Stařec a moře
Ernest Hemingway
Několikrát zfilmované dílo z roku 1952, jež Hemingwayovi dopomohlo k Nobelově i Pulitzerově ceně, je snad nejslavnější variací hemingwayovského příběhu o hrdnovi troskotajícím, ale neporaženém. Mistrovské dílo opět doplní v češtině dosud nepublikované texty Hemingwaye-žurnalisty, tentokrát o rybolovu. Čtenář tak bude znovu moci takřka nahlédnout spisovateli přes rameno a sledovat jej na jeho tvůrčí cestě od faktografie k beletrii.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2012 , F341Originální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Můj první Hemingway. Tuhle knihu jsem si zvolila částečně kvůli čtenářské výzvě a částečně proto, že je to přece ono „slavné“ dílo. Krásně ztvárněný příběh o střetu člověka s přírodou i sebou samým, vítězstvích a prohrách, mužské nezdolnosti a odhodlání apod., navíc v prostřední exotické Kuby a poměrně exotického povolání (rybařit u nás na rybníce je něco trochu jiného, že ano).
Všechna ta „moudra“ a univerzální pravdy lidského bytí kupodivu nejsou ve vyprávění zaobaleny nijak sofistikovaně, naopak dost často plavou okatě na vodní hladině jako chuchvalce světélkujících chaluh. Ale že by to byl příběh přímo nobelový? Nu dobrá, komisi to neberu.
Krásná kniha o tom, že máme jít za svým cílem a nemáme se vzdát naděje za žádnou cenu. Kniha je dojemná. Ukazuje vztah starého muže a malého kluka. Velmi se mi líbila.
Krásný příběh plný emocí ... příběh ve kterém pocítíte celou škálu různých pocitů ... beznaděj střídá naději a odhodlání ... rutina a jednotvárnost střídá akci a napětí ... pocity bezútěšnosti a osamělosti se střídají s vírou v lidi, která dává důvod žít ...
... je to ovšem i příběh, o odvaze, síle vůle a pak taky o ... mužské ješitnosti a tvrdohlavosti :-)
... a taky to krásně napsal v komentáři níže JanPřemysl: " Nejde jen o těžkosti života, jde o boj, který vede každý sám se sebou, se svojí vůlí, ..."
Knihu jsem si poslechla v krásném přednesu Ladislava Mrkvičky. Příběh je to hluboce lidský, příběh věčného a nekonečného boje silné vůle proti osudu. Určitě je velice poučný pro nás věčné stěžovače a kňouraly. Kéž bychom všichni dokázali být tak stateční a nezlomní, jako stařec.
Pro mě byla tato kniha zkouška trpělivosti. Jelikož jsem ji měla jako povinnou četbu, tak mě stálo opravdu hodně sil neodložit ji a přečíst až do konce.
Podmanivý kratší text, který pod vrstvou jednoduché zápletky o boji starého muže a velké ryby skrývá mnoho dalších významů. Je to ten typ příběhu, ve kterém si každý čtenář může najít to svoje. Pro mě to bylo o důstojnosti, úctě a sebeúctě. O tom, že čestný boj má smysl, i když je výsledek nejistý. Že čestný boj má smysl dokonce i tehdy, když je téměř jisté, že to dobře nedopadne. Že důležitější než ten výsledek, je podívat se sám sobě do očí a vědět, že jsem udělal všechno, co jsem udělat mohl.
Četl jsem Starce a moře už dříve (jako středoškolák) a nějak zvlášť mě ta novela nezaujala. Teď jsem se k Santiagovi vrátil a dobře jsem udělal, protože mě tenhle příběh (jakkoli je veskrze smutný) naplnil nadějí a optimismem.
Každý mne odrazoval od 100 stran nudného textu o rybařině. A co jsem našla? Hloubavý a strhující text o překážkách v životě, a jeho zdolávání, o síle duše. Symbolické a ohromující. K tomuto textu Ernesta Hemingwaye se budu ráda vracet.
Ano, chápu všechnu tu symboliku a um, který zde autor dokázal vyjádřit. Ale vážně jsem nedokázala myslet na nic jiného, než jak jsem ráda, že nechodím rybařit :-)
Prvních 10 stránek jsem doslova hltala, hrozně se mi líbil styl psaní. Toto nadšení opadlo kolem 30 strany, kdy jsme se rozhodovala, jestli knihu dočíst nebo ne. Napsat 50 stran o tom, jak ryba táhne člun je umění, ale pak už mi to přišlo trochu nudné.
Nakonec jsem ovšem ráda, že jsem knihu přečetla. U nějaké té 60 strany mě to už zase začalo bavit a čím jsem byla blíže konci, tím více mi docházelo, jak je tato kniha vlastně geniální, takže nakonec dávám i 4 hvězdy.
Rozhodně si ji přečtěte, není to ztráta času, ale jen milá zkušenost s dalším příběhem:)
Staře a moře nebyl mojí první knihou od Hemingwaye a zdálo by se, že jsem na ni byla připravena. Dlouho jsem ji odkládala a raději si vybírala jiná autorova díla.
Kniha je napsaná dobře, zvláště ze začátku se setkáváme s pěkným popisným stylem, pro Hamingwaye tak příznačným.
Bohužel, mě kniha v půlce příběhu ztratila, ztratila jsem zájem o pokračování a spíše jen sledovala, jak dlouhá cesta hlavního hrdinu ještě čeká, kdy už se dočkám cíle (konce knihy).
Teď si dovolím napsat názor, který je možná trohu kacířský, ale myslím, že Hemingwaye je obecně hodně přeceňován, jako mnoho amerických autorů. A tato kniha je toho příkladem.
Dojemný příběh starého rybáře zápasícího s přírodou i se sebou samým. Nelze než obdivovat odhodlání hlavního hrdiny být tím, kdo vyhraje. Krásná kniha.
No klasika kterou jsem si prostě musela přečíst, mohla by být delší, ale jinak se čte dobře.
Jestli je toto dílo na Nobelovu cenu nevím, nejsem odborník, tak to neumím posoudit. Rozhodně to je ale dobrá kniha. Popisuje boj muže s rybou i se žraloky o rybu. Rybář bojuje nejprve o čest, pak o "svoji" rybu. Je to o tom nevzdát se a bojovat stále o výhru. Je to ale i o přiznání prohry.
Dnes již klasické dílo, které ač útlé, přesto barvitě vykresluje krásný a přitom zcela obyčejný příběh starého rybáře, jeho silnou vůli a hrdinství. Tím, že dílo působí (zejména pro současnou generaci) téměř nudně a takřka o ničem, v tom tkví právě jeho velikost.
Krásná kniha. Byla velice zábavná a zajímavá, škoda jen, že je tak krátká. Doporučuji na sto procent.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Taaak... Dočteno. Prožito. Pochváleno. Stařec a moře mě skutečně uchvátil, a to i přesto, že obsahově by kniha mohla působit zdlouhavě a prázdně. Já z ní však hltala slovo po slovu. Krásný, citlivý příběh o soucitu, vytrvalosti a porozumění existence všech tvorů. Už počáteční pasáž o chlapci, který byl se starcem provázán nezměrnou láskou a respektem, mě emocionálně pohltila. A pak celá ta plavba, prolnuta zajímavými myšlenkami a pocity mě pohltila snad ještě více. Jediné, co pro mě samotnou bylo hůř stravitelné, tak pasáže o ubíjení ryb a žraloků, nicméně i ty jsou neodmyslitelnou součástí pro dokreslení příběhu.
Doufám a pevně věřím, že tato kniha není mým poslední literárním prožitkem z pera a mysli pana Hemingwaye.