Starec a more
Ernest Hemingway
Príbeh kubánskeho rybára Santiaga a jeho boja o obživu s neúprosným morom sa povznáša na podobenstvo o osude človeka, ktorý sa nikdy nevzdáva. Maximálna sústredenosť na najpodstatnejšie prvky dodáva monumentalitu jednoduchému príbehu, a ktorom autor pracoval s prestávkami od tridsiatych rokov. Po dlhých týždňoch neúspešného lovu Santiago natrafí na obrovskú rybu. Nasleduje vysiľujúci zápas, v ktorom napokon víťazí človek. Ryba je však priveľká, preto sa ju rybár pokúša dovliecť k brehu pripútanú k člnu. Kým sa mu to podarí, rybu už zožral žralok, takže len obrovská kostra je svedectvom mimoriadneho úlovku.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2004 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Nevím, co na Hemingwayovi jeho příznivci vidí. Nevím za co tu Nobelovu cenu dostal. Ano, za literaturu, ale za jakou knihu, protože "Stařec a moře" pro mě nebylo nic extra. Knihu jsem přečetl pouze v originále, ačkoli rybářskému náčiní nerozumím ani v češtině, natožpak v angličtině, snažil jsem proto se vyhledat vše, co by mi pomohlo rozkrýt další utajené významy. Proč jsem to dělal? Přišlo mi, že když už má kniha přes sto stran a vypráví o něčem tak prostém, mělo by v tom být skryto ještě něco. Nic, a nic v tom literárně nejhorším slova smyslu (tedy žádný existencialismus v tom nehledejme). Metafora snad jasná - boj člověka s naoko podřízenou přírodou, která doopravdy člověka zničí (pozor, neporazí, ale zničí, jak zní jedna z mála zajímavých myšlenek knihy). Dobře, ale to se dá shrnout na deset stránek a s trochou fantazie by příběh o podobných postavách a podobném příběhu dokázalo vymyslet dítě na základní škole. Někdy jsem si připadal, že čtu slohovou práci nějakého žáčka či žákyně, zejména v části, když připlouvají jednotliví žraloci (pěkně popořadě s bezostyšným zanedbáním krás jazyka). To mi trochu evokovalo Markovo evangelium nechvalně proslulé svojí spojkou "a", Hemingway se sice této spojce vyvaroval, ale příběhově je to tak jednoduché, jak si jen člověk dokáže představit. Když jsem si knihu půjčoval a nic moc o ní nevěděl, samotný název "Stařec a moře" mě měl varovat. Stařec je dosti kýčovitý motiv, stejně tak i moře.
A to je přesně to, co mají lidé rádi.
,,Sežerte" mě, ale já ten příběh nechápu. Většinou se vyžívám ve filosofii příběhu a skrytých významech, ale tady prostě ne. Taky je to pouze stařec na moři.. Ale nemůže mi sednout každá kniha.
Za mě musím říci, že mě dílo příliš nenadchlo. Chápu filosofii celé knihy, přesto do mě nijak hlouběji nezasáhla.
K maturitě rozhodně nedoporučuji, kvůli téměř žádnému ději. Kniha je spíše o náznacích, myšlenkách rybáře a autora samotného.
Rose
Krásně mi tenhle příběh splývá se Sisyfem. Z nějakého důvodu lidi zrovna tuhle útlou knížku moc nemusí, v mém případě je to zase jediný Hemingway, kterého strávím i s chlupama.
Skromnost, pracovitost, houževnatost a pokora s jakou Santiago zvládá nástrahy moře, příběh obyčejného člověka na sklonku života, odvyprávěný skutečným mistrem pera. Knihu jsem četl před třiceti lety jako povinnou četbu, ale až teď na druhý pokus chápu, co nám chtěl Hemingway sdělit. Pět hvězd je málo :-)
"Morální síla" Tohle podle mě vystihuje knihu ve své naprosto jednoduché kráse. Osamělý stařec naposledy okusí dobrodružství svých mladých let a ve výsledku se mnohonásobně překoná. V knize je jeden krásný citát, který bych chtěla vyzdvihnout: „Člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možné zničit, ale ne porazit.“ Tohle je vyobrazení síly lidské vůle.
Hodnocení: 9/10
Poslední věta: Starému se zdálo o lvech.
V audio podání super a napínavé.
https://vltava.rozhlas.cz/ernest-hemingway-starec-a-more-7977845
Na této knize se dá najít hned několik myšlenek. Tahle kniha má co ukázat, ať už boj člověka s přírodou, nebo co dokáže vytrvalost a někdy i nepřipravenost. Příběh byl v jedné části celkem zdlouhavý a to především na konci, ale ve výsledku je to velmi pěkná kniha o životě. Řekl bych že je to spíše knížka pro chlapy, ale každý si z ní odnese aspoň něco. Ano stojí to za přečtení.
