Stalinovy iluze
Konstantin Plešakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104538/bmid_stalinovy-iluze-Gry-104538.jpg
4
5
5
Večer 21. června 1941 měl Stalin za sebou namáhavý den. Od rána k němu z nejrůznějších zdrojů docházely zprávy o německých plánech útoku na Sovětský svaz. Ještě před pár dny takovým zprávám nevěřil. Ne že by snad pochyboval o tom, že Hitler jednoho dne upře svůj chtivý pohled na Sovětský svaz, podle Stalinova přesvědčení ale k tomu nemělo dojít dříve než na jaře 1942, až bude Británie na kolenou. Věřil, že německý generální štáb nepřipustí, aby Německo znovu jako v roce 1914 zabředlo do války na dvou frontách. A tehdy přijde řada na Stalinův vlastní plán, který až dosud udržoval v tajnosti dokonce i před většinou svých generálů. Plán počítal s generálním útokem proti Německu, při němž se Sovětský svaz bude moci zmocnit dalších částí východní Evropy a připojit je k rudému impériu.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2006 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Stalin's Folly: The Tragic First Ten Days of WWII on the Eastern Front, 2005
více info...
Přidat komentář
Všichni tak nějak víme, že Hitler nachytal 22.6.2941 Sovětský svaz se spuštěnými kalhotami. Tato kniha ale plasticky a čtivě ukazuje, jak moc byl SSSR nepřipraven a německý útok. Přitom všichni informace měli a měl je i Stalin. Ale zcela nepochopitelně nekonal. Přece by ho jeho přítel Hitler nezradil. Jedině Stalin může za to, že wehrmacht v prvních týdnech války totálně srazil rudou armádu na kolena. A za své chyby neváhal popravovat důstojníky, kteří nedokázali nápor vojska zastavit. A jak taky, když neměli materiál, lidi, spojení ani připravené zázemí. A zkušené kádry, které vožď během velkého teroru střílel jako údajné zrádce.
CITÁTY:
Podle Stalina bylo pravděpodobné, že Německo válku prohraje, což by v zásadě mohlo vést k sovětizaci Německa. V případě, že válka bude krátká, však Británie a Francie budou mít k dispozici dostatek zdrojů, aby zasáhly a komunistickou vládu v Berlíně odstranily. Proto musí Sovětský svaz udělat vše, aby válka trvala co nejdéle a západní velmoci co nejvíce vyčerpala. Právě z toho důvodu je nutné podpořit Hitlera. Bude-li válka co nejdelší a ztráty co největší, mohli by komunisté zvítězit i ve Francii a kromě Německa by došlo i k sovětizaci Francie.
Žukov hlasem plným úzkosti sděloval, že německá letadla bombardují všechna velká sovětská města podél západní hranice. Stalin neodpovídal, bylo slyšet pouze jeho oddychování.
„Rozuměl jste, co jsem řekl?"
Opět mlčení. Konečně se Stalin zeptal: „Kde je lidový komisař obrany?"
„Hovoří s Kyjevským vojenským okruhem. Žádám o povolení k odvetné palbě." „Povolení se neuděluje. Jde o německou provokaci. Palbu nezahajovat, protože by to situaci jedině zostřilo. Jděte do Kremlu a svolejte politbyro."
Žukov nevěřil svým uším. Němci útočí na Sovětský svaz a vůdce státu tvrdí, že jde o provokaci, a naléhavě nutná rozhodnutí odkládá.
Z dvou set dvaceti pěti plukovních velitelů neabsolvoval vojenskou akademii
ani jediný. Na výzvu generála konajícího inspekci, aby z mapy vyčetl hloubku strže uvedené na mapě, jeden z nich odpověděl: „Já mapě nerozumím. To se zjistí, až tam budeme." Ukázalo se, že strž je hluboká něco přes čtyři metry a na dně teče potok, který mohl zpomalit postup jednotky o několik hodin.
Přímo zoufalí však byli generálové z toho, že si Stalin zřejmě vůbec neuvědomoval absenci základních vojenských znalostí. Nevyznal se pořádně ve čtení map. Orientoval se sice v lokalizaci měst a vzdálenostech, ale vlastností terénu si nevšímal. Rozdíly mezi oblastmi zbarvenými na mapě zeleně a hnědě, které označovaly údolí a kopce, tajemné značky znamenající bažiny a lesy a tenké modré čáry představující řeky pro něho byly bezvýznamné. Podle něho měly armády pochodovat z bodu A k bodu B přímým směrem podle přesného rozvrhu.
Poměrně čtivě napsaná kniha. Obsahuje jednak příběhy spousty běžných lidí a rovněž strategické otázky armády.
Příběhy běžných lidí však nekorespondují s pohyby jednotek a dle mého názoru nadbytečné. Navíc se v knize neustále opakuje, že sovětská armáda byla překvapena vinou Stalinovy nerozhodnosti. Stalin chystal preventivní útok na Německo a proto se armáda spíše připravovala na útočné operace (ale rovněž ne na 100 %). Útokem německé armády byl tento plán znemožněn a Stalin byl naprosto nerozhodný i v prvních dnech útoků a nechal armádu decimovat; kdy i vydával nesmyslné rozkazy, protože neznal situaci z fronty.
Kniha byla pro mě zajímavá, protože jsem nedávno dočetl Smrt Wehrmachtu (M. Citino). Němci měli perfektní průzkum a tok informací a techniku a výcvik. Rusům všechny tyto věci chyběly.
Stalinovy iluze
Z geopolitického hlediska je to dobrá kniha plná zajímavých informací, ale ne všechny jsou úplné, takže je text z historického hlediska tu a tam zavádějící. Kniha je spíše pro čtenáře, kteří mají o době v knize popisované hodně informací.