Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423342/stare-recke-baje-a-povesti5KcTQo-U8W-.jpg
4
2564
2564
Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky, obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. V jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Kerberem, Pegasem, Medúzou či Kerberem). Autor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověsti zároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem 25 vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než 15 vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů.... celý text
Přidat komentář
Jedna z výtečných knih, která dětem a přiznejme si to, klidně i nám dospělým, pomůže seznámit se alespoň se základními postavami bájí starého Řecka a rozšířit si tak všeobecný rozhled. Naprostá většina vyprávění má navíc zajímavý děj, jednotlivé příběhy jsou velmi čtivě a svižně napsány. Pokud se Vám poštěstí a dostane se vám do ruky vydání ilustrované Zdeňkem Sklenářem, budete mít nejen báječnou, ale navíc i nádhernou knihu, ke které se budete rádi čas od času vracet.
Pořídila jsem vnukům krásné vydání Petiškových starých řeckých pověstí s moc hezkými ilustracemi Václava Fialy. Prolistovala jsem je a zjistila, že už jsem z nich spoustu věcí zapomněla....
Knížka je sice určená pro děti, ale vsadím se, že dneska většina dospělých o Prométheovi, Orfeovi, Tantalovi ani dalších starořeckých bozích a vládcích a jejich příbězích vlastně vůbec nic neví. A přitom osobně považuji alespoň jakousi znalost starověkých dějin a s nimi spojených božstev za součást obecné vzdělanosti. Takže k oprášení kdysi nabytých znalostí anebo k základní orientaci není tahle knížka vůbec špatná. Navíc obsahuje mapku starověkého Řecka a na konci rejstřík základních pojmů.
Mně se moc líbí a doporučuji.
P.S. Ví snad někdo, kdo byla Nioba, kde se nachází tartar anebo za co vlastně trpěl Tantalos?
Krásně pojatá kniha, takové mají knihy o mýtech být. Neměla by chybět v žádné knihovničce, jsou to takové základy.
Opět nostalgie. Velmi krásná a bohatě ilustrovaná nestárnoucí klasika. Pěkně napsané řecké báje včetně jejich hrdinů i lotrů. Mám starou knihu,ještě po mé mamce a babičce, je z roku 1953. Velice si knihy vážím a střežím jí okem bdělým. Na knihu nedám dopustit a jako holka jsem jí četla a četla a četla a neměla dost. Fascinovaly mně ty příběhy a bájné bytosti.
Jako upřímně - celá tahle kniha je jen neustále opakujícími se příběhy, kde vládnou sexistický a patriarchální bohové se spousty levobočků a padesáti manželkami. Bohyně jsou tam jen tak, aby se neřeklo. Hrdiny bývají pouze muži a o ženách se rozšiřují klepy, že jsou "lehké děvy", když si rozpustí vlasy. Antické Řecko mám ráda, ale tohle se skoro nedá číst. I když se tu najde pár slušných příběhů, nevyhradí to ten zbytek. Ale chápu, že je to důležité pro světovou historii a respektuju to.
K tomuto asi ani niet čo dodať.. Najlepšia detská knižka akú len svojmu dieťaťu môžte dať. Najkrajšie príbehy aké kedy boli. Tisícráz záživnejšie a radostnejšie, epickejšie a mnohostrannejšie než taká Biblia..
Bola to moja prvá knižka vôbec, ktorú mi ešte čítali rodičia a veru nemohli vybrať lepšie. Do smrti ma poznamenala láskou ku Grécku a Antike. Lepšie príbehy ako tieto jednoducho už asi ani nikdy nebudú.
Ke klasice české literatury o řecké kultuře asi není moc, co sdělit. Velmi čtivě a příjemně napsané a zpracované s jasnými myšlenkami a pointami. V rámci mého sledování průzkumů k mým poměrům nešlo o nijak extra přínosné čtení, ale za nic nemohu za to shazovat dílo.
Poslouchal jsem audioknihu, původně jen abych si rozšířil kulturní přehled. Již brzy mě však tato kniha začala velmi bavit a těšil jsem se na každou další báji či pověst.
Knihu o bojích lidí a bohů sídlících na Olympu jsem přečetla několikrát. Nejraději mám Prométhea, Trojskou válku a Odysseovy cesty. Knihu by si měl přečíst každý, aby věděl, jak se má chovat. Sice nehrozí, že by ho bohové potrestali, ale člověk nikdy neví, jak může dopadnout, když bude někomu škodit.
Pověsti ze starého Řecka jsem vždy četla ráda. A pan Petiška je výborně zpracoval. Knihu doporučuji.
Nedělní stínohru mariánské kolonády křižuje obyčejně vyhlížející rodinka, v rámě hlavy rodiny zaklesnutou choť obíhá všetečně skotačící plod jejich lásky; nic zvláštního, řekne si každý a jde dál...
...to ještě blahého času nikdo netušil, co se v olysalé hlavě oné hlavy rodiny rodí za myšlenku.
Ano, ona hlava nepatřila nikomu menšímu, než Eduardu Petiškovi; jméno to děsivější nad Brumlu, či Zbyňka. Jméno, jenž v budoucnu poznamená na tuny tuzemské plastelíny dětských myslí smilstvem, lstí, mstou, destrukcí, splácením dluhů, vraždou, tvořením a příčinami. Jméno, jenž se stane aviváží souboru příběhů (jejichž původní vyznění bylo na základě zběžné konzultace s wikiorákulem přecijen syrovější) vpravujích nic netušícího človíčka do protivenství života...jak ostatně s krutostí sobě vlastní činí všechny pohádky/báje/mýty toho označení hodné.
Pravdu vám dím. Nebýt Eduardovy osvěty, tak tuším, kolik zhruba procent našinců by něco o existenci jakýchsi řeckých bájí tušilo - navzdory ní i mě samému (!) z dětství v paměti utkvěly spíš příběhy..hmm..dětinštější; ty o kůzlátkách, trhání vlasů starcům apod...dík zbytkovému povědomí o existenci příběhů řeckých (o kteréžto se v součinnosti se školní docházkou zasadil právě Petiška) jsem si je na stará kolena, nyní z vlastní vůle, přeslabikoval znovu a jsem nefalšovaně nadšen; narozdíl od většiny sbírek tvorby dnešní je totiž již tato zkouškou času plev zbavená a tak se vám v ní vyprávění marné bude hledat špatně. Mými favority jsou Prométheus (Pandořina skříňka - Evino jablko / lidé uplácání z nutnosti, nudy, osamění a přijetí odpovědnosti za ně i vzdor utrpení - Ódin, Ježíš...) Potopa (není nad staré dobré smáznutí všeho pod čarou ponoru pravidel božského rozmaru) Heraklés (protože „půjdeš-li za rozkoší, budeš jíst bez hladu, pít bez žízně a nebudeš vědět, po čem bys měl toužit.“ a protože hrdinně necouvne ani před úkoly těžšími - chvíli nese za Atlase nebesa - a jen tak mimochodem osvobodí Prométhea!) Perseus (protože „...spal tvrdým spánkem hrdinů...“ a protože je výstrahou všem uchazečům o post Bondovského padoucha; když chceš někoho zabít, nespoléhej na metody typu zatlouct dotyčného do bedny, kterou následně odevzdáš moři...) Sisyfos a Meleagros (kde se ukazuje, že i nad Bohy někdo stojí; zde sudičky Moiry...a nad nimi, to už nejde za Petiškou, [https://en.wikipedia.org/wiki/Ananke] potomci rozkolu prázdna Chaosu; Nezbytná Omezenost Ananké a Čas Chronos) a tak bych pomalu mohl vyjmenovat všechno.
S udělením pěti archetypálních ***** ani chvíli neváhám.
PS: Ottovo vydání (2019) obsahuje krom antické malbě poplatných, a ve své jednoduché lince i docela hezkých obrázků Václava Fialy, také užitečný seznam postav a mapu zeměmoří s lokacemi popisovaných dějů.
Řecká mytologie dodnes dodává inspiraci nejen umělcům. Troufám si říci, že její základy jsou i ukázkou vzdělanosti. Knihu bych zařadila do povinné četby. Příběhy se mi moc líbily, nedokážu ani říct, který je můj nejoblíbenější.
Tato kniha rozhodně patří k jedním ze základních kamenů vzdělání. Četla jsem ji, když mi bylo 10 a byla to krása!
Štítky knihy
pro děti pověsti česká literatura starověk bohové pro mládež řecká mytologie báje hrdinové dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
| 1987 | Anička a básnička |
Vynikající kniha, kterou jsem od dětství četl mnohokrát. Vlastně vzbudila můj zájem o historii.