Srdce je osamělý lovec
Carson McCullers
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56108/bmid_srdce-je-osamely-lovec-gUG-56108.jpg
4
58
58
Podle tohoto psychologického románu natočil režisér R. E. Miller v roce 1968 světově proslulý film s dvojnásobnou nominací na cenu Americké filmové akademie Oscar. Ospalé americké městečko se stává dějištěm mozaiky osudů několika na první pohled zcela nesourodých hrdinů. Ohraničený svět, kam jen vzdáleně pronikají vnější dramatické události rozbouřené doby, vnímáme dychtivýma očima dospívající dívky Mick, hledající svou první lásku a sexuální zkušenost, či zrakem hluchoněmého Johna, který vinou nemoci přišel o jediného přítele. Svůj pohled má i stárnoucí a zkušenostmi oplývající Biff, jehož hospoda je ideálním prostředím, kde se spřádají nitky příběhů malých i osudových.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , AlpressOriginální název:
The Heart Is a Lonely Hunter, 1940
více info...
Přidat komentář
Román o obyčejných lidech psaný neobyčejnou formou. Neustálý zápas postav s nepřízní osudu, nezdarem, chudobou a nemocemi. O víře v lepší budoucnost, ale i silných pochybnostech je vyobrazen velmi sugestivně a dojem z knihy ve mně zanechal hluboké pocity, které si v sobě ponesu ještě dlouho.
Lepivý, přilnavý smutek a opuštěnost, které se táhnou celým románem. Z příběhu čiší naprostý fatalismus. Žádná z postav nemá sílu cokoli změnit. A často opravdu má jen velmi omezené možnosti - ty jsou dané barvou kůže, sociálním postavením a neodpustím si dodat i tupostí společnosti (protože který s prominutím debil dá dětem na hraní pušku). Kniha je napsaná dobře, ale pokud nemáte náladu na pochmurné depresivní tirády, raději se do ní nepouštějte. Svatebčanka od stejné autorky se mi líbila víc.
PS: obal - je opravdu děsný, chvílemi jsem se za vzhled knihy až styděla a přemýšlela, že ji postaru zabalím do novinového papíru
Další v řadě mých knih, které se mnou cestovaly po všech mých domovech a které si pořád občas čtu. Tahle mi připadá proti ostatním od téže autorky trochu zlomyslná, jen tak lehce. Jak je to asi s tím, jaký jsi doopravdy jsme, to už nejspíš vím, nebo bych aspoň měla vědět po víc než půlstoletí na Zemi. Pořád si pamatuju, jak jsem to četla poprvé... ;) Asi je čas podívat se i na film.
Takový jižanský Klub osamělých srdcí. Několik hlavních postav, propojených osobou hluchoněmého Singera, jehož pro jeho mlčenlivou zdrženlivost a laskavost srdce, povýší na jakousi až nadpřirozeně moudrou a všechápající bytost a jediného opravdového přítele...a z kapitol věnovaných právě tomu jeho pohledu vysvítá jak absurdní touha spatřovat v někom, co v něm není, tak i co ve skutečnosti dokáže způsobit právě ta obyčejná zdvořilá laskavost.
Děj není nijak zvlášť akční, všední život se svými trably a nenápadnými, nicméně drtivými tragédiemi, psychologie postav, které jsou si podobné svými vnitřními nekontrolovatelnými démony a boji (jen jejich předmět se liší), nevyrovnaností a osamělostí, o to důležitější je protiváha této šabloně se vymykajícího, průzračně jednoduchého Singera, který snad jako jediný se nezmítá ve vnitřním chaosu, pocitech a snech, prostě a konkrétně má rád a stýská se mu... vyznívá to všechno vcelku fatalistickou marností, až jsem ráda, že to čtu až nyní, ve víc než dvojnásobném věku, kdy dílo autorka vytvořila, a mé zkušenosti se životem jsou i příjemné:)
Srdce je osamělý lovec - a osamělí jsou i hrdinové tohoto dobře vyprávěného příběhu z amerického jihu ....
Přiblíží nám svět lidských bytostí - tak rozdílných, a přesto je tu něco, co je spojuje ....
Je to kniha o lidských nadějích - ale i o lidském trápení ... a také o rasismu....
Postava hluchoněmého Singera s empatickým zaměřením zde dominuje .... a dobře mu sekunduje mladinká Mick - se svými sny do života ....
Velmi pěkně napsané - blíží se k 5 hvězdám .... jen kvůli době trochu vzdálené jsem ubrala jednu hvězdu....
Román o iluzích i o kruté realitě amerického Jihu na sklonku 30. let. Zajímavé, nikoli však dechberoucí. Psychologie postav i děj jsou celkem kvalitní, cením pár skutečně nečekaných cliffhangerů.
Tak trochu jsem čekala něco jiného. O to víc mě knížka mile překvapila a pěkně jsem si v ní početla. Líbila se mi.
Tuto knihu jsem četla již několikrát a stejně se k ní pořád vracím. Patří mezi mé nejoblíbenější, díky své osobité vnitřní atmosféře. Na první pohled se zdá těžkopádná, ale kdo se zamyslí nad obsahem a vžije se do přemýšlení postav, které se ztrácí ve svých vlastních životech, najde v tom kouzelný příběh, který člověka donutí přemýšlet.
Doporučuji projít si 100 oblíbených knih 20. stol. na NY Times:
http://lavice.unas.cz/zajimavosti.php?z=248
Já jsem si jich vybrala několik, které by se mi mohly líbit a McCullers nezklamala.
Já se k této knize zas dostala prostřednictvím filmu Love Song for Bobby Long, a i když jsem od ní moc neočekávala (u nás v knihovně byla zařazena v četbě pro ženy), udělala na mě obrovský dojem. Pravda, že jsem při čtení občas cítila takovou ,,nejistotu“ - třeba až moc velký počet hlavních hrdinů a vyhrocených situací na jedno malé městečko a taky velebení socialismu … ale vzhledem k té době, kdy knížku autorka psala a taky, že jí bylo 22 let! - to je obdivuhodné a dost vyzrálé dílo. Krásný jazyk, působivě vykreslené postavy a jejich touhy, sny, bolesti ... nemůžu dát míň bodů. Mě to prostě uchvátilo.
K téhle knize mě přivedl můj velký oblíbenec Bukowski, v jedné ze svých knih ji zmiňuje jako svojí nejoblíbenější, přiznám se, překvapilo mě to, ale zároveň utvrdilo v tom, co si myslim o jeho duši, stal se mi tím ještě bližším.
Tak tato kniha mne vůbec ale vůbec neuchvátila.Aspoň mě se zdálo že je nezáživná s nudným obsahem.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Srdce je osamělý lovec |
| 1985 |  Balada o smutné kavárně / Svatebčanka |
| 1965 | Hodiny bez ručiček |
| 1969 | Svatebčanka |
| 2011 |  Odlesky ve zlatém oku |
Takový talent pro popis postav s jejich dobrými a temnými stránkami zároveň, a to ve dvaadvaceti letech... Nedá se než smeknout.