Starec a more
Ernest Hemingway
Na začiatku príbehu sa starý rybár Santiago vydáva na more po osemdesiatich siedmich dňoch bez úlovku. To ho neodradí a skúša to znovu. Tentoraz má šťastie a chytí na háčik veľkú rybu. Tá je však taká veľká, že sa nemieni vzdať bez boja, a začína sa jej súboj na život a na smrť s naším hrdinom. Ryba ťahá čln aj so starcom a on vie, že nemôže robiť nič iné, iba čakať a unaviť rybu. Starec je vyčerpaný z tohto súboja, vzdoruje prudkej sile ryby, vlastnému hladu, smädu a trápi ho aj poranená ruka, takže má všetky dôvody, aby rybu nenávidel. To sa však nestane. Ryba, takisto ako more, je pre rybára jeho bratom i sestrou, rybár sa cíti súčasťou tohto celku a nijako sa z neho nevydeľuje.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
hodnocení září 2023 - Tuto klasiku klasik jsem po velké řádce let tentokrát četla ušima v podání pana Ladislava Mrkvičky, což byl skvost a skvěle se k této novelce jeho hlas hodil. Kromě parádní interpretace jsem opět byla nadšená i obsahem, ani po těch mnoha letech pro mě neztratila kouzlo, naopak, poté co už mám taky hodně odžito, jsem z knížky snad ještě uchvácenější. Metaforicky nám ryba ukazuje život a žraloci smrt nebo zlo, metaforicky sleduje lidskou píli a nezdolnost, metaforicky se díváme na lidskou sílu, odhodlanost a statečnost. Určitě můžu a chci doporučit, ale je nutné číst mezi řádky a text si překládat a nedržet se dogmaticky vyřčeného.
hodnocení červen 2012 - Tato kniha mě velmi zaujala, velice příjemně se četla a největším "darem" této knížky je její idea, její nápad. V knize je krásně ukázáno, že člověk málokdy zvítězí nad přírodou...vzdát by se ale znamenalo ztratit lidskou důstojnost...jsem ráda, že tato knížka patří mezi povinnou četbu, určitě souhlasím, že by měla projít rukama každému a že je přínosná a obohacující v každém věku čtenáře. Za mě 4,5*.
Podle většiny lidí tato kniha patří mezi ty ,které by si měl člověk za život přečíst. - S tím 100% souhlasím. Příběh jako takový mě až tak záživný nepřišel, ale u této knihy jde spíš o myšlenku co v nás zanechá. A jak napsal E. Hemingway : „Ale člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možno zničit, ale ne porazit“
Někdo říká že je nudná, nezáživná, já říkám že tomu tak není, je v ní hodně pravdy a hrdinství, kdy člověk by chtěl být na té lodi s ním.
Psychologicky a křehce popsaný vztah Santiaga a chlapce Manolina. Při čtení jsem se přenesla do prostředí u moře. Styl čtení mezi řádky k zamyšlení mi sedí. Knihu jsem si užívala, i když některé pasáže popisu cesty byly moc zdlouhavé. Něčím nepopsatelným mn vtáhla do děje. Přece jen, něco v sobě ta kniha mít musí, je to vrchol jeho díla.
Mě se kniha moc líbila:) Jednoduchý děj a Hamigwayův styl ,,ledovce" mi sedl. Sice jsem celou knihu čekala kdy se konečně začne něco opravdu dít, ale čekala jsem tak dlouho, až jsem byla na poslední stránce :D I tak při zpětném pohledu na knihu se mi dobře četla, bavila mě.
Nádherné vyprávění o nezdolnosti a velikosti lidského ducha. O schopnosti postavit se síle přírody, přestože je to boj často marný. Je to příběh o síle lidské vůle, o štěstí i o zklamání, příběh o životě v jeho ryzí podobě.
Nelíbila se. Hemingwayův styl psaní nemám ráda. Jediné, co mě na příběhu zaujalo byl vztah chlapce a starce a kontrast mezi těmito postavami.
Četla jsem jí jako povinou literaturu na střední škole. A nijak mě neoslovila. Spíš jsem jí musela přetrpět. Dokonce jsem u ní i usnula, což se mi u knížek nestává. Za mě teda rozhodně NE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
vzala jsem ji do ruky po několika letech oprášila a je to takovej ten starej fór: rozdíl mezi manželkou a milenkou? USPOKOJÍ ALE NENADCHNE. ale na druhou stranu je fakt že bych (když jsem ji četla poprvé) tohle určitě neprohlásila a to ne proto že jsem neznala ten fór ale protože tenkrát jsem ji přečetla skoro jedním dechem a velmi dlouhosáhle diskutovala o tom jak je skvělá jenže i čtenář je dnes náročnější spisovatelé mnohem odvážnější a to je dobře, jen se starcem na moři by byl život čtenářův velmi velmi chudý.....
Chvílema jsem se musela už smát, chudák, pořád zápasil s rybou, až mu ji nakonec stejně sežrali žraloci (nebo žralok, je to už delší doba, co jsem to dočetla). :-)) Jinak zajímavý zápas člověka s přírodou ... ale už bych se k téhle knížce asi nevrátila :)
Knížku jsem četla, protože byla součástí povinné literatury na střední škole. Také mě děj nijak moc nezaujal, i když některé jeho monology byly k zamyšlení. A musím říci, že se mi líbilo více knižní zpracování, než to filmové.
Na mě asi až příliš ploché a jednoznačné. Dává to jen minimum prostoru pro imaginaci, což já nerada. Stylově však vyvážené. Povinná literatura, ovšem nejen školní!
Přes všechnu symboliku, vžití do příběhu jako bych tam byl, mě kniha nijak nezaujala. Autor i kniha jsou podle mě přeceňovaní.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
2016 | Komu zvoní hrana |
1966 | Pohyblivý svátek |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Těžké čtení pro člověka, pro něhož je rybaření španělská vesnice. Ale velice poučný děj o silné vůli a přátelství mezi mladým chlapcem a starým rybářem. Už jen ta myšlenka si Nobelovu cenu zaslouží.