Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/558/bmid_starec-a-more-ulX-558.jpg
4
6711
6711
Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti s apotheosou lidské družnosti a závěrečném doslovu stručná charakteristika autorova života a díla.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , Československý spisovatelOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Krátký, ale smutný příběh starého rybáře, který na moři chytne největší rybu svého života.
Klasika, kterou jsem si v rámci re-readingu dala v angličtině.
Tak tohle byla velká síla! Stařec a moře se mě hodně dotkl, celý ten boj včetně závěrečného smíření.
"Nedoufat je hloupost."
"Štěstí je něco, co přichází v mnoha podobách, a kdo je dokáže rozpoznat?"
Stařec věděl, že popluje daleko, nechal za sebou pach pevniny a vesloval do čisté ranní vůně oceánu."
Možná jsem udělala dobře, když jsem nečetla, ale poslouchala skvělý přednes Honzy Kačera, Lubora Tokoše a Langmajera. Chápu tu Nobelovku. Tady přece nejde vůbec o ryby.
8 bodů z 10
Kniha mi dokázala, že i tak jednoduchý děj s naprosto všední zápletkou se v rukou schopného talentovaného spisovatele dokáže stát opravdovým uměním. Je schopen do příběhu vepsat hluboké lidské emoce a vyjádřit myšlenky. Autor dokázal jednoduchou myšlenku, jakou je lovení jednoho merlina, rozepsat na sto stránek, což je pro mě naprosto fascinující a inspirativní umění. Obdivuji, jak se Hemingway dokázal vžít do starce a s lehkým stařešinským bláznovstvím si pohrávat s myšlenkami, jak si povídá stařík sám se sebou na moři.
Knihu bych doporučil všem, kteří se někdy zabývali psaním příběhů. Domnívám se, že pro ně může být neobyčejně inspirující, že i naprosto banální zápletka se dá rozvinout do něčeho takto velkolepého.
Už pár let mám cíl přečíst knihy, které patří do povinné četby a teď padla volba na tuto. Nečekala jsem od toho nějaký silný zážitek, ale velmi rychle jsem se začetla. Najednou jsem stála na břehu a se starcem zkoumala moře a přemýšlela, jak moc budou brát. Nasedla jsem s ním na loď a vydali jsme se bojovat... s mořem, s rybou a svým odhodláním a vůlí.
Ač je to knížka malá, příběh je to velmi hluboký. Zasáhl mně i vztah starce s mladším chlapcem, jak si navzájem pomáhají a obohacují své životy a přitom to každý dělá jinak.
Velmi silné dílo je to.
Po celou dobu audioknihy jsem měla děsnou chuť na čerstvou rybu z moře vytaženou.
Knihu som si pustila k upratovaniu knižnice a