Srpnovští páni
Vladimír Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109059/bmid_srpnovsti-pani-cY8-109059.jpg
4
55
55
Románová kronika o předhusitských sociálních otřesech z doby posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského. Na osudech tří generací smyšlených pánů ze Srpna - Odolena, Epíka a Křišťana - je plasticky předveden život šlechty v době, kdy nástup peněžního hospodářství vytlačuje směnný obchod a kdy rozvojem řemeslné výroby neobyčejně sílí vliv měšťanstva. Přiostření rozporů uvnitř společenských vrstev mění postupně způsob života, a feudální šlechta, která je přesvědčena, že ji tak "ďábel zaplétá do příčin", nenalézá jiného východiska než ještě víc vysávat nevolníky. Ojedinělé pokusy o lepší uspořádání poddanských vztahů se hroutí, jakmile jejich původce zemře. V té době je poddaný lid neobyčejně přístupen myšlenkám "návratu k původní církvi", které se ovšem vyhrocují i v oposici proti "rameni světskému". Podivín Petr Pudivous první si všímá rozdílů mezi životní skutečností a církevním učením, a své osobité myšlenky vykládá shromážděnému lidu, zaplatí to smrtí, ale v jeho započatém díle pokračuje lidový vůdce Praskola, pod jehož vedením se lidové kacířské hnutí vzedme až k ozbrojenému povstání: ač poraženo, je předzvěstí nových bouří. Kniha je psána vančurovsky archaisujícím stylem.... celý text
Přidat komentář
Historický román Vladimíra Neffa jsem dočítal málem se slzami v očích, závěrečné kapitoly byly strhující a hlavně velmi smutné a pochmurné, jak jsem to zažil u málokterého díla, tolik zmaru a mrtvých a víceméně beznaděje... Smutek a ustrnutí nad historií, nad tím, jak člověk žil a žije, jak je člověk člověku vlkem, jak páni zacházeli s poddanými, jakou úlohu hrála církev, víra a různé stupně fanatismu a samozřejmě a hlavně ta věčná chamtivost... Neff podrobně popisuje politické i hospodářské poměry na malém fiktivním českém panství kdesi na Benešovsku v letech zhruba 1290–1318, za panování Václava II., Václava III. a Jana Lucemburského. Ti se však románem jen mihnou kdesi v povzdálí a ve zprávách, hlavní pozornost je věnována obyčejným lidem. I přes jistou rozvláčnost je to velmi dobrý román, jen musí mít čtenář trochu trpělivosti...
Ze začátku trochu zdlouhavé, nakonec čitelné.
Ke konci jsem měl pocit trochu komune masírky. Třeba je to jen tím, že jsem v tom vyrůstal.
Nevěděla jsem, co od knihy očekávat a teď po jejím přečtení jsem vážně spokojená. Autor dokázal napsat zajímavý, poutavý příběh, kde se snoubí skutečné historické reálie, jako jsou vládnoucí panovníci, nebo život prostého lidu na přelomu 13. a 14. století a smyšlený rod pánů ze Srpna, kteří jsou zvláštní svými jmény, nikoliv chování, které je pro toto období typické.
Co je třeba vyzdvihnout je jazyk, kterým ji kniha napsána. Nechybí velké množství archaismů/hisotrismů a celkově je text a promluvy koncipován tak, aby podtrhoval dobu středověku.
Miluju pana Odolena, to byl chlap! Středověk skvěle vylíčený, postavy živé, reálie bez chyb, hodně jemného humoru, žádné sucharské popisy a mudrování. Jedna z knih, která člověka poučí o dějinách malých i velkých stokrát víc, než nejlepší učebnice a nejlepší dějepisář. Celý ten středověký život máte před očima s jeho krutostí a drsností, jakou dnes už neznáme - kruci, to by byl zvrat, kdyby z nějaké příčiny lidstvo přišlo o dnešní technické vymoženosti a bylo hozeno do situace, kdy se nají jen ten, kdo se umí o sebe prakticky postarat, kdy se ubrání jen silnější. Přitom charaktery lidí, těch čestných i těch vyčuraných a podrazáckých, jsou stále stejné, doba nedoba... Čteno poprvé asi v patnácti a čteno opakovaně dodnes. Vždy potěší, ba nadchne. Vladimír Neff byl excelentní vypravěč a mistr jazyka, špička naší literatury, na které se spolu s velmi málo autory drží desetiletí a je stále aktuální.
Vypravěčský unikát.
Mám za to, že kdyby si soudobí spisovatelé historických románů a kronik přečetli toto dílo, asi by se takříkajíc chytli za nos, je to bohatší a košatější pohled na dobu sto let před dobou husitskou, kdy se zakládaly vsi, panství a poddaní se v nuzotě přizpůsobovali dřině na zúrodňování půdy, robotě a daním, a jejich život byl jen co pán dovolí, a jejich radost - církevní poučení. Citace:" Proč Bůh stvořil ďábla? Protože chtěl člověku dát svobodu. (had - pokušitel).
"Jakmile však Bůh stvořil ďábla, aby člověku dokonalost narušil, poskytl mu volbu mezi uposlechnutím a neuposlechnutím příkazu, a tím i svobodu."
