Ze stínů
Justina Ireland
Star Wars – Vrcholná Republika série
< 4. díl >
Nejtemnější tajemství je nejtěžší vynést na světlo… Sylvestri Yarrow prožívá smolné období, jehož konec není na dohled. Po matčině smrti se ze všech sil snaží udržet rodinný přepravní podnik, ale kvůli vršícím se dluhům a stupňujícím se útokům Nihilů na nic netušící lodě jí hrozí, že přijde o vše, co jí po matce zbylo. Obrátí se o pomoc na hlavní svět galaxie Coruscant, ale tam se ocitne vtažena do sporů mezi dvěma nejmocnějšími rodinami Republiky o část vesmíru v pohraničí. Zaplést se do rodinné politiky je to poslední, co Sylvestri chce, ale příslib splacení velké části dluhu stačí, aby projevila zájem… Mezitím je povolána na Coruscant i rytířka Jedi Vernestra Rwoh, nemá však tušení, proč nebo kým. Ona a její padawan Imri Cantaros přilétají na hlavní svět spolu s mistrem Cohmacem Vitusem a jeho padawanem Reathem Silasem – a jsou požádáni, aby pomohli v majetkovém sporu v pohraničí. Jenže proč? Co je tak důležitého na prázdné části vesmíru? Odpověď dovede Vernestru k novému pochopení svých schopností a zavede Sylvestri zpět do minulosti… a k pravdám, které se nakonec vyjeví ze stínů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Star Wars the High Republic: Out of the Shadows, 2021
více info...
Přidat komentář
Z této knihy mám hodně rozporuplné pocity. Příběh je dobrý - klasické SW s Jedii, pašeráky atd...prostě super. Ale...příjde mi, že v některých částech jsou Nihilové trochu přesílení...a také, a tím nechci nikomu vnucovat své názory na život, mě vadí že hlavní postava má milostný vztah se stejným pohlavím. Jasně, každý to může vnímat po svém, ale mě to prostě do světa Star Wars, nepasuje. Všechno tohle nucené vtěsnávání menšín mi zkrátka kazí dojem z Universa.
Už jsem zmiňoval, jak mi Nihilové přijdou jako záporáci fádní? Ano, u minulých knih! Padawan Raeth se v této knize vrací spíše jako vedlejší postava a do popředí se dostávají předci postav z rodů Grafů a Starros. Pokračují zde také samozřejmě San Tekkové, kteří dostali prostor již dříve. Obecně by se tato kniha dala nazvat rodinným dramatem, ale je to nuda a šeď. Po dvou lepších knížkách je čtvrtá ze série zase o stupínek slabší, takže se to promítne i v hodnocení.
Román Justiny Ireland nabízí příběh pestřejší než outfity Xylana Grafa, děj slušně odsýpá a jednotlivá prostředí se mění opravdu dynamicky. Fyzikálně-vědecká rovina je poněkud komplikovaná a jednání postav jsou občas obtížněji pochopitelná, celkově se nicméně jedná o příjemnou SW oddechovku.
Další kousek z období High Republic, který neurazí, ale ani neoslní.
Příběh příjemně ubíhá a má minimum hluchých míst, vítám i návrat postav z předchozích knih, i když mají menší prostor než bych si možná přál.
Příběh je jednoduchý a předvídatelný, žádný velký posun v ději ohledně konfliktu s Nihily nečekejte, já ho už ve 4. knize čekal a proto hodnotím pouze průměrem, protože i když se to příjemně četlo, skoro nic se nestalo, tedy až na jednu záležitost, která bude pro další vývoj asi hodně důležitá, ale to se teprve uvidí:)
Holy Sith! Co tohle mělo být? Vrcholná republika mě začátkem docela bavila. U "Sílící bouře" už jsem teda měl vrásky na obličeji, ale říkal si, že to bylo klopýtnutí série. Ovšem "Ze stínů", to je přátelé kriffský brak, který bych tedy milovníkům star wars literatury rozhodně nedoporučil. Kategorie "young adult" mě měla varovat.
Příběh je zklamání. Série událostí na sebe navazuje těžce nepřesvědčivým způsobem, motivy postav nedávají smysl ani při "odhalení" v závěru knihy, "villian(s) of the story" nemají charisma. V průběhu děje s výjimkou slabého závěru absentuje v podstatě jakákoliv akce. Autorka si pak řád Jedi patrně spletla s dětmi v kouzelných Bradavicích. akorát že spolu cestují vesmírem v doprovodu domácího mazlíčka, řeší kdo se komu líbí a mávají přitom růžovými světelnými bičíky. Co se proboha stalo s vesmírnou operou? Nechci si číst o tom, jak se černošská, vegetariánská lesba kouše do rtů při představě svojí ex v legínách z černé kůže. Fakt ne. Chci si číst o tom, jak si emzáčtí záporáci a hrdinný Jediové všech ras, dietních i sexuálních preferencí dávají po držce v epických zápasech o sektory celé galaxie. To je proč jsem začal Vrcholnou republiku číst. Chtěl jsem dát původně alespoň 1* za roztomilé cameo gravitačního projektoru, ale při vzpomínce, že jsem trpěl snad půl roku, než jsem těch 292 stran dočetl, jsem si to rozmyslel. Tudy ne, prosím.
V knihovně mě čeká ještě "Padlá hvězda" a "Půlnoční horizont", které jsem si prostě koupil najednou. Prosím, ať jsou tyhle kousky lepší. Nebo na to fakt už kašlu, celou Vrcholnou republiku házím do bazaru a budu předstírat, že se tohle nikdy nestalo (stejně jako sequely).
PS: V angličtině vyšla tuna skvělých románů, které bohužel nemají český překlad, a jsou na míle lepší než tento marketingový pokus Disneyho posbírat kolektiv inkluzivních autorů a vymačkat z toho peníze. Zejména díla od autorů her jako Old Republic jsou skvělá!