Stará béčková legenda
Shigor Birdman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511781/bmid_stara-beckova-legenda-vRH-511781.jpg
4
77
77
Stará béčková legenda série
1. díl >
KDYŽ MAJÍ PŘÍŠERY NOČNÍ MŮRY, ZDÁ SE JIM VŽDYCKY O MNĚ… Norport je město, ve kterém je vše magické a nadpřirozené přísně zakázáno, ale taky je to město, kam se s oblibou stěhují příšery na odpočinek. Proto se může snadno stát, že se v baru dvě potkají: jedna krásná a vonící po medu, druhá stará, páchnoucí pivem a cigaretami. Může to dopadnout všelijak. V lepším případě brutálním masakrem. V horším tím, že druhý den do kanceláře zkrachovalého detektiva Briana „Bý“ Edgera vtrhne policie a pokusí se ho zatknout za únos švagrové nejmocnějšího démona zdejšího podsvětí. Bý by byl spokojený, kdyby mohl dál chlastat a události posledních dní ignorovat. Ani on ale nedokáže zůstat stranou, protože se na něj začnou sypat bývalí kolegové, démoni, svatoušci i staří bohové. A když neochotně vystřízliví a začne se rozkoukávat, nelibě nese, co se s Norportem za dobu jeho dovolené na dně lahve stalo. Nastal čas všem připomenout, která příšera sedí na vrcholu nadpřirozeného potravního řetězce…... celý text
Přidat komentář
Shigor Birdman píše lehkou rukou a příběh neurvalého noirového detektiva, který v sobě ukrývá krvelačnou bestii, je plný akce, drsných hlášek a originálních nápadů. Chvíli to trvá, než se vyprávění rozjede, a pak autor pro samé nápady a vtípky občas zapomene na hlavní pátrání, ale jako pocta drsné detektivní škole s přehršlí béčkových nápadů a zajímavě vytěžených literárních i filmových postav funguje Stará béčková legenda více než dobře.
Na knize mě nejvíc zaujal nápad na svět, kde se kniha odehrává. A k tomu spousta dobrých gagů. Co už pokulhává je literární zpracování a hlavně logické řazení celého příběhu. Ale určitě ještě 1 díl zkusím.
Přečteny oba díly - takhle skvěle jsem se dlouho nepobavil.
Jedná se o fantasy v plném smyslu toho slova - Shigorova fantazie pracuje zřejmě ve sférách obyčejným smrtelníkům nedostupných. Díky tomu se čtenáři postupně otevírají reálie svérázného světa a s tím i touha nejen dozvědět se víc o dobrodružstvích (snad ještě svéraznějšího) hrdiny, ale i onoho střípku pozoruhodného světa samotného.
Inu, muselo to dát asi práci to všechno takhle parádně seskládat tak, aby to dávalo smysl a bylo čtivé, ale dopadlo to na výbornou.
Doufám v další podobné úlety :-)
Líbilo se mi to. Mám teď trochu problém číst Kotletu, který cpe do knih sex vrchem spodem a tohle je plnohodnotná náhrada.
Tak někdo má uvnitř bohyni a někdo sladce spící zvíře. Tomu fakt dávám přednost, takže Bý jako vysloužilý tloustnoucí člen komanda je skvělý hrdina a jeho příběh ve světě plném démonů, andělů, dlaků, vos a jiných entit je přesně pro mě. Hlášky hlavního hrdiny jsou zábavné a vrší se stejně jako mrtvoly nepoučitelných protivníků ("Než z tebe začnu škubat kusy sádla, mám jednu otázku." "Čtyřicet dva," odpověděl jsem automaticky."). Místy jsem se chechtala nahlas a samozřejmě celou knihu čekala, až se to zvíře probudí, co to bude zač, co provede a jaké to bude mít důsledky, a nebyla jsem zklamána. Naopak, donutilo mě to zjistit si víc, takže v podstatě se jedná o poučnou knihu. :-))) Vřele doporučuji!
Když vás někdo
napálí brokovnicí do břicha,
jen málokdy
je z toho
něco dobrého.
