Stará fotografie
Ladislav Vrchovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474655/bmid_stara-fotografie-sEi-474655.jpg
4
27
27
Příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, nám připomíná sílu lidských hodnot a také odhodlání nepodlehnout žádnému zlu, ať už je sebevětší. Příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny začíná v roce 1938 v Československu okupovaném nacisty. V té době vznikl v protektorátu Čechy a Morava odboj proti hitlerovskému Německu – ilegální armáda a organizace Obrana národa. Co všechno se odehraje v životě hlavních hrdinů a jak dopadne v této nelehké době jejich přátelství? Proč v těžkých dobách často i ti nejlepší a nejvěrnější tak snadno převléknou kabát? Co dovede lidi k udávání svých nejbližších přátel, a dokonce rodiny? Rodí se velká nenávist vždy pouze ze strachu?... celý text
Přidat komentář
Spíše než příběh, který je v knize spíš v pozadí, zaujmou historická fakta té doby.
Přiznám se, že jsem čekala něco jiného. Kniha je více dokumentaristická, příběh je na pozadí.
U téhle knihy je zvláštní můj vývoj pocitů z ní. V průběhu čtení jsem si totiž říkala, že s obsahem nejsem moc spokojená, ale na konci jsem musela uznat, že to byl vlastně skvělý kousek. Nemůžu sice říct, že by měl autor jeden z nejčtivějších stylů psaní, ale když si na něj člověk zvykne, čtení už mu ubíhá samo. Příběh jako takový byl velmi zajímavý, já sama jsem se s žádným podobným do této doby nesetkala. Autor tu totiž popisuje československé dějiny od roku 1938 až do života pod vládou komunistů očima obyčejných lidí, odborářů, partyzánů… Je potřeba si ale říci, že se tu rozhodně nedočteme o tom, co máme zmíněno v anotaci, sami ale se potom musíte rozhodnout, jestli jste za to ve výsledku rádi – já si nestěžuju. Obdivuju Ladislava Vrchovského za to, že všem postavám, které do svého díla obsáhl (a že jich bylo), dokázal napsat tak skvělý charakter a čtenář by nemohl žádnou z nich označit za plochou. Moc se mi taky líbí téma síly lidských hodnot (kterých se lidé nedokážou vzdát, ať už čelí sebevětšímu zlu a oni sebevíc trpí), které každý úplně ze železa nemá a my si to můžeme dát do kontrastu s ohebnou páteří těch, kteří se dokážou přizpůsobit každému režimu (a ještě ji to projde!). Kniha ve mně probudila emoce, poučila mě a zase mě utvrdila v tom, že bych v takové hrozné době nechtěla žít. Pokud tedy máte takový typ čtení rádi, rozhodně zkuste Starou fotografii, ať si rozšíříte obzory.
Autor si vybral sice méně časté, ale zato velmi zajímavé období československých dějin. S autorem jsem opět spokojená, a to jeho precizností, co se týče historických reálií a faktů, které skvěle kombinuje s beletristickou formou, jež osloví širší spektrum čtenářů. Krátké kapitoly mají navodit údernost a snahu obracet stránky za stránkou, ale občas byly na škodu. Nečekaně brzké vytržení z jednoho příběhu a přenesení do jiného zhoršovalo koncentraci při čtení. Druhá polovina byla mnohem čtivější, akční momenty střídaly ty napínavé, a že se v poslední třetině dalo napětí doslova krájet. Závěrečná třetina totiž dostala až detektivní nádech, já si zde velmi libovala. Vytvořit si bližší vztah k některé z postav bylo těžší, poslední závěrečná část k tomu měla nejblíže. Fandila jsem dětskému hrdinovi a prožívala s ním všechny jeho okamžiky.
Taky vás dokáže naštvat, když si vyberete knížku podle anotace a ta pak vůbec neodpovídá tomu, co je uvnitř? Tak tohle je přesně ten případ.
Přebal slibuje historický román, příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny, tak trochu milostný trojúhelník na pozadí kruté válečné doby. Jenže o jejich osudech se dočtete jen na zlomku stránek knihy. Ani se nedá říct, že tahle trojka je hlavními postavami, které autor popsal.
Místo toho jde o seriál krátkých kapitol, do kterých autor zdramatizoval asi nejdrsnější období českých dějin. Od Mnichovské dohody až po nejtemnější vládu komunistů v Československu. Najdete tu debaty prezidenta Edvarda Beneše se svými poradci, osudy pohraničních převaděčů, kteří nezištně pracovali pro odboj, či zlotřilou kličkovanou kolaborantů, kteří jsou schopni přizpůsobit se jakémukoliv režimu.
