Stará láska
Berndt Schroeder , Elke Heidenreich
Jejich vztah se zrodil z bouřlivé atmosféry osmašedesátého roku. Harry a Lore spolu žijí už skoro čtyřicet let. Když se nyní ohlížejí zpět, jejich idealistické sny vybledly. Harry je už pár let v důchodu, konečně se zbavil úmorné rutiny ve stavebním úřadu, útěchu nachází v pečování o zahradu. Lore dlouhá léta pracuje v knihovně, organizuje autorská čtení, ale teď už nějak cítí více nespokojenosti než radosti. A co si doma počne se starým bručounem Harrym, který se jen hrabe v hlíně a popíjí pivo? Má ho vůbec ještě ráda? Tyto a ještě další otázky vyvstávají v obou manželích s novou naléhavostí, když jim dcera Gloria, už dvakrát katastrofálně provdaná z lásky, telefonicky oznámí, že se bude vdávat potřetí - za velkého boháče. Svatba bude pohádková, honosná, snobská - jak se k ní postaví staří zastánci hesla „All you need is love“?... celý text
Přidat komentář
Myšlenku má kniha hezkou, občas jsem se zasmála, ale způsob zpracování za mně poněkud nešikovný, dalo by se z tohoto krásného tématu dostat daleko víc.
Takové milé čtení, které neurazí, ale ani nenadchne. Bylo zajímavé vidět pohledy na věc obou manželů, jak každý z nich lpěl na něčem jiném. Akorát celkově mi kniha přišla "o ničem", konec se mi nelíbil...Jinak napsáno, z pohledu do života dvou staříků se dalo vytřískat mnohem víc. Ale jako úsměvná oddechovka postačí :).
Myslím, že to co je v životě důležité a čím je a čím není třeba se zabývat bychom měli zvažovat a pečlivě vybírat každodenně. Žít podle svých představ a nebo se o to alespoň pokoušet teď a stále a nečekat až do důchodu, na splnění si snů ...... a je jedno, zda mezi ně patří koupit si poníka nebo ráno zůstat v posteli a číst si :-) Život máme jen jeden a pokud na to občas zapomínáme, tak kniha Stará láska je dobrý způsob si to připomenout a je jedno, zda nám je třicet, čtyřicet nebo sedmdesát ..... moudro knihy platí pro všechny věkové kategorie!
Kniha vypovídá o vztahu dvou starších manželů - Harryho a Lore. O jejich snech, koníčcích, touhách a jejich rodině. Lore miluje svoji práci, autorská čtení a básně. Co se týká vztahů v rodině - Lorina matka ještě žije, ale je již několik let ve vegetativním stavu v nemocnici a její bratr Theo je pěkný šmejd. Trvá, aby matka byla na přístrojích, ale nechodí ji vůbec navštěvovat a nepodílí se na financování pobytu matky v nemocnici. Dále je tady Lorina dcera - Gloria, která byla již dvakrát vdaná a teď se chystá na svou třetí svatbu za nějakého boháče z Lipska. A ještě nesmím zapomenout na jedenáctiletou vnučku, kterou zajímají jen hry.... Líbilo se mi zpracování knihy. Vyprávějí ji vlastně dvě hlavní postavy - Harry a Lore. Takže vidíte 2 pohledy, muže a ženy, na svůj společný život.
Zamyšlení nad životem v důchodu. Kniha se čte rychle a nakonec zůstane opravdová myšlenka, co má v životě vlastně opravdovou cenu.
Harry a Lore klidně mohou nést i jiná jména. Mně velmi blízká. Je zde realisticky popsán nedlouhý úsek dlouholetého soužití, bez velkých turbulencí, někdy zvesela, někdy vážně, tak, jak to (snad) ve skutečném životě chodí. To "snad" je známkou toho, že nevím jestli to někde jinde je významně jiné. Mám jen vlastní více než čtyřicetiletou zkušenost. Příjemné lehké odpolední počtení.