Srdce Chaosu
Gav Thorpe
Warhammer - Otroci temnoty série
< 3. díl
Ničivý vliv Chaosu proniká do světa Warhammeru a nakazí všechny, kdo se s ním setkají. Kdysi vznešený rytíř Císařství Kurt Leitzig se zřekl svých bývalých spojenců a nyní stojí na samotném pokraji nesmrtelnosti a démonství. Ale může Kurtova bývalá láska Ursula shromáždit armádu, aby ho zastavila, než bude jeho duše navěky ztracena u Temných bohů? Thorpova výpravná trilogie Otroci temnoty dochází k impozantnímu závěru, v němž se mocné armády střetávají na zakrváceném bojišti a bojují o poslední cíl! Dotisk třetího a posledního pokračování cyklu Otroci temnoty zasazeného do světa Warhammeru.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2024 , PolarisOriginální název:
The Heart of Chaos, 2004
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Děj (pokud jste nečetli, přeskočte dál): Schyluje se k válce. Ursula se snaží utéct od proradného hraběte Luitena a zároveň získat větší armádu a podporu dalších šlechticů. Kurt se snaží získat větší podporu od bohů Chaosu a tak cestuje dál na sever, kde si jej bohové předvolají, aby dokázal, že je toho hoden. Mezitím jeho chaosem pozměněný tým vedený Jacobem shromažďuje armádu. No a to je vše. Pak dojde k bitvě, kde se všichni vzájemně vyvraždí. Pár jich zůstane a vrátí se domů hladovět po zbytek zimy. Naneštěstí se žádné osvícení dalších hrabat nekoná a tak boje o moc a zrada dál pustoší Říši. A nikdo z hlavních protagonistů nedojde šťastného konce.
Můj názor: Pokud se vůbec tuto sérii vyplatí číst, tak je to kvůli tomuto dílu. Počáteční pomalý rozjezd a nudná Ursulina linka je plně zachráněna zábavností Kurtova putování do Pustin chaosu a následnou bitvou. Bohužel vzhledem k tomu, že jak už jsem psal u prvního dílu, to autor pojal jako tragédii, žádný ani částečně šťastný konec se nekoná. Dokonce ho podezřívám z nenávisti ke svým postavám, protože všechny skončí opravdu špatně a nemusí notně umřít (obzvlášť konec Magnuse, Ruperta a Vapolda mě fakt naštval, ale nebojte, je tu popsán osud postav i 60 let po hlavních událostech). Takže katarze ze zadostiučinění se nekoná a ve výsledku je to jen další epizodní událost. Kurtova bitva je velmi trapná a jen potvrdila mé podezření, že bohové chaosu dali tu moc špatnému vyvolenému. Naprosto se nestará o osud armády ani postup bojů, vlastně vůbec o nic. Jen přijde k hotovému a bere to jako samozřejmost. Neřeší naprosto nic. Prostě skupinu 20 tisíc mutantů a příšer nechá bez velení nebo plánu naběhnout do mlýnku na maso. Když to tak vezmu, vyplývá z celého tohoto dobrodružství jen to, že Chaos nedobyl lidské državy ne proto, že by lidé byli tak dobří bojovníci, ale proto, že stoupenci Chaosu jsou jen absolutně neschopní amatéři... Vlastně nebýt živějšího popisu bitvy a putování do pustin chaosu, bylo by to zase o ničem. A proto je mé hodnocení velmi těžké. Ale oproti předchozím dílům jsem si to přeci jen užil. Nebýt výše popsaných nešvarů, dal bych 4. Bohužel autor není až tak dobrý spisovatel, což jsem si potvrdil i u dalších dílů Třinácté legie.
Záver trilógie - Srdce chaosu - ma chytilo hlavne od druhej polovice. Všetci síce vieme k čomu sa nakoniec bude schylovať, no zhromažďovanie armád a rôzne patálie popri tom boli záživné. Sigmarová panna to do dala na Johanku z Arku. Síce mi občas liezla svojim správaním na nervy, ale tá pasáž kde prehovorí do duše dvom armádam, ma najviac chytila z celej knihy. Konečne sa dozvieme ako to celé bolo s Van Dieslom a Kurtom. Smutným odrazom vyobrazeným na záver v epilógu je ľudská hamižnost a túžba po moci. Toho Vapolda mi bolo normálne ľúto.
8.5/10
5/6
Perfektní konec Otroků temnoty. I když kdo je zvyklý na knihy, kde dobro zvítězí a hrdinové dostanou zaslouženou odměnu...no nedočká se. Konečný souboj mohl být lepší, ale i tak super.
Jak jsem očekával, v tomto díle se dokončí proměna hlavních hrdinů, na což jsem se těšil nejvíc.
Poslední kniha této skvělé trilogie, nabrala takové otáčky, že se mi nechtělo přestát číst! Kniha vládne temnou atmosférou a brutální řezbou. Veliké sklamání pro mne byl konec, který opravdu měl razantní spád, oproti tomu jak autor napínal a tahal za nitky aby děj nenudil. Konec jsem tak trošku tušil, ale i tak překvapil a zdeptal...pro některé zrovna nekončí happy endem, je velice zvláštní, ale do tohoto světa se hodí. Tato trilogie se řadí u mne na nejvyšších stupních knih ze světa warhammeru .
Závěr trilogie byl opravdu temnější, než díly předchozí a skoro celá část, týkající se Kurta (Sutenvulfa), je věnována převážně získání kruté moci. Cesta za ní je úžasně popsaná a dozvíme se, i něco z Kurtovi minulosti a kruh se tak uzavře. Oproti tomu na druhé straně, kde jsou lidi vedeni Sigmarovou pannou (myslím, že se autor nechal v mnoha aspektech inspirovat Johankou z Arku), probíhají velké přípravy. Nejen shromažďování vojska, ale i zásob, rozdělování funkcí, taktika, apod. - ukazuje se tak na knize, že zde nejde jen o prosté plácání, ale že autor si dal na díle opravdu záležet. Co musím trochu vytknout, je až příliš rychlý závěr (jde mi o hlavní postavy), jinak v mých očích stoupl Hors, vůdce části Sutenvulfovi armády. Úplný závěr, byl pak pro mě trochu smutný, ale v jakém směru, to už prozrazovat nebudu
Autorovy další knížky
2004 | Spáry Chaosu |
2006 | Nositel zášti |
2005 | Čepele Chaosu |
2005 | Třináctá legie |
2005 | Srdce Chaosu |
Určitě nejlepší díl série.. Kurt hledá bránu bohů chaosu a chce získat sílu na zničení Říše. Ursula to má přesně naopak shání armády na obranu. U Ursuly si člověk nemůže nevšimnout inspirací nebo spíš dokonce kopírky Johanky z Arku. Taková Panna Orleánská z wishe.. Mužů říct, že mě její chování občas vyloženě sralo.. Dokonce mi přišlo, že větší pozornost než Kurt s Ursulou dostávají vedlejší postavy jako Ruprecht,Jakob, Johannes atd. Několik nových a i zajímavých postav.... Závěr mezi Ursulou a Kurtem se úplně nepovedl, ale ta cesta ke konci byla velmi zábavná.. Kvituju epilog,kde přeživší postavy dostaly nějaký ten odstavec jejich osudu...