Krása v obyčejnosti.
Napadá mne toho víc, ale vše již bylo napsáno - lépe než bych to napsal já.
Stařec a moře je nepochybně novela, jež stojí za přečtení, poněvadž autor pracoval s množstvím nadčasových témat. Myslím tím například boj člověka s přírodou nebo opovrhování starými lidmi, se kterým se můžeme setkávat dennodenně. Dílo nám navíc ukazuje, čeho všeho může člověk dosáhnout, pokud je pracovitý, vytrvalý a odhodlaný a že lidská víra a hrdost jsou pro člověka velmi důležité v jakémkoliv věku. Podle mě má novela co nabídnout všem věkovým kategoriím, jelikož starší lidé si díky ní mohou uvědomit, že jsou stále schopni dosáhnout velkých věcí a mladí lidé zase to, že jim toho starší lidé mohou spoustu předat a že se toho od sebe tyto dvě, zdánlivě velmi rozdílné, skupiny lidí mají hodně co učit.
Poprvé, když jsem knihu četl, mě vůbec nezaujala. Po letech jsem se k ní vrátil a musím hodnotit jako velmi podařené dílo, které alegoricky znázorňuje souboj člověka s okolnostmi i se sebou samým. Velmi povedené a určitě doporučuju. "Z černých mžitek strach neměl. Při tom úsilí, s jakým přitahoval šňůru, byly obvyklé. Ale dvakrát ho obešla mdloba a závrať a to ho zneklidnilo. "Nesmím přece zklamat sám sebe a umřít při takovéhle rybě"..."
Vím že je to klasika ale nijak mne to nenadchlo. Celá kniha mi připadala velmi nudná a štvala mě starcova samomluva a taky to že na moře nevzal chlapce. Alespoň si uvědomil že na některé věci člověk prostě sám nestačí.
Nemůžu říct, že by Hemingway patřil k mým oblíbencům a vlastně jsem ho nikdy nevyhledávala, ale úryvek, který jsme četli při angličtině, mě zaujal natolik, že jsem si přečetla celou knížku v češtině a nelituju. Tahle one man show za to fakt stojí.
Bylo…, bylo to zvláštní čtení. Ale o to možná zábavnější. Napsané krásně, to jednoznačně. Slovní zásoba, obraty, přirovnání, prostě skvělé. Při čtení si člověk uvědomí náš zápas s životem (vím, mnohdy bývá příběh vyprávěn coby nekonečný zápas člověk x příroda, ale osobně jsem v tom spíše viděl celou naši pozemskou pouť se všemi těmi strastmi a našimi cíli). Třebas že starý rybář Santiago mi není charakterově blízký, přesto jsem si jeho příběh užil.
Postava Manolina mi zezačátku přišla trošku zbytečná, ale jak se příběh rozvíjel, dávala mi jeho úloha dokonalý smysl…
Vím, že v první řadě je tu důležitý onen motiv zápasu –který je stejně marný- přesto musím ještě zmínit opravdu skvělé vybarvení života námořníků během první poloviny 20. století. Stejně tak zápas se žraloky jsem četl jedním dechem.
Konec byl takový…, no, v první řadě nepřekvapil – hned jak začal Santiago svůj zápas jsem věděl, že nemůže vyhrát.
Filozofická kniha, která nemá co dělat v povinné četbě. To už musíte mít něco odžito, abyste v ní tu krásu a hluboké zamyšlení nad životem pobrali. Opravdu jsem cítila vůni slané vody a slyšela šplouchat vlny o tu malou loďku s tím staříkem, co ho opustilo štěstí...
(K vysokému hodnocení přispěl fakt, že jsem ji poslouchala jako perfektně namluvenou audioknihu)
Knihu jsme poslouchali jako audioknihu, pan Mrkvička se čtení skvěle zhostil a i díky tomu hodnotím knihu kladně. Velice poutavý příběh, který ukazuje lidskou sílu a odhodlání i moudrost. Knihu bych ale číst nechtěla, určitě bych měla tendence přeskakovat stránky.
Knížka z maturitní četby, nešel jsem po rozsahu, ale potrebuju ji i do angličtiny. Dočtená tak nějak z povinnosti, obsah sice chápu, ale myšlenkově jsem se s autorem nějak minul. Pro mě asi nejhorší knížka z četby, holt každému nesedne.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Jako milovník Oty Pavla a veškerého rybářského dění nemůžu ani hodnotit jinak. Souboj s velkou rybou, naděje, která umírá poslední a tenoučká knížka. Cca 100 stran. Význam díla? Musíme bojovat, i když je boj možná předem prohraný.