zařízne jakoukoliv možnost na zpestření děje a rovněž jakoukoliv naději na napětí. Navíc je spousta prostoru věnována popisu krajiny, zeměpisu Středozemě, a rodové historie vedlejších postav, či recitování básniček a písniček, což jsou věci, které mě nejen nezajímají, ale dokonce otravují.

Abych to zkrátil - nečte se to vyloženě špatně, určité charisma to má, ale když odhlédnu od toho, co jsem popsal v prvním odstavci, jedná se o podprůměrné fantasy.

Užívateľ atlantis píše "Já prostě nechci popis každé větve. Nezajímá mě každý kopec, který je prostě a jednoduše pro knihu nedůležitý." Ja to v prípade tejto knihy cítim práve opačne, od majstra popisov a atmosfér akým je J. R. R. Tolkien by bola podľa mňa škoda nenechať si vykresliť hoc aj nepodstatný kopec, má to v sebe niečo priam meditatívne, bez toho by tá kniha už nebola sama sebou.

07.03.2019

Knihu jsem četla v dětství. Asi moje první fantasy, které jsem četla a uhranula mě. Filmy pro mě byly zklamáním.

16.02.2019

Knihu jsem četl dřív,než natočili film a tak jsem nemohl s ničím srovnávat.Ale kniha se mi stejně líbila,protože postavičky Hobitů byly pro mne něčím úplně novým a celý děj ve srovnání s jinými fantasy také.Je to také pohádka,kde dobro nutně musí zvítězit a je napsána docela napínavě.

15.02.2019

Za mě je to vstupní brána do fantasy, ne na darmo se jedná o kalsiku fantasy. A určitě bych doporučil přečíst nejdříve hobita. Společnestvo je prvním dílem rozsáhlého eposu o boji dobra a zla. Nejvíc se mi líbilo, že autor dává čtenáři opravdu velký prostor pro svou fantasii.

14.02.2019

Goooooooooooooooood