Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238863/bmid_starec-a-more-L6B-238863.jpg
4
6847
6847
Ernest Hemingway obdržel Nobelovu cenu „za mistrovství v umění vyprávět, naposledy prokázané v díle Stařec a moře, a za to, jak ovlivnil literární styl své doby.“ Hemingwayova novela se brzy po svém prvním vydání roku 1952 stala jedním ze zásadních děl moderní americké prózy. Z příběhu rybáře, jenž se v nevelkém člunu pouští do zápasu s obrovským marlínem a potom do posledních sil bojuje s přesilou žraloků, kteří napadnou jeho úlovek, dokázal spisovatel na malém prostoru vytvořit existenciální drama o hrdinství, vůli a vnitřní síle.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
další perla světové literatury. četla jsem ji k maturitě, ale nakonec jsem si ji do seznamu nedala, našly se pro mě lepší. každopádně skvěle znázorněný boj člověka s přírodou, společností a samým sebou.
"člověka je možno zničit, ale ne porazit."
Jedna z maturitních. Skvěle se četla, děj byl napínavý ač někde bych nějaké delší pasáže vynechala.
Jaké hlubokomyslné počteníčko. Je to ten typ knihy, kterému věnujete svůj čas jak při četbě, tak i po přečtení. Na chvíli vypnete a jen přemýšlíte o obsahu a hlavní myšlence díla. Ikdyž je to krátká knížka, děj má svůj význam. Někomu se zdají určité pasáže býti nudné či zdlouhavé, toť je věc názoru. Jde o to pochopit, co se tím autor snaží říct. Rozhodně tu nejde pouze o rybaření starce. Člověk by měl čelit životním překážkám. Chopit se jakékoliv naskytnuté šance a pevně se ji držet. Když klesne na dno, musí se vzchopit a začít znovu s ještě větším nasazením. Ten sladký pocit hrdosti, když dosáhnete něčeho, za čím se dlouhou dobu tvrdě ženete, je k nezaplacení.
Hemingwayovi tleskám a jeho myšlence jak by smet.
Kniha,kterou jsem četla poměrně nedávno. Nečetla jsem ji z důvodu,že byla tak tenká, ale že se tolik o ní mluví a je považovaná za skvost literárních děl. To mě hlavně na ni táhlo. Kniha je ukázkou toho, že příroda je všemocná a my nad ní nemáme šanci zvítězit.
Velmi silný a přitom jednoduchý příběh o starém rybáři, který jednoho dne chytí svůj životní úlovek, ze kterého mu ale nakonec nezbyde nic. Překrásná ukázka duševní síly a odhodlání starého člověka, jemuž je moře vším. A mně nezbývá než se zamyslet nad myšlenkou, kterou Santiago pronesl: Člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možné zničit, ale ne porazit.
Nelíbilo se mi to, jedna z nejnudnějších knih, co jsem četla. Zajímavá mi přišla jen scéna, při které rybář zápasil s rybou, jinak nezajímavé.
Upřímně? Byl jsem rád, že jsem to mohl z maturitního seznamu odškrtnout jako přečtené. Pro mě zdlouhavé a osobně jsem v tom žádné zvláštní kouzlo nenašel. Ale kdo ví, třeba k tomu jednou dospěju.
Krásný a dojemný příběh, ovšem část knihy, kde rybář bojuje s rybou, mě hodně nebavil - bylo to pro mě nekonečné
Dostala jsem se k ní až díky povinné četbě a jsem ráda... Opravdu dojemná a krásná kniha.. samozřejmě, že jsem na konci brečela jak malá holka a jak mě ta kniha tolik pohltila ještě několik dní po přečtení ve mě zůstal zvláštní dojem a smutek ze starce.. Doporučuju všem, každý by si měl tuto knihu přečíst..
Co na to říct, jedna z knížek mé povinné četby! Momentálně si z toho pamatuju ožranou rybu a souboj v páce :)
Moc pěkný příběh, nevěřila jsem, že je možné čtivě! popsat souboj s rybou na tolika stranách. Konec je brilatní.
Příběh má hrozně pomalý rozjezd a i vlastně v pozdějších fázích jde dost pomalu, ale konec to v celku napravil.