Název vypadal lákavě, přebal knihy také nebyl špatný, a tak jsem neodolal a zakoupil. Ovšem po přečtení jsem si řekl, že zas tak velký béčkový nářez to nebyl. Hlavní hrdina Bý je spíš žvanil. Neustále vyhrožuje, jak se promění, aby byl pořádný masakr, ale vždycky to na poslední chvíli utne a čtenář má útrum. A když už konečně dojde k nějaké té proměně, tak hrdina hrdinně omdlí. Navíc, hlášky, které mu do úst dal pan spisovatel Ptačímuž, jsou celkem ubohé. Vlastně mě žádná pořádná hláška ani nenapadá. A pokud tam byla nějaká, alespoň lehce průměrná, stejně jsem jí už dávno zapomněl, pokud jsem si jí nepoznamenal a nevložil do citátů.
Citát: Oblíbená výmluva na starou legendární magii: Já nic, to ten čaroděj mě donutil.
Tak že jediné, co mě zaujalo je prvních pár vět na začátku příběhu, což vlastně bylo i použito v anotaci na zadní straně této knihy. . . voněla po medu. . . Zajímavostí je zásadní změna v pojetí přístupu a myšlení mistra Bý. Každýmu odsekává, posílá ho do patřičných míst, a pak najednou u jedné osoby udělá úplný opak. Ale zcela zjevně k tomu neměl důvod! Asi to byl ten legendární oslí můstek, aby se děj konečně někam posunul. Navíc politika vstupu do města byla pro mne trochu zmatená. Asi jsem jí špatně pochopil. Vlastě do města nesměl vstoupit nikdo kdo není nebo nevypadá jako člověk. Ale mám pocit, že ve městě snad ani žádnej klasickej člověk nebyl.
Citát: Smrdí to politikou a tý jsem se vždycky snažil vyhýbat.
Tak že jsem v podstatě celých 400 stran čekal, až dojde k té legendární proměně. Až se probudí, tak nás všechny bla bla bla, doplňte si dle své oblíbené varianty. Jako by to tady už nebylo několikrát. Že ze sebe toho hrdinu jen dělá. Že ve skutečnosti ani netuší, jak těma kecama nudí. Jo, ano, nakonec jsem to dočetl, ale trvalo mi to celkem déle, než běžná kniha. Také se mi zdálo, že ačkoliv hlavní hrdina neměl rád politikaření – smrdělo mu, tak se vlastně celou domu až moc politicky choval. Už jsem byl celkem unavenej těma nekonečnejma debatama a také uvažoval o tom, že to prostě odložím a nedočtu. Dočetl, ale nadšený jsem z toho nebyl. Pořídil jsem si i druhou knihu v této sérii, ale budu se jí bát.
Citát: A začal jsem předstírat spánek tak dobře, že jsem asi opravdu usnul.
Tak dlouho už jsem se opravdu nebavil a nezrelaxoval. Příběh má spád, nechybí ulítlé hlášky a celkově i příběh má hlavu a patu.
Užil jsem si tento díl, víc, než bych čekal.
Urban fantasy českého autora se sympatickým hlavním bojechtivým hrdinou. Inspirace jinými kousky tohoto žánru mi nevadila, to není nic neobvyklého. Chtělo by to ale zeštíhlit obsah a zjednodušit děj. Občas jsem se cítila až zahlcená nepotřebnými slovy - možná to je autorský druh magie??
Stylová urban fantasy, ve které není nouze o vtipné metafory i cynické postřehy. Žánrově připomíná něco mezi stylem Jima Butchera a Simona R. Greena, přičemž má pohodovou atmosféru, sympatický drajv, hezké nápady a až na pár drobností i slušně odehranou zápletku. Nejsem sice přílišný vyznavač vyprávění, která tyjí z příběhů jiných (tj. jejich svět je postaven na literatuře či filmu), ale tady to funguje perfektně a Shigor Birdman se zbytečně nezdržuje se složitým vysvětlováním, což mu umožňuje průběžně si dělat, co chce. Vypravování přitom operuje s očividnou nadsázkou, pracující s množstvím skrytých odkazů na jiná díla, avšak když je nezaregistrujete, přijdete maximálně jen o potěšení z jejich odhalení.
