Srpen v zemi indiánů
Tracy Letts
Tragikomický příběh rodiny Westonových se odehrává ve velkém venkovském sídle v americkém státě Oklahoma, kam se za svou ovdovělou matkou vracejí její tři dospělé dcery se svými rodinami.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2009 , Národní divadlo (Praha)Originální název:
August: Osage County, 2007
více info...
Přidat komentář
Další z her, ke kterým mám jakousi svou citovou vazbu. Že je Tracy Letts génius dramatu už víme, stačí se podívat na text Zabijáka Joea (například). Ale Srpen v zemi indiánů předčil veškerá má očekávání. Zůstala jsem po přečtení s otevřenou pusou, slzama v očích a husí kůží po celém těle. Při čtení mě nikdy moc nemrazilo, ale u tohoto dramatu jsem cítila, jak mě každé slovo zasahuje hluboko do srdce.
Před lety jsem viděl divadelní hru, pak film. Obojí neskutečná síla o snaze a nemožnosti vymanit se z rodinných vazeb, o manipulaci, plné emocí. Vlastně jedna z nejemotivnějších her, co jsem viděl. Chtěl jsem si dlouho přečíst i text samotný, ale nemohl jsem ho nikde sehnat. Nakonec se mi podařilo najít Lettsovu hru v angličtině... Rozhodně stála za to hledání! Pokud znáte nějakou kvalitní inscenaci, nebo nakonec i film (jiný jen v málo věcech než hra samotná), asi víte, co čekat. A že to je prostě pecka ;).
jsem nadšená!!!! jedním slovem úžasně napsaná divadelní hra, přečtena rychle, dostala se mi do ruky díky výzvě - prostě BOMBA! Doporučuji
Viděl jem tuhle divadelní hru někdy začátkem desetiletí ve Stavovském divadle a pořád si pamatuji na ten intenzivní zážitek, který jsem si odnesl.
Teď jsem si po nějaké době hru přečetl a i napodruhé to bylo něco.
Srpen v zemi indiánů totiž spojuje to nejlepší z Tenesee Williamse a Martina McDonagha - rozebere vztahy ve třech generacích jedné oklahomské rodiny a ukáže divákům odvrácenou stranu všech jejich členů. A udělá to nelítostně, úplně bezohledně - takže se křičí, lidé se fyzicky napadají, padají ta nejsprostější slova a nikdo nikoho nejen že nešetří, ale naopak neváhá využít jakoukoli slabost "soupeře".
Zároveň se to odehrává v dokonalém divadelním rytmu, bez zbytečných dlouhých monologů - a se spoustou dialogů a vět, které nutí čtenáře/diváka přemýšlet o svých vlastních vztazích.
Zkrátka brutální zážitek, který se mi z hlavy jen tak pryč nedostane.
K textu mě přivedla naprosto mistrovská adaptace Vinohradského divadla. Po druhém čtení musím říct, že je to jedna z nejlepších současných her, co jsem četl/viděl. V mnohém připomíná Tennesseeho Williamse, skvěle aktualizuje T. S. Elliota. Tahle verbální smršť, ten koktejl emocí má tolik sarkastického humoru, fascinující odpudivosti i dojemné tragičnosti, že vás ani na chvíli nenechá v klidu. Buď prskáte smíchy, nebo odporem, nebo trnete, co přijde dál. A některé repliky dneska rezonují obzvlášť silně:
„Genocida vždycky vypadá jako skvělý nápad ve chvíli, kdy probíhá.“