Starec a more
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323089/bmid_starec-a-more-ivT-323089.jpg
4
6658
6658
Príbeh kubánskeho rybára Santiaga a jeho boja o obživu s neúprosným morom sa povznáša na podobenstvo o osude človeka, ktorý sa nikdy nevzdáva. Maximálna sústredenosť na najpodstatnejšie prvky dodáva monumentalitu jednoduchému príbehu, a ktorom autor pracoval s prestávkami od tridsiatych rokov. Po dlhých týždňoch neúspešného lovu Santiago natrafí na obrovskú rybu. Nasleduje vysiľujúci zápas, v ktorom napokon víťazí človek. Ryba je však priveľká, preto sa ju rybár pokúša dovliecť k brehu pripútanú k člnu. Kým sa mu to podarí, rybu už zožral žralok, takže len obrovská kostra je svedectvom mimoriadneho úlovku.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Ve své eseji o Hemingwayovi, Milan Kundera píše: "Bohatost slovníku není sama o sobě hodnotou: u Hemingwaye právě omezenost slovníku vytváří krásu jeho slohu."
To platí o celém Hemingwayově díle a platí to i o novele Stařec a moře, která patří k vrcholům jeho díla. Prostá krása slov, spolu s dějovou sevřeností (skoro by se dalo říct "koncentrovaností"), působí neobyčejně silným dojmem. Na této jednoduché dějové linii pak o to víc vynikají lyrické pasáže a poetické metafory, které jímavým způsobem charakterizují postavu starce i jeho situaci - "Plachta byla záplatována pytli od mouky a svinuta vyhlížela jako vlajka trvalé porážky."
Tato zdánlivá jednoduchost je tím nejvyšším mistrovstvím, ke kterému nelze dospět ze dne na den a ke kterému nedospěje každý.
Je logické, že také klade větší nároky na čtenáře.
Krásný příběh o vůli, odhodlání a nezkrotnosti přírody a lidské touze. Autentický tak, že máte pocit jako byste byli na té lodi se Santiagem a vláčeli zkrvavenýma rukama tu obrovskou rybu.
Nevedela som si spomenúť, či som Starca a more čítala, alebo nie. Vypožičala som si ho teda a (treba povedať) horko-ťažko dočítala. Nezaujalo ma to. Netešila som sa, že si večer sadnem/ľahnem k rozčítanej knihe. Neprežívala som so Santiagom jeho "ješitnosť". Nebol mi blízky ani štýl tejto novely, štýl jednoduchý a popisný. Príbeh vo mne nespôsobil a nezanechal nijakú emóciu. Iba rozhodnutie nesiahnuť tak skoro po ďalšej Hemingwayovej knihe. Ak vôbec niekedy...
Najzaujímavejším bol vzťah Manolina k Santiagovi a naopak. Pre mňa jediný hrejivý aspekt textu. No inak bolo až rukolapné to prázdno za slovami, bezvýchodiskovosť, životný pocit autora, ktorý ho, hoci bezpochyby prežil mnoho hrôz, nenaštartoval, lež viedol k tomu, že si sám zobral život.
Ani zo žartu by som Hemingwaya nepripodobňovala k J. Londonovi, ako učinili v doslove vydania, ktoré som dočítala. London vie rozrezonovať hruď, hoci, chudák, tiež nebol slobodný a mal svojich démonov. No Hemingway túto schopnosť nemá. A ak toto je, podľa "akademikov", ktorí to ocenili Nobelovou cenou, jeho najlepším dielom, na ostatné veru chuť nemám.
Nepripadá mi, že Hemingway mal dostať Nobelovku práve za túto novelu. Je to poriadne natiahnutá poviedka, tá reglementovaná téma proste novelu neunesie. Napísal lepšie veci, aj lepšie - a stručnejšie - opisy rybačky na mori. Pravda, tu je k tomu sociálna zložka: chudobný starec, nutnosť obživy, urputný boj, víťazstvo vôle a vytrvalosti, napokon prehra takmer tragická...rozhodne lepšie, než napr. jeho Mať a nemať. Ale prečítajte si opis rybačky na začiatku románu Ostrovy v prúde; pane jo!
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla... Nechci zde však vychvalovat knihu, pouze bych chtěla upozornit čtenáře a částečně uživatele, kteří knihu kritizují z hlediska obsahu děje. Tato kniha není v první řadě o ději - vyplutí na moře - chytání ryby - vracení zpět, jde o to, že by čtenář měl při čtení knihy nacházet patřičnou melancholii, plout se starcem a ze slovních obratů a hrátek slyšet melodii. Je mi líto, že to musím napsat takhle přímo, ale kniha není vhodná pro čtenáře bez literárního cítění a znalostí.
Mnohem více se mi od Hemingwaye líbila kniha Komu zvoní hrana. Co se týče Starce a moře, samotný děj je vskutku nudný, je třeba posunout ho na pozadí a číst mezi řádky. Není to jen boj starce a ryby, je to i boj člověka proti sobě samému. Protože každý z nás si chce dokázat, že ještě k něčemu je, že něco dokáže.