V této knížce se nalezne každý, kdo se o něco dlouhodobě pokouší, ale nedaří se mu tak, jak by si sám představoval. Já takto bojuji s mnoha věcmi a často říkám sama sobě: "Musíš vytrvat. Bojuj!". Víra člověka v sebe samotného podle mě dokáže neuvěřitelné věci. Velmi se mi líbila část knihy, kdy je rybář Santiago sám na moři. Ryba, kterou se mu podařilo chytit, má však jeho osud "ve svých rukou". On se ji však přes veškerá zranění, pocity vyčerpání a křeče, snaží porazit. Díky dohaté Hemingwayově zkušenosti s mořem a vypravěčským schopnostem, jsem se na tuto cestu pomyslně vydala také. Byla jsem překvapená,s jakými organismy se setkávám a čeho si musím všímat, abych se mohla vrátit zpět do přístavu.
Spousta lidí tuto knihu vychvaluje a já nevím, proč. Nemám ráda knihu, kde se téměř nic nestane...
Nejsem žádný literární znalec, pan Hemingway má jistě můj obdiv, ale myslím si, že myšlenka "neporazitelnosti lidského ducha" se dala ztvárnit i jinak, řekněme přijatelněji pro čtenářskou masu, která, jak je vidět, často její pravé poslání nepochopila. Já sám do ní patřím.
Kdybych měl říct o čem kniha vypovídá nezávisle na zdejších komentářích, řekl bych že je o tom, jak člověk o samotě začíná blouznit až nakonec mluví sám se sebou i s neživým prostředím kolem něho. Samozřejmě konec díla tuto myšlenku trochu podkopává, ale až do půlky knihy by se dala na děj klidně nasadit.
Zhodnocení - Nízká procenta jsou určitě oprávněná. Kniha se špatně čte, nestrhne vás, v podstatě se tam nic neděje a já osobně jsem se těšil na konec. Asi ještě nedokážu ocenit její skrytý smysl. Proto kdybych měl doporučit 10 knih kamarádovi, tahle mezi nimi nebude. Proto se i zdržím hvězdičkového hodnocení-nemělo by smysl.
Stejně tak si myslím, že kdyby tuhle knihu napsal Pepa Novák z Horní Dolní, nikdo by si jí ani nevšiml, natož jí udělil Nobelovu cenu.
Mnoho lidi tuto knihu (jako mnohe jine) cte jenom jako pribeh o starem rybari co neodhadl svoje schopnosti a vydal se daleko na more. Uz jen to co se nahore v popisu knihy pise by pozornemu ctenari melo utkvet, autor ji napsal jako svoji posledni knihu. Je to o souboji cloveka se starim, s prirodou, s vlastnimi moznostmi at uz psychickymi nebo fyzickymi. Santiago se nevzdava ani v posledni chvili. Vrati se domu, je porazen ano, rybou, starim, zraloky, ale ne srazen na kolena, vrati se domu s myslenkou, ze az se uzdravi vyda se znovu na more. Byl porazen v bitve, jedne, dulezite, ale nevzdava se. Tak jako se nevzdava clovek nikdy. "Cloveka je mozno znicit, ale ne porazit."
Zaznívají hlasy, že kniha nemá děj, nebo že děj knihy nemá spád apod. Stařec a moře však není příběh plný zvratů. kdy se za jeden den přihodí hrdinovi tolik věcí, jako někomu za půl života, jak je tomu zvykem v severských detektivkách nebo Scortiových katastrofických příbězích. Stařec a moře je hluboká a silná myšlenka, která vypráví o člověku. Kdo čekal něco jiného, musí být zklamán. Já osobně jsem přesvědčen, že Nobelovu cenu získal právem.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Při čtení knihy jsem měl podobné pocity jako samotný Santiago. V první polovině jsem se snažil do knihy vložit emoce a snahu o čtení, podobně jako on se snažil ulovit rybu. (spoiler alert) V druhé půlce už jsem byl podobně zoufalý jako rybář a jen jsem doufal, že už knihu co nejdříve dočtu (podobně jak on doufal, že už se co nejdřív vráti do města smířen s tím, že je bez ryby). (spoiler end)
Mám již dvacet knih k maturitní četbě a pro tuhle jsem měl předpoklad, že jí nahradím nějakou slabší z výběru, ale v žádném případě. I přes poměrně krátkou délku tahle četba pro mě byla spíše utrpením (unuděním) a rozhodně ji nedoporučuji.