Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky, obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. V jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Kerberem, Pegasem, Medúzou či Kerberem). Autor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověsti zároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem 25 vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než 15 vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů.... celý text
Přidat komentář
Krásně napsaná sbírka pověstí a bájí ze starověkého Řecka od Eduarda Petišky. Jako povinnou školní četbu jsem si ji užila.
Pověsti a báje spustily mé řecké období, sbírala jsem všechny dostupné informace v knihovně (chudák paní knihovnice), v encyklopediích, trápením učitelů a nákupem dalších knih ( rodiče byli knihomolové, tak měli pochopení). V historii mě fascinuje návaznost na další a další dějiny různých kultur, je to nekončící proud a láska na celý život.
Ale abych se vrátila konkrétně k téhle knize ( r.1954), bohužel, se dostala v nevhodný čas do rukou mých synů, stránka s obrázkem Kyklópa byla vytržena a už jsem báje po letech nenašla. Kdo v tom měl prsty jsem nevyřešila (sváděli to jeden na druhého).
PS: Pověst o Filémónovi a Baucis ( najdeme ji i v Proměnách) je tak krásná a já jsem si o mnoho let později moc přála, aby se takhle proměnili rodiče v jabloně, pod kterými sedávali.
A třeba ano?
P.P.S.: Persea jsem vyprávěla vnučkám (6 a 10 let) a moc mě potěšilo, jak mě syn doplňoval a vlastně si vše pamatoval z dětství. Další perlička na pomyslný perlový náhrdelník nesmírné ceny.
Tyto úchvatné báje by měly zůstat povinnou četbou do skonání světa. Jsou to úžasné poučné příběhy,které vtáhnou nejen dítě,ale i dospělého.
Krása střídá nádheru a ráda se ke knize vracím.
Poslouchala jsem jako audioknihu, abych to stihla přes víkend na povinnou četbu do školy. Na rozdíl od valné většiny jiných knih z povinné četby mi tato nejenže nevadila, ale dokonce jsem si to užila (což ale může být způsobeno mou posedlostí řeckou mytologií xd). Je to krásně napsáno.
Klasika, kterou jsem ve škole číst nechtěla. V dospělosti čtená několikrát, dokonce synovi jsem jí četla s radostí. Má oblíbená postava je Prométheus.
Absolutní klasika všech klasik, kterou miluju odmalička a moc ráda se opakovaně vracím do Řecka :)
K této knize se vždy ráda vracím a četla jsem jí x krát, ať už tuto Petiškovu verzi nebo verzi pro dospělé, kde bohům není vůbec nic cizí a některé zápletky a situace jsou více než peprné a nestydaté. Každopádně staré řecké báje patří ke kulturnímu dědictví nejen Helénů, ale celého západního světa. Tentokrát jsem poslouchala audio verzi, ve které nám tyto nesmrtelné příběhy velmi pěkně čtou Taťjana Medvecká, František Němec a Petr Pelzer.
Vzpomínám, že za dětských let se mi knížka fakt líbila. Nevím jestli se posunula doba nebo moje nároky, nicméně teď v dospělém věku mi přišla jaksi povrchní a místy celkem nudná. Představoval bych si trochu víc imerze do charakterů postav a do děje, bohužel charaktery postav jsou vykresleny v podstatě na úrovni ten je zlej a tenhle ne. Spíše než beletrie je to taková jakoby učebnice dějin, které se nestaly.
Zaujalo mě, že všechny postavy jsou králové či jejich děti a manželky, když to tedy nejsou přímo bohové. Nižší třída se tam prakticky nevyskytuje, a když ano, tak se osobně znají se zmíněnými králi nebo jejich rodinami. To v Řecku neměli obyvatelstvo?
Každopádně jako opáčko antických bohů a hrdinů to zafungovalo.