A to je hrozná škoda. Čtenáři, kteří lační po románu, s hlavními postavami, zápletkou a rozuzlením, budou naštvaní a dají knížce horší hodnocení. A ti, kteří jsou zběhlí v tom, kdo to byli pánové z řad československého odboje jako Balabán, Mašín, Morávek, Eliáš nebo Moravec a chtěli by si o nich něco přečíst, si takové beletrie ani nevšimnou.
Doufejme, že mizerná anotace neodsoudí tohle jinak moc povedené dílko k životu někde v Levných knihách, kde se bude jeho cena postupně snižovat. Pokud máte rádi historii a chcete se trochu vžít do toho, jak tady fungovali odbojáři, začtěte se.
3,5/5
Ačkoli čtu různé žánry, jednou za čas (někdy i častěji) ráda sáhnu po historické knize podle skutečných událostí. Ráda se v oblasti historie dozvídám nové věci. Nejvíce si pak cením knih, které mi nepřipomínají žádnou, kterou jsem již četla.
Stará fotografie mě zaujala na první pohled, takže její místo na mém seznamu bylo jasné. Čekala jsem ale něco trochu jiného.
V anotaci je uvedeno, že jde o příběh tří přátel, který začíná v roce 1938 a zároveň o příběh Obrany národa. Já jsem očekávala, že se příběh bude nejvíce soustředit právě na postavy tří přátel, proto mě překvapilo, jak moc popisné, až literaturu faktu připomínající, byly dvě části knihy. To rozhodně není negativum knihy, přestože přiznávám, že jsem se nemohla zcela začíst.
Tato kniha je jedna z nejzajímavějších, jakou jsem kdy četla. Pokud se o tuto tematiku blíže zajímáte nebo se chcete dozvědět něco nového, určitě je to skvělá volba.
Postavy tří přátel byly nejvíce zmíněny až v poslední části knihy, která pro mě byla nejzáživnější. Žádná z nich mi ale nepřirostla k srdci, přestože jejich příběh mě zajímal moc. Osobnosti, které se v knize vyskytovaly neznám tak dobře, takže jsem se trochu hůře orientovala. Na druhou stranu mě kniha v tomto směru obohatila
Autorův styl psaní je poměrně specifický. Kniha se četla dobře, ale při střídání kapitol jsem byla místy zmatená, protože autor přeskakoval mezi různými tématy a postavami.
Velkým plusem knihy jsou fotografie.
Stará fotografie je zajímavé, originální a obohacující čtení, které vřele doporučuji.
Poutavá beletrie z doby druhé světové války je velmi poučná, ale pokud o odboji a nacistech (generálech, velitelích) nic moc nevíte, tak vás bude asi kniha dost nudit, jelikož nebudete vědět o čem je řeč a o kom se mluví. Doporučila bych knihu těm, kteří alespoň trochu znají historii a touto knihou si zpestřili své znalosti a odpočinuli si u ní. Spíše je to oddechové čtení, nic náročného. Více v mé recenzi.
Štítky knihy
kolaborace protifašistický odboj okupace Československa válečné romány podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2022 |  Statek - Strhující příběh podle skutečných událostí |
| 2021 | Stará fotografie |
| 2019 | Kdy na slzy není čas |
| 2020 | Generál Heliodor Píka a jeho vrazi |
| 2016 | Z podzemí ke slunci |
(SPOILER) V první části publikace je beletristickou formou podána historie odbojové organizace Obrana národa v letech 1939-1941, zatímco zbývající dvě části jsou věnovány příběhu několika odbojářů ze severní Moravy. Tito, podle všeho fiktivní hrdinové, se musí vypořádat se třemi bývalými konfidenty gestapa, kteří jsou po roce 1945, respektive 1948, ve službách komunistické strany, konkrétně jejich bezpečnostních složek (zrovna tohle se mi moc nelíbí, už je to otřepané klišé). Knihu jsem přečetl za čtyři dny, nakonec jí uděluji čtyři hvězdičky, avšak doporučit ji mohu "pouze" těm, kteří se zajímají o český protinacistický odboj. Ano, existovala i partyzánská skupina Jiskra, vedená Jakubem Bílkem, ale žádný Bedřich Záruba (hrdina románu) v ní zřejmě nikdy nepůsobil. Tolik na ukázku toho, že v knize vystupují nejen skuteční, ale též smyšlení hrdinové.