Neuvěřitelně silná starcova vytrvalost a touha po úlovku (nebo spíš potřeba kvůli přežití). Vždy když si přečtu takové velké dílo, zdá se mi až nemožné, že ti lidé dokázali s tím málem přežít a je mi až hanba z toho nadbytku, který všichni máme a ti co nemají zajdou na úřad a mají ho také - to by stařec koukal jak je dnes jednoduché přežívat.
Tuto knihu jsem četl bez velkého očekávání jen proto, že jsem musel, přesto jsem v ní našel něco úžasného a užil jsem si každou stranu této knihy. Je hodně napsaná tak, aby si člověk domýšlel a spisovatel musel být chytrý člověk.
Četla jsem v prosinci 2014. Podle mých poznámek:
Ve vydání, které jsem četla jsou i autorovy fotografie, černobílé, i jeho články a povídky, které jsou asi přípravou na dílo.
Středoškoláci se učí, že 90 % není v novele vysloveno. Asi jsem četla nepozorně, nebo nejsem vnímavá, ale něco chápu, ale asi ne vše, co autor chtěl říci.
Útlé, čtivé, lidské, bolestné.
Citát:
"Člověk si napřed půjčuje a potom žebrá."
Líbila se mi starcova pokora vůči rybám a celkově zvířatům (přitom Hemingway jezdil do Afriky střílet lvy, buvoly a podobně- což považuju za svinstvo hodné trestu smrti). Bohužel 80% příběhu tvoří samotné chytání ryby, což mi nepřijde jako úplně bohatá dějová linie.. A to že je kniha svým způsobem oslavováním vytrvalosti a houževnatosti není nic, co by ji spasilo. Tak to vidím já.
Nádherná kniha! Prožívala jsem se starcem každé bolestivé škubnutí prutu.
Kniha mě zvláštním mrazivým způsobem uklidňuje.
Taaak... Dočteno. Prožito. Pochváleno. Stařec a moře mě skutečně uchvátil, a to i přesto, že obsahově by kniha mohla působit zdlouhavě a prázdně. Já z ní však hltala slovo po slovu. Krásný, citlivý příběh o soucitu, vytrvalosti a porozumění existence všech tvorů. Už počáteční pasáž o chlapci, který byl se starcem provázán nezměrnou láskou a respektem, mě emocionálně pohltila. A pak celá ta plavba, prolnuta zajímavými myšlenkami a pocity mě pohltila snad ještě více. Jediné, co pro mě samotnou bylo hůř stravitelné, tak pasáže o ubíjení ryb a žraloků, nicméně i ty jsou neodmyslitelnou součástí pro dokreslení příběhu.
Doufám a pevně věřím, že tato kniha není mým poslední literárním prožitkem z pera a mysli pana Hemingwaye.
Můj první Hemingway. Tuhle knihu jsem si zvolila částečně kvůli čtenářské výzvě a částečně proto, že je to přece ono „slavné“ dílo. Krásně ztvárněný příběh o střetu člověka s přírodou i sebou samým, vítězstvích a prohrách, mužské nezdolnosti a odhodlání apod., navíc v prostřední exotické Kuby a poměrně exotického povolání (rybařit u nás na rybníce je něco trochu jiného, že ano).
Všechna ta „moudra“ a univerzální pravdy lidského bytí kupodivu nejsou ve vyprávění zaobaleny nijak sofistikovaně, naopak dost často plavou okatě na vodní hladině jako chuchvalce světélkujících chaluh. Ale že by to byl příběh přímo nobelový? Nu dobrá, komisi to neberu.
50x a stále poprvé tuhle knížku, mohla bych ji číst pořád dokola! Je úchvatná!
Krásná kniha o tom, že máme jít za svým cílem a nemáme se vzdát naděje za žádnou cenu. Kniha je dojemná. Ukazuje vztah starého muže a malého kluka. Velmi se mi líbila.
Krásný příběh plný emocí ... příběh ve kterém pocítíte celou škálu různých pocitů ... beznaděj střídá naději a odhodlání ... rutina a jednotvárnost střídá akci a napětí ... pocity bezútěšnosti a osamělosti se střídají s vírou v lidi, která dává důvod žít ...
... je to ovšem i příběh, o odvaze, síle vůle a pak taky o ... mužské ješitnosti a tvrdohlavosti :-)
... a taky to krásně napsal v komentáři níže JanPřemysl: " Nejde jen o těžkosti života, jde o boj, který vede každý sám se sebou, se svojí vůlí, ..."
Knihu jsem si poslechla v krásném přednesu Ladislava Mrkvičky. Příběh je to hluboce lidský, příběh věčného a nekonečného boje silné vůle proti osudu. Určitě je velice poučný pro nás věčné stěžovače a kňouraly. Kéž bychom všichni dokázali být tak stateční a nezlomní, jako stařec.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Povinná školní četba, tenkrát jsem jí nečetla, myslím si, že bych jí ani neocenila. Smutný příběh.