Nejvýraznější slabinou tak pro mě byla pouze délka - na to, že jde o detektivku, trvá poměrně dlouho, než hrdina začne vůbec něco vyšetřovat. To je ovšem malá cena za jinak nečekaně milé překvapení roku. Jsem zvědav, s čím přijdou další knihy, protože teď už je přečíst zkrátka musím.
Bý, to je hlavní hrdina příběhu, jehož obrázek by mohl být jako ilustrace v encyklopedii u hesla bláznivý macho, skoro nepoužívá zbraně. Raději si to s každým rozdává jako velký zlý alfa samec hezky zblízka, pro hustou hlášku nejde daleko a má setsakramentsky skvělej smysl pro humor. Tenhle Bý rozvaluje svoje špeky stárnoucího, vysloužilého poldy na pohovce ve svým kanclu soukromýho očka. Opíjí se, mračí se na lidi i démony (na právníky ukazuje zuby a vrčí), pro svůj klobouk by do žumpy skočil. A dělal by to tak dál, kdyby ho křivě neobvinili z únosu jedné nebezpečné, ale děsně rajcovní slečny. Bý se ve snaze dokázat svou nevinu neštítí rozflákat celé město, nakonec však zjistí, že se nechal zatáhnout do něčeho většího...
a že dno lahve někdy pomáhá nevidět nechtěné věci, protože kdyby otevřel oči dřív, mohl to všechno včas zastavit. Nebo taky ne! Ale berme to z té lepší stránky, podařilo se mu zhubnout do staré neprůstřelné vesty. Kdo z nás to o sobě může říct?
Taková akční, vcelku vtipná jízda v barevném Sin city, taková fajná béčková Noir detektivka, takový bláznivý městský fantasy. Něco mezi filmem RIPD-Urna (můj oblíbený) a Hellboyem. Takový můj šálek českýho čaje. Naše fantasy mi dělá radost čím dál tím víc.
Když jsem knížku vzal do ruky, čekal jsem akční řež. Dočkal jsem se. Sice to trvalo, ale dočkal jsem se. Tuhle knížku by si měl přečíst každý, kdo viděl Expendables a úplně ho ten film neurazil. Tahke knížka je totiž vyprávění starého, unaveného *, který kdysi delal věci, ale teď už je na to... No... Jaksi... Líný! Ano! Bý je starej línej *, kterej na vsechno a všechny... Vlastne by býval..., kdyby nebylo...
No to je fuk, tahke kniha se nedá recenzovat bez spoilerů. Odehrává se ve městě Norport, je zábavná a každý fanda městské fantasy, noiru a tajemna by si ji měl koupit.
Upozornění: Kniha není vhodná pro příznivce kvalitní literatury, jedná se o brak. Ale ten brak to o sobě ví a je skvělej
(SPOILER)
Třináctá stránka: ne, nejsem tak zbabělá, abych odložila knihu po třinácti stránkách. Padesátá stránka: aha stará béčková legenda je protože je hlavní hrdina starý, jmenuje se od bé a je legenda a knížka je v podstatě konverzační drama o tom, jaká je hlavní hrdina legenda, jak před ním všichni padají na pr- zadek a jak je samozřejmě strašlivě tajemný. Zjišťuju, že jde o první díl trilogie. Cože? Proč? Mezi padesátou a sedmdesátou stránkou mi teče při čtení krev z očí a pak to KONEČNĚ přijde AKCE a dobrá, vlastně SUPER! Hrdina se přestane courat od ničeho k ničemu a vést řeči o své legendaritě a tajemnosti a já zjišťuju, že to utrpení prvních stran docela stálo za to. Sice je kniha v podstatě to, co bych si představila pod pojmem game book, kdybych hrála hry - hrdina dostane úkol, jde tam, promluví s tím, jde tam, dostane to - ale vlastně je to dobrý. Je to béčkově dobrý a neodkazuju se tím ke jménu hlavního hrdiny. Autor má zajímavá přirovnání, redaktorovi sice na několika místech (na prvních stranách je to extra rušivé) utekla opakující se slova těsně za sebou, ale děj je rychlý, akce se s přibývajícími stránkami sympaticky množí a nadprůměrné množství konverzace nepůsobí holčičí ukecaností, ale drží se v celkovém chlapáckém duchu knihy. Takže za mě, kdo má rád béčkový story a vydrží do první bitky, neprohloupí a možná bude jako já uvažovat o koupi druhého dílu :)
Ještě pochvala - líbily se mi prology jednotlivých kapitol a jejich propojení s textem. A na konci se překvapivě a zcela logicky vysvětlí, proč má hlavní hrdina opakované a nevysvětlitelné flashbacky, to jsem ocenila snad nejvíc a ani v nejmenším jsem to nečekala.
