Srpen s bejbinkou
František Nepil
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75576/srpen-s-bejbinkou-75576.jpg
4
122
122
Ve veselém vyprávění z cest Františka Nepila (1929–1995) nechybí nic z toho, co pro něho bylo příznačné a co z něho činilo autora tolik milovaného a tolik oblíbeného – tolerantní nadhled i neotřelý pohled na věci dávno známé, které náhle jako by se jevily ve zcela novém světle. Srpen s bejbinkou je další titul v řadě Nepilových knížek vydávaných v Knižním klubu. Neopakovatelnými ilustracemi jej doprovodil Jindřich Kovařík.... celý text
Přidat komentář
Humorná kniha.Četla jsem kdysi dávno její první vydání a nyní při probírce staré knihovny mě opět pobavila.
Pana Nepila mám moc ráda, proto jsem se bavila i u této jeho knihy. Je dobře napsaná a čte se jedním dechem.
Mám vydání z roku 1966. Udivilo mě, kolik rýpnutí do československého socialistického zřízení a ironie mu v 60. letech prošlo (čti prošlo přes cenzuru). Milá oddechová knížka a zároveň obraz doby.
Velmi sympatický autor a veselé povídky z cest. Osobně bych takovou dovolenou zažít nechtěla, ale tehdy v té době to ani jinak nešlo. Samozřejmě si pamatuji, jak jsme jeli do Chorvatska a měli s sebou potraviny a jedli jen z vlastních zásob, ale jsem vděčná, že jsme spali v penzionu či apartmánu a nee ve stanech :-).
Knihu zařazuji do Výzvy. A určitě si od pana Nepila něco v budoucnu ráda přečtu.
Knížka mě překvapila. Vybrala jsem si ji dle žebříčku čtených knih Čtenářské výzvy a překvapila mě humorem, který v sobě obsahuje. Začátek mě hodně bavil, konec už byl slabší. Cesty do Jugoslávie znám pouze z vyprávění, takže takové připomenutí.
Musím říct, že začátek knihy mi přišel velmi vydařený....to, jak se rodina balila na cestu a popis toho, co všechno bylo potřeba absolvovat, aby se vůbec nějaká cesta dala podniknout byl úsměvný (ačkoliv to k úsměvné vůbec nebylo). Nicméně, popis samotné dovolené mi přišel poněkud zdlouhavý. Asi by to bylo jiné, kdyby tam bylo více rozhovorů, ale prostě pak už jsem se knihou jen prokousávala...trochu to napravil konec a návrat domů, ale nevím...možná nebýt výzvy, tak knihu ani nedočtu.
Cetla sem vydani z roku 2011, tak snad je to to same co nektere starsi... vybrala jsem ji jako oddechovku do ctenarske vyzvy a prekvapila me svou nadcasovosti.. pokud pominu nektere situace spojene z vyjezdem z republiky apod..
Taková oddychovka která se hodí do čtenářské výzvy, jinak bych si knížku nepřečetla. Děkuji za vzpomínku na dobu minulou 8-)
Taková letní oddechovka. I přesto, že naši hrdinové zažívali strasti socialistické společnosti, na mě dýchla nadčasovost. Díky prvkům doby nedávno minulé - obava o hladké překročení hranic se čtenář pobaví. Moc mě bavily dialogy, s popisy to bylo už trochu horší, zdály se mi zdlouhavé a někdy až nezáživné. Každopádně to byl příjemný výlet s obyčejnou českou rodinkou, která i s bejbinkou dokáže projet kus světa.
Je třeba si uvědomit, kdy František Nepil cestu do Jugoslávie podnikl. Prosby k Bejbince, aby vydržela strastiplnou cestu, mi připomněly scény z filmu Obklíčeni slony (1970), ve kterém šofér vzývá auto - pane Mopadži - aby nastartovalo :-)
Kapitoly ve vydání z roku 2000 odděluje logo Bejbinky s šoférem nápadně připomínajícím Františka Nepila.
Pohodové, úsměvné čtení, při němž jsem slyšel nezapomenutelný hlas Františka Nepila.
Jsem z generace, která si už podobné dovolené moc nepamatuje (ledaže z dosti útlého věku), ale ještě vím a chápu, o co šlo. Milé, laskavé, jak to František Nepil uměl. Škoda, že psal tak “aktuálně” - těch zasvěcených bude stále ubývat a mladí už to nebudou chápat... Ale i tak díky za pohlazení po duši :-)
Mám moc ráda vánoční povídky a vyprávění pana Nepila, a tak jsem hlavně kvůli výzvě zkusila něco letního. Chvílemi se mi to četlo hezky, chvílemi mě to až tak nebavilo. Věřím ale, že kdyby mi to četl sám pan Nepil, což jsem bohužel nesehnala, bylo by to o moc lepší :)
První slovo v anotaci je trefné: nenáročná. Litovala jsem jedné věci - že neposlouchám vyprávění samotného pana Nepila, který svým vyprávěním vždy texty povýšil. Nějaké pasáže mne až tak moc nebavily, ale líčení některých míst se mne opravdu dotklo. Také jsem si zamilovala okolí St. Gilgen, takže ve mně vyvolalo milé vzpomínky.
Humor pana Nepila je milý a laskavý jako byl on sám. Bejbinku popisuje jako člena rodiny a zážitky s cesty do Jugoslávie i peripetie nutné k vycestování v té době jsou kouzelné stejně jako jeho krásná čeština.
Ve své době se asi kniha četla jinak, než dnes. Některé hlášky byly humorné, začátek fajn, ale ty popisy u moře mě příliš nebavily. Kdybych nečetla knihu do Čtenářské výzvy, tak bych ji možná ani nedočetla.
Miloučké vyprávění o letní cestě do Jugoslávie. Díky této tenoučké knížečce jsem zavzpomínala na rodinné dovolené v dobách socialismu. Také jsme tehdy jezdili s naší "bejbinou" k moři, ale na opačnou stranu, do NDR. Opravdu se takhle dříve cestovalo. Za milou vzpomínku na svá dětská léta hodnotím 5*.
Pan Nepil má milý styl vyprávění. Dost jsem se pobavila. Naštěstí již nepamatuji, kolik bylo nutných papírů na výjezd za hranice.
Štítky knihy
humor cestopisné příběhy cestování Rakousko Jugoslávie
Autorovy další knížky
| 2001 |  Já Baryk |
| 1986 | Kolik je na světě krás |
| 1987 | Pět báječných strýčků |
| 1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
| 2007 | Střevíce z lýčí |
Paní Nepilová je, ostatně jako skoro každá ženská v literatuře, výrazně na pěst :-) Myšák jako obvykle válí!