Srdceboly
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79247/bmid_srdceboly-zc2-79247.jpg
4
741
741
„Svatební pochod mi vždy připomíná hudbu, která se hraje, když vojáci táhnou do boje,“ řekl lyrický básník Heinrich Heine a nevědomky tak s předstihem naprosto dokonale vystihl obsah knihy Srdceboly. Je to příběh o manželství, které začíná okázale se vší parádou a končí na bojišti, je to příběh plný vášně, intrik, touhy, žárlivosti, sexu, paniky ze stárnutí, osobní nezralosti, lží a pomstychtivosti. Je to příběh pro všechny z Vás, kteří už vědí, že manželství není souboj. V souboji se totiž dá vyhrát.... celý text
Přidat komentář
Uzasny pribeh. Kniha ukazuje, jak i samostatne, uspesne zeny dokazi byt zavisle na zlych muzich. Kniha pusobi biograficky, ale i presto doufam v happy end hlavni postavy, nebot konec je otevreny. Pro hrdinku knihy vidim stastny zivot se synkem a spokojeny vztah s biologickym synem. Skoda, ze i autorka nemela pro sebe stastny zivot nachystany..
Při čtení mi bylo smutno pro autorku. V této knize bylo hodně autobiografie a mě bylo smutno pro ženu, která sebou nechala vláčet, manipulovat a ubližovat si. Když se konečně rozhodla vzít život opět do svých rukou, byl její život zmařen. I když ne všechny knihy se mi od ní líbí, své čtenáře dokázala získat.
Od autorky jsem četla pár knih. Patří mezi mé oblíbené. Tahle kniha opět ukazuje, jak některé ženy nechávají po sobě šlapat a snášejí všechno možné jen pro lásku muže.
Kniha působí dost autobiograficky ikdyž je plná fikce . Byla vydána rok kdy byla spisovatelka svím manželem zavražděna . Přišlo mi to jako velké volání o pomoc . Ze života a tak jak to opravdu chodí .
Velmi čtivé, ale smutné. Obzvlášť když vím, co se stalo autorce. Přečetla jsem za jediný den, nemohla jsem přestat a teď je mi tak nějak smutno.
Od autorky jsem četla několik knih. Tato byla její poslední a bohužel i nahlédnutím i do jejího těžkého života. Moc smutný příběh.
Knihu jsem četla v rámci knižní výzvy a měla jsem velký problém ji dočíst. Ne proto, že by autorka neuměla psát, ale dělalo mi velký problém emočně jakkoliv soucítit s ženou, která po sobě nechá takhle šlapat a chová se jako loutka bez mozku. Tohle byla první kniha, kterou jsem od Monyové četla a jsem nepříjemně překvapená, protože filmy, které jsem viděla a byly natočené podle jejich knížek se mi líbily, byly vtipné, takové příjemně ironické a ne sebelítostivé a ukňourané.
Depresivní, pravdivý a bohužel velmi reálný příběh. Nemůžu říct, že je to pohodové čtené, čte se dobře, ale pohodově člověku z toho rozhodně není.
Zkrátka a dobře, knížka je strašná. Je upřímná, pravdivá, smutná. Je o naivitě, o slibech a rozhodně ne o jejich plnění, je o žárlivosti, o zoufalství skoro padesátileté ženy, která se tak moc chce líbit manželovi, že si nechá plasticky hyzdit tělo (což on samozřejmě neoceňuje). O strachu, o probrečených večerech a falešných úsměvech ráno u snídaně – aby to dítě, nic nepoznalo. Ale děti to moc dobře cejtí a vědí a trpí. To je taková superschopnost všech dětí víte? Asi nevíte, když zůstáváte v manželstvích, kde se nemilujete (nemáte rádi, nesnášíte), ale jste spolu „kvůli dětem“. To je prosimvás ta nejhorší věc, kterou můžete dětem udělat...
Hrozně depresivní ale i čtivá kniha. Kolikrát jsem si říkala, že bych se zachovala úplně jinak než hlavní hrdinka, jenže zamilovanost dokáže hodně. Možná tato kniha svědčí i o tragickém osudu spisovatelky.
Vrátila jsem se ještě jednou ke knize Srdceboly. Je ze života, který byl tentokrát setsakramentsky reálný, tvrdý, smutný a nešťastný. Dnes knihu vnímám jako zoufalé volání o pomoc, které tehdy nikdo nevyslyšel a ani netušil. A dnes chápu, proč asi v knize nebylo ani jednou uvedeno jméno hlavní hrdinky. Kniha má krásnou obálku a příznačný název. Stále však v sobě mám spoustu nezodpovězených otázek....
Velmi dobře vystižená atmosféra vztahu. Připadala jsem si jako u hlavních hrdinů v obýváku.
Knížka, ze které jde mráz. Vyšla dva měsíce před autorčinou smrtí. Já ji četla až později. A docházely mi jisté souvislosti s osudem Simony Monyové - jako by věděla, co ji čeká. Jako by si sama předpověděla vlastní smrt. Měla jsem husí kůži, a musela se přemáhat, abych knihu dočetla. Ne proto, že by příběh nebyl dobrý. Ale proto, že jsem měla pocit, jako by na mě sahala smrt...
Jedna z knížek,kdy musíte i po přečtení neustále nad dějem přemýšlet. Na mě byla až moc pochmurná. Ale čtivá byla. Přečetla jsem ji za dvě odpoledne.
Velmi čtivá kniha, ale smutná a velmi reálná bohužel. Co vše jsou ženy schopny vydržet a udělat, až jsem si říkala,že to ani není možné. . . Bohužel je!
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Kniha o manželství s větším věkovým rozdílem,které se nakonec změní v boj se sebou a svými city...četla se krásně