"..na Nový rok se probudil, kořist byla pryč i s hrncem plným stříbra. Jisto je, že byl škodný ...však se také do večera oběsil. Stín hrozné viny ležel na celé vesnici,, přízraky nešťastných děveček a mládenců, uhořelých v čeledníku poletovaly nad střechami a za noci vyly do komínů, dožadující se odplaty a křesťanského pohřbu. Ale co byly platny nešťastníkům všechny zisky? Žalostně hleděli k nejbližším dnům a čím bohatší byl jejich lup, tím byli zkormoucenější strachem, že o něj přijdou, ale také čím byli chudší, tím byli zoufalejší, neboť ať budou konce těch hrůz, jaké budou, mohli aspoň byť sebekratší čásek mít, těšit se z vlastnictví, těžkat v dlani vzácný kov, hladit kožešiny, nebo halit se do hedvábu...dalo se čekat, že paní se vrátí co chvíle. Představa strašného výslechu a trestu trápila všechny, i křičeli ze spánku a za noci vyskakovali z loží a v pláči prosili nebesa o smilování - a přece ó nepochopitelná mrzkosi lidská, závist a řevnivost bujela nerušeně dál v jejich myslích. Ti kdo kradli málo, žehrali na ty, o nichž se vědělo, že nakradli mnoho, a ti, jimž krvavá noc nevynesla nic, dali se dohromady a usnesli se, že se vypraví za paní A... a povědí jí, sami nevinní, co se stalo, a požalují na své bídné a zlodějské sousedy. Nedohodli se však a rozešli se ve zlém, neboť jeden se jal sočit na druhého, že nevinnost předstírá a že přece jen něco ukradl."
Předzvěst nového myšlení ve výkladu evengelií, inkvizičních protiopatření a svobody myšlení.
Tip pro HBO na dobový seriál, dá se říct stejně jako série Petr Kukaň z Kukaně.
Zážitek skvostný, co do kultu jazyka a pestrosti příběhu.
Doporučuji.
Přiznám se, že tuto knihu jsem si vybrala do Čtenářské výzvy 2019 a hned po prvních stránkách jsem zjistila svůj omyl. Tito pánově jsou Páni ze Srpna a svoje jméno odvozují od srpu, který mají ve znaku, ne teda od srpna měsíce. Ale protože Vladimír Neff je můj oblíbený spisovatel a ještě mě nezklamal. nic mě neodradilo od přečtení této knihy a prožila jsem výlet do historie s postavami tak exotických jmen jako Svědirožek, Praskola , Držkraj a Kostohryzy. Staročeština děj výborně doplnovala.
Široce rozkročený epický příběh napsaný krásnou a neskutečně šťavnatou vančurovskou češtinou. Přes všechny ty popisované hrůzy to byl nádherný zážitek!
A mezi námi: Tohle by měla být povinná četba pro všechny kverulanty, kteří kudy chodí, tudy fňukají, jak se dneska máme špatně!
Skutečná perla české literatury! Autor ani postavy se s ničím moc nemazali, a o překvapivé zvraty taky není nouze. Troufám, že historicky reálné (co se týče dobových reálií a atmosféry), velmi velmi vtipné a překrásně napsané. Jedna z mých Top 10... Pane Neffe, tleskám!
Kniha je napsána úžasně košatou češtinou, rozvitou do komplikovaných souvětí. Nejlépe vynikne, pokud si alespoň kousek přečtete nahlas. Nejdříve vás upoutá lehká archaičnost (přece jen - rok 1953). Ovšem výsledný dojem je mimořádně libozvučný.
Neffova jazyková exhibice mi připomíná obzvášť vyumělkované slavičí trylky. Prostě taková krásná frajeřina, výtrysk přemíry bujnosti.
Proč tak už nikdo romány nepíše? Frajeři možná vymřeli, smutná věc. Anebo se jen bojí, že by jim jejich dnešní čtenáři neporozuměli. Což by bylo ještě smutnější.
Jedna z mála knih, které jsem četl více než jednou. Vladimír Neff je Pan Fabulátor.
Vtipne napsano, i kdyz udalosti jsou drasticke, jazyky vyrezane, lide za zebra obeseni... Nadavky velmi barvite ... smrduty mocale, pretekajici zumpo, krupanske trdlo dobre leda k tomu aby detem nevericich utiralo opruzene zadky... Pan Epik byl holt clovek impulsivni.
Na Neffa trochu překvapivě kruté, alespoň pro mne. Ale asi odpovídající době, ve které se příběh odehrává.
Štítky knihy
náboženství aristokracie, šlechta sekty Přemyslovci české dějiny ságy doba předhusitská historické romány
Autorovy další knížky
| 1997 |  Sňatky z rozumu |
| 2000 | Královny nemají nohy |
| 1979 | Třináctá komnata |
| 2000 | Prsten Borgiů |
| 1986 | Císařské fialky |
Tak samozřejmě vidíme, jak se do románu propsala doba, kdy román vznikal. Přestože to chvílemi bylo až úmorně rozvleklé, cítil jsem stále větší puzení číst a číst. Vladimír Neff byl jazykově brilantní spisovatel a bylo by pro mne zajímavé vidět, jak by dílo vypadalo, kdyby je napsal před rokem 1948. Na kdyby se ovšem nehraje a i tak jsem si to čtenářsky užil.