Srpnová neděle
František Hrubín
Knižní vydání Srpnové neděle obsahuje kromě textu divadelní hry vzpomínky tvůrců na inscenaci Národního divadla v Praze, divadelní kritiky, rukopisné náčrty hry a studii dramaturga Karla Krause Lyrikovo drama.
Přidat komentář
Kulisa večerní vesnice, lampióny a pod nimi drobná dramata všech zůčastněných se mi hned od začátku tuze zamlouvala.
Nádherná atmosféra jihočeské přírody a do toho mezilidské vztahy. A básnický jazyk. Hrubína můžu.
Mrzí a překvapuje mě takto nízké hodnocení knihy. Četla jsem knihu poprvé na VŠ a dnes jsem si ji připomněla dramatizací pro Český rozhlas a jsem nadšená. Hlasy pana Lukavského nebo Högera jsou poklad české kultury a k Srpnové neděli se krásně hodí.
Příběh samotný je mozaika maloměšťáckých postaviček. Žádná z nich se neumí přenést přes malichernost svých trápení a mají minimální potřebu pochopit nebo byť jen poslouchat člověka, který stojí po jejich boku. Žijí ve svých vykonstruovaných světech a v tom venkovním hledají jen ujištění, že vše je černé a bez špetky radosti, přesně jak si to namysleli. Věty jako "Přivést do dnešního světa děti je naprostý nesmysl", "Já jsem vždycky za tu špatnou" nebo "Mně se nechce ani žít." jsou i 60 let od vydání pronášeny podobně smutnými lidmi a se zcela stejným odevzdáním. Za mě je to pořád kniha ze života.
Knížka o maloměšťáckých poměrech a charakterech projevivších se o jedné letní dovolené, vzešlá z pera básníka, takže jako próza opravdu nic moc. Lepší je filmové zpracování, kde lze ocenit některé herecké výkony.
Kdesi v parné srpnové neděli u rybníka nedaleko jedné jihočeské vesničce, kde se odehrává několik před i po milostných intrik
Kniha se četla sama, ale asi nejsem správný typ čtenáře, protože mě osobně kniha nic nedala a moc jsem ji nepochopila. Jako pohled do tehdejší doby zajímavé, ale čekala jsem něco víc, něco zajímavějšího. Navíc mi příliš nesedly dialogy, kdy si každý z účastníků vede svůj monolog, bez návaznosti na druhého...
Srpnová neděle je vyprávění o jedné společně strávené neděli městských lidí, kteří ji tráví v přírodě u jednoho jihočeského rybníka. Nejde o žádný složitý děj, ale především o lidi, kteří jeden po druhém převážně v monolozích postupně na sebe prozrazují, jací vlastně jsou a ve společném konání během dne a večerní zábavy tak posunují děj dopředu. Líbilo se mi to. Nešlo o práci, překonávání rekordů, budovatelské úsilí a pod. jak se to velmi často odráželo v lieratuře a na divadle v 50. letech minulého století, ale šlo především a to bylo zajímavé o obyčejného člověka, jeho mysl a odhalování charakteru a rozdílných názorů. Do popředí tak vystupuje v konání a jednání jednotlivých postav i střet generací.
Přečetla jsem jednu srpnovou neděli... Díky čtenářské výzvě.
Musím říct, že jsem čekala trochu více... Ale podoba poválečné doby a dnešní je až děsivě stejná... Jsou lidé stále stejní, nebo jsme takový my v Čechách - stále stejní... Otevírá to hodně lidských otázek, ale nebavilo mě to tak jak jsem očekávala. Ovšem věřím, že ve své době to muselo mít svůj úspěch...
V průběhu knihy jsem si myslela, že postavy fičí na nějakých kvalitních houbičkách (ne že bych s nimi měla zkušenost). Ke konci knihy mi asi došlo co tím chtěl autor naznačit.
Bohužel nastíněná situace v knize, je odrazem nejen doby poválečné, ale i dnešní. Jeden o koze, druhý o voze. Asi fakt, že lidé si dnes nenaslouchají a každý si mele tu svou, není úplně to, co mělo z příběhu vyznít. Nejspíš to má nějaké hlubší poselství, které mě ovšem minulo. Je fajn, že jsem knihu četla, ale v budoucnu se k ní nejspíš nevrátím. Celkově mě moc nenadchla, takže za mě 3/5.
Jak se jeden den může taaaak natáhnout...V dramatu se rozebírají vztahy a to jak se lidé plácají v životě, nicméně ne moc čtivě :-( těžko říct zda by představení bylo lepší, ale já bych na něj určitě nešla..
Divadelní hry a scénáře čtu velmi ráda. Tahle mě ale bohužel moc nenadchla. Asi výborná ve své době, velmi vzdálená pro dnešní generaci. Ačkoliv si možná jen přeju, aby mi byla vzdálená.
Hodně smutná, až depresivní, hra. I krásný horký letní den a teplá noc jsou popsány jako dusná kulisa k setkávání lidí, jejichž vnitřní nespokojenost s vlastním životem stále více vyvěrá na povrch. "Dneska lidé mezi sebou hovoří tak, že jeden druhého neposlouchá ..."
Štítky knihy
rozhlasové hryAutorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1990 | Dětem |
| 1987 | Malý špalíček pohádek |
Po přečtení jsem v tom měla zmatek, zkusila jsem rozhlasové zpracování, ale nejsem na tom o nic líp, spíš hůř. Tak dám ještě šanci filmu.