Spoločenstvo prsteňa
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152017/bmid_spolocenstvo-prstena-ZPr-152017.jpg
5
9117
9117
Pán prstenů série
< 1. díl >
Tento príbeh narastal pri rozprávaní, až sa stal dejinami Veľkej vojny o Prsteň a obsahuje mnoho pohľadov do ešte starodávnejších dejín, ktoré mu predchádzali - napísal v predslove k druhému vydaniu J. R. R. Tolkien o tejto vari najznámejšej knižnej trilógii minulého storočia. Čarovný svet elfov a hobitov je paralelným svetom veľkých ľudí. Jeho hlavnou témou je Prsteň ako ohnivko, ktoré ho púta k Hobitovi. Proti akýmkoľvek alegóriám sa autor bránil a všetky možné posolstvá a vnútorné významy spájané s jeho knihou sa mu zo srdca protivili. Preto je túto knihu potrebné chápať ako najobľúbenejšie dejiny pradávneho veku a nijako inak.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
"Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců."
Z pěti hvězdiček dávám šest.
První díl série, pro mě rozhodně na prvním místě není. Chvílemi mi trvalo, ponořit se pořádně do čtení... Ale musím podotknout, že jsem neustále odbíhala k mapě Tolkienovi Středozemě a hledala, kde zrovna na mapě jsem.. :D a nepřestanu se nikdy divit jeho nepřekonatelné fantazii, kterou mě inspiroval ke psaní.
Asi jediná knížka, u které se mi víc líbil film. Příběh je úžasný, ale celkově mi přišla kniha docela nudná.
Ač sci-fi a fantasy není zrovna moje parketa, jsem si tuto knihu a Hobita přečetla. Nadchla mě, určitě si přečtu oba další díly, a další knihy od Tolkiena. Je to prostě borec.
Příběh se my líbil, ale celá trilogie mě chytla až na podruhé. Kniha je napsaná hodně rozvláčně a to není moc můj styl, ale rozhodně je to kniha, která se vám možná nebude číst na začátku lehce, ale nakonec vás chytne. Není to jen kniha oddechová a musíte na ní mít především náladu a čas, protože se nani musíte soustředit.
Ad Woodward: Lépe to snad ani nejde říct. Osobně jsem příběhům J.R.R. Tolkiena propadla a mám je přečtené několikrát. Čtu je v zimě jako lék proti depresi, v létě jako rozhovory s kámošem, na podzim pro krásnou melancholii a na jaře v souladu se znovuzrozením všeho. Když je mi smutno a když se raduji, pokaždé se stanou tím, koho zrovna potřebuji po svém boku.
Co dodat? Vše asi již bylo řečeno. Já se pouze uctivě zařadím k tomu hloučku, kterému se to velice líbilo a nedovolí si ani slůvkem stěžovat.
Milujeme Pána Prstenů!!! Je to hrozne dobre propracovana kniha. Napinava, vtipna... Nic v ni nechybi. Tolkien byl borec!!
Toto bylo moje první setkání s knihou od J.R.R. Tolkiena. A že jsem si Společenstvo prstenu přečetl i po zhlédnutí filmu, toho vůbec nelituji. Není málo čtenářů, kterým vadí, že autor využívá poměrně podrobných popisů postav, míst, atmosféry a různých detailů. Mně se to naopak líbilo, protože u sci-fi obzvlášť je podle mého názoru důležité pochopit autorův smyšlený svět a tím si udělat čtení zajímavější. Velmi obdivuji bohatou představivost pana Tolkiena, kterou pak čtenáři dále předává.
To, co tady čtu v některých příspěvcích, je jen dalším potvrzením, že pro dnešní svět je literatura uměním již téměř nepochopitelným. Tolkienův příběh o Středozemi vznikal skoro třicet let a každá stránka vypovídá o bezbřehé fantazii podpořené autorovou erudicí. V dějinách literatury nelze najít dílo, snad s výjimkou Bible, jehož zrod by trval déle a které by při tom ve všech svých částech vyprávělo v podstatě jeden jediný příběh o starobylé zemi a jejich obyvatelích. Přečetl jsem všechny Tolkienovy knihy v originále i v českém překladu a vždycky se k nim rád znovu vracím. A na mou duši mi ani trochu nevadí, že se autor občas věnuje obsáhlým popisům krajiny nebo hobitích zvyklostí a uspořádání Kraje. Pokaždé mám pocit, že jsem se z našeho bláznivého, uštvaného světa na čas uchýlil do světa, kde ještě všichni umějí rozlišovat mezi dobrem a zlem a jasně vnímat základní lidské hodnoty - přátelství, lásku, pokoru, statečnost a soucit - a vážit si jich. Asi to není takový "odvaz" jako film. Jenže ve filmu se uprostřed vší akce jaksi vytrácí to hlavní: duch příběhu. Když Gandalf a Galadriel vysvětlují hobitům nebo Boromirovi, proč si nechtějí a nemohou prsten vzít sami, aby s jeho pomocí Saurona porazili, to jsou vůbec nejdůležitější pasáže Společenstva prstenu. Bez nich by vlastně celý příběh ztratil smysl. Ve filmu se to odbude velmi rychle - v rámci porady v Roklince, která navíc ve filmovém "akčním" pojetí vyznívá jako zběsilá hádanice party jakýchsi podivínů za domem na dvorku. Úvod do Společenstva prstenu asi může někomu připadat rozvláčný, jenže tak to prostě musí být. Autor musí čtenáře seznámit se světem o kterém mu chce vyprávět. Ale i ti, kdo k Pánovi prstenů přistupují až po přečtení Hobita si úvodní vyprávění o čtyřech čtvrtkách vychutnají docela s potěšením - tedy pokud jsou zvyklí číst a nesáhnou po knize jen tehdy, když je zaujme holywoodské zpracování, určené spíš jednodušším myslím a povahám.
Začátek se trochu víc táhne a podle mého názoru je tam několik zbytečností, které tam být nemuseli. Ovšem jakmile začne samotný příběh je to něco kouzelného. Sama nedokážu pochopit, jak někdo může vymyslet takový krásný příběh, tolik fantazie, nápadů, nových světů a postav. Když jsem četla o zemi elfů byla jsme jako v pohádce, kéž by ta země existovala. Upřímně...bála jsem se, že mě to nebude bavit, ale jsem z toho nadšená.
Pro dnešní čtenáře bude možná trochu zklamáním absence dívčí hrdinky s lukem a chlapeckého prince s upířími zuby. Jak sleduji tuto diskuzi tak jednoduchá bezduchost všech těch divergencí, twilightů a dalších náctiletých hovadin si zřejmě vybírá svoji daň. Hold červená knihovna ve fantasy kulisách je dnes více, než geniální imaginace JRRT, barvitý a do detailu propracovaný svět, hluboký a mimořádně silný příběh. Ano i já bych možná přivítal trochu více akce a méně popisu zvyklostí v Kraji, ale nic to nemění na tom, že tento stavební kámen fantasy žánru nelze hodnotit jinak než plnou palbou.
Stále se snažím Pánu Prstenů přijít na chuť a stále mi to nejde. Bylo pro mě těžké zůstat soustředěná na text a často jsem zjistila, že ani nevím co čtu. Nicméně to nevzdávám a doufám, že druhý díl mě upoutá více.
No.... Musím bohužel říct, že mě tato kniha trošku zklamala... Vzhledem k její proslulosti jsem od ní očekávala víc.....
Na můj vkus spisovatel zbytečně dlouho popisuje okolní krajinu a já mám potom problémy zůstat soustředěná na text :/
Trilogie, která ze žánru fantasy udělala to, čím je dnes. Hluboce smekám před fantazií a inteligencí Tolkiena. Kéž bych měla aspoň desetinu jeho znalostí a nápadů.
Znáte takové ty momenty, kdy se začtete a nevnímáte stránky a najednou zjistíte, že jste se v knize posunuli o velký kus dál? Tak takových chvil jsem zažil v této knize poskrovnu. Dle mého názoru silně nadhodnocená kniha(i celá série). Vždyť téměř do poloviny knihy jsem se nudil. Ty úmorné popisy, básničky a písničky! Ufff... Rozjelo se to až v Roklince (tak trochu). Do té doby nás asi měl napínat souboj či spíše závod s černými jezdci. No, na mě to nějak nezapůsobilo. Černí jezdci byli hrozní a nebezpeční jen na papíře, nakonec se zmohli všeho všudy jen na malé píchnutí. Souboj na Větrově měl Tolkien vymyslet jinak, to byl prostě úlet.
Obecně celý ten příběh mi nesedl. Dát prsten - to po čem nepřítel č. 1 touží ze všeho nejvíc - malým, řekněme si to na rovinu, vcelku neschopným hobitům je nápad hodný prostoduchého dítěte. Vždyť jen než dorazili do Roklinky museli je několikrát zachraňovat - Gildor, Bombadil 2x, Chodec. Nebudu to natahovat, prostě mě to nenadchlo.
Říkal jsem si, přečtu si to, je to považováno za klasiku a prý je to lepší než filmy. Nevím, nevím, ve filmech bylo spousta úletů, ale aspoň to putování krajinou bylo mnohem lepší na plátně. (a taky nás ve filmech ušetřili zpěvu)
Přečetla jsem celou trilogii včetně Hobita. Přece jen je to klasika v žánru fantasy a ten já miluju.
Ale bohužel jsem to četla věčnost a zoufale mi to nešlo pod nos. Příliš popisné (spíš to připomínalo cestopis) a složité, bez nějakého citu a vnitřních myšlenek, no nevím. Jsem žena a tak mi mimo jiné chyběly i ženské postavy - nevím proč mi to přišlo suché a takové machistitcké. Ve stylu JÁ jsem chlap - a ty si sedni a čekej, možná se v příští pětiletce stavím, až pobiju ty padouchy, jo a pak si tě asi vezmu. Nebavilo mě to a to ani trochu a nakonec jsem byla ráda, že jsem knihy dokázala znovu prodat. Holt každému nemůže sedět všechno, ne?
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Knížku hodnotím kladně. Nelíbily se mi, stejně jako u Hobita, velmi dlouhé kapitoly! Dále se mi moc nelíbily někdy až příšerně nudné a dlouhé písničky... Naopak bych chtěla pochválit autorovu schopnost popisovat krajinu - chtělo to pořádnou dávku fantazie! Abych pravdu řekla, ze začátku mne kniha moc nezaujala a nějakou dobu mi trvalo, než jsem byla schopna se do děje vžít, ovšem zhruba někde od půlky to začínalo být čím dál tím zajímavější! Dobrodružství v Morii, krása Lórienu, to vše mne tak zaujalo, že už se nemohu dočkat dalšího dílu!!! Teď už jenom shlédnout film. :-) Knihu vřele doporučuji....