Jatka u Salerna

Jatka u Salerna
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48451/bmid_jatka-u-salerna-K72-48451.jpg 4 21 21

SS Wotan série

< 20. díl >

Září 1943. Spojenecká vojska se vyloďují poprvé na evropské pevnině, na plážích u Salerna. Zdá se, že proti nim stojí pouze italská armáda, která nemá příliš chuti do boje. Jenže nedaleko se nachází také úderný pluk SS Wotan se svými obrněnci, který se právě přeskupuje po tříměsíčních bojích v Rusku, a jeho velitel Geier si v touze po generálských hvězdách umíní, že smíšené jednotky Britů a Američanů zatlačí z pláží zpět do moře. Ale nebude to tak jednoduché, situaci komplikují Italové, kteří se rozhodnou svým někdejším spojencům postavit... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Baronet
Originální název:

Slaughter at Salerno, 1985


více info...

Přidat komentář

vvikingg
02.07.2023 5 z 5

jedna z lepších ,,kesslerovek,, spojenci se vylodili na Sicílii 13. až 16 . září 1943 i když šlo celkem o riskantní akci za podpory letectva a ostřelování německých pozic z námořnich lodí se uchytili v prostoru Salerna,Tarentu a Reggia di Calabria. Pluk Wotan se snažil o vržení nepřítele zpět do moře, štěstí stálo na straně spojenců. Kniha je poutavě napsaná a velmi dobře se čte,

čef
10.03.2019 5 z 5

Vždy jsem nadšen, jak autor dokáže popsat epizody 2. světové války bez příkras a vrcholně objektivně. Není to jistě jeho první kniha popisující zbabělé chování Britů a Američanů v kontrastu s disciplinovaným chováním Hitlerových bijců z elitního pluku Wotan. No, nakonec vítězí palebná síla, to už pronesl Wellington o nějaký ten pátek dříve, že. V době vylodění v Itálii byla již válka rozhodnutá a to věděli již i největší fanatici národního socialismu. Přesto bojovali a umírali, ale proč vlastně? Ani tato kniha na tuto otázku nedává odpověď, ale určitě stojí za přečtení.


dearkiki
17.07.2017 5 z 5

No, tentokrát jim to už málem vyšlo. Udržovali mě v napětí až do konce, co kdyby přece... Samozřejmě, jako obvykle vedlejší postavy jsou v příběhu na odstřel, ale na to už jsem si zvykla. Vůbec nevadí, že je to pořád dokola to samé. Stejně ty Kesslerovky miluju. ;-)