Jsou to skoro dvě desítky let, co jsem na svém milovaném a drahém PDA Palmu přečetl svou první e-knihu. Byla to Mise, která musela selhat od Shigora Birdmana. Byl jsem nadšen, objevil jsem svět fantasy, sci-fi a e-knih. Od té doby papírovou knihu beru do ruky zřídka a neustále očekávám, co moji oblíbení autoři zase napíší. Další knížka, Kronika konce světa mě dostala svou pravděpodobnou reálností, takže jsem očekával, že Bečková legenda bude něco podobného. Ale byl jsem úplně vedle, Shigor se vzbouřil uhlazeným a předvídatelným příběhům a když jsem se zabředl do Norportu, nemohl jsem se z něj vymanit až do konce. Nereálno, fantasy a vůbec všechny ty kejkle posazené do promyšleného světa jsem si nakonec zamiloval. Jak bych napsal na Aukru, doporučuji všem, ale slabším jedincům až po recenzi, aby věděli, do čeho jdou
Andělé, démoni, starodávné entity, dlaci a jiné bestie v béčkovém příběhu v tom nejlepším slova smyslu. Chtěla jsem nahláškovanou akčňárnu a dostala jsem ji, takže naprostá spokojenost. Bý je zlatíčko, pro jeho živočišný druh mám velkou slabost... a velké plus za Veroniku, protože najít v žánru noirové detektivky inteligentní a schopnou ženskou postavu je vždycky fajn (zvlášť, když není (jen) hezká famme fatale v nesnázích).
Čekala jsem akční a neuhlazenou jízdu s drsným hrdinou a dostala jsem gejzír nápadů v propracovaném světě. Kam se hrabe nakonec rozplizlá Noční strana na Norport. Co se detektivní linky týká, běží rychle a osobně jsem do poslední chvíle netušila co a kdo je hlavní boss. V neposlední řadě jsem se místy na hlas musela smát a prostě jsem se bavila. Kniha si na nic nehraje, je to béčko v tom nejlepším slova smyslu. Dál oceňuji úvody kapitol, jako různé texty z daného světa a samotné zpracování nevypadá, že se po druhém přečtení rozpadne. A ještě jsem ráda za dobré vedlejší ženské postavy.
Shigor Birdman napsal před dvanácti lety výborné postapíčko Kronika konce světa - dal jsem mu tehdy plný počet bodů a pořád čekal, jestli se neobjeví pokračování. Druhého dílu jsem se nedočkal, zato zpod kamene vykoukla Béčková legenda. No, a to jsem teda zíral! Nenapsal-li ji totiž Birdmanův dvojník, jedná se asi o největší autorský (kvalitativní) sešup, jaký jsem kdy zažil. Béčkovou literaturu si občas rád přečtu, problém mám ovšem s tou déčkovou.
Štítky knihy
magie andělé démoni bohové městská (urban) fantasy únosy padlí andělé soukromý detektivAutorovy další knížky
| 2009 |  Kronika konce světa |
| 2005 |  Mise, která musela selhat |
| 2023 | Stará béčková legenda |
| 2023 | Brutální béčkový masakr |
| 2024 | Pekelná béčková jízda |
(SPOILER) Muže obsahovat spojlery ! Úžasný setup , zajímavý svět . Ale to je tak vše . Bý je super , ale je brutálně přesílený . Vůbec jsem o něj neměl strach . Neschopnost se proměnit zprvu funguje dobře , ale potom vyjde najevo že to vlastně ani tak moc nepotřebuje . A vlastně potom zjistíme že by to vlastně šlo ,když půjde do tuhého ,ale on se to bojí použít . Za mě nevyužitý potenciál. Možná jsem měl velké očekávání .
Pro pořádné béčkové hlášky doporučuji Kotletu.