Kniha plná neskutečné moudrosti a zajímavých příběhů ze starověkého Řecka, kterou mám rád už od mala. :)
Klasika, kterou všichni známe z povinné školní četby. I v dospělosti mě řecké báje a pověsti bavily. Občas bylo znát, že příběhy jsou značně zkrácené a upravené pro mladší čtenáře. Přesto zůstávají napínavým a poučným čtením. Trochu mi vadila jednotvárnost motivů jednotlivých postav, kdy ve většině případů šlo o závist a následně pomstu.
Celkově dávám 4*, protože dokonalé čtení to rozhodně není, ale i tak mě náležitě bavilo. Jen je opravdu třeba počítat s tím, že příběhy jsou jednodušší.
K L A S I K A ! Doporučuji číst dětem před spaním, ať vědí s kým mají (budou mít) tu čest, tím někým míním život. Zdá se, že to Petiška kdysi převyprávěl opravdu s chutí. Jedna z nemnoha knih, ke kterým se budu rád vracet v jakémkoli věku. A ty Kresby, ty Kresby pana Sklenáře ty taky Miluju, když už je ten Wolfenstein, pardon Valentýn ;)
Tento titul by měl jednoznačně patřit do každé knihovny a kdo se tomu prozatím úspěšně vyhýbal, bude mít v životě velké mezery, vážně, věřte mi a přečtěte si to, radím vám dobře.
Mytologie všeobecně mě moc baví a ta řecká v podání Eduarda Petišky se mi zdá příjemně stručná a přehledná.
Hádám, že cílová skupina jsou v první řadě žáci základních škol - já osobně bych ocenila podrobnější zpracování, v tomto podání jsem knihu rychle přečetla a záhy opět zapomněla skoro celou tu nálož jmen a míst, což mě poměrně dost štve, ráda bych s jednotlivými hrdiny strávila o trochu více času.
Také bych autorovi ráda vytkla přeskakování mezi styly vyprávění v napínavých situacích, kdy mě ta náhlá změna spíše vyrušila než napnula, to podle mě nebyla úplně šťastná volba.
Staré řecké báje a pověsti nedám z ruky, jednou je zdědí moje děti - tato kniha je důležitou součástí kultury a to nejen té jižanské, dle mého názoru by si je měl alespoň jednou za život přečíst každý z nás.
Vydání z roku 1971 se u nás předává již po generace. Četli prarodiče, rodiče, já, a nyní i moje děti. Nesmrtelná klasika, kterou si vždy jednou za čas ráda přečtu.
Pro mladší i starší čtenáře jsou řecké báje a pověsti skvělou volbou. Krásně se čtou a příběhy řeckých hrdinů a bohů jsou zajímavé a mají své kouzlo. Pro začátky (nejen) s řeckou mytologií je tato kniha naprosto dokonalá.
Čteme se synem (7). Oba nás to velmi baví. Příběhy jsou obecně známé, ale upřímně - moc jsem si je nepamatovala, takže s nadšením oprašuju. Je to velmi dobře napsané, bez chyb, krásným beletristickým jazykem. Moc ráda synovi předávám tyto příběhy jako základ naší kultury a civilizace.
Úžasná kniha. Jedna z těch, ke kterým se můžu vrátit i po letech a neztrácí své kouzlo.
Z nostalgie vyslechnouto jako audiokniha.
Ako dieťa som grécke báje a mýty (v tejto knihe) miloval. Vydláždili mi cestu k neskoršiemu spoznávaniu antiky (a vášni k nej) skrze Vojtecha Zamarovského, a tiež k Iliade a Odysei, základným kameňom európskej literatúry.
Na tohtoročnej dovolenke na Kréte sme začali čítať našim chlapcom (mýty o labyritne a MInotaurovi, ako prípravu na Knosský palác), a teraz pokračujeme od začiatku celú knihu.
Ako zaujímavosť - posledná kapitola je v rôznych vydaniach rôzna (konkrétne dve variácie), obe sú fajn.
Štítky knihy
pro děti pověsti starověk bohové pro mládež řecká mytologie báje hrdinové dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
"Ten zákaz nevydal Zeus, ale král," odpověděla srdnatě Antigone, "nemůže proto platit víc než láska a lidskost. Jsou zákony, které nepocházejí od kralů, a jsou důležitější a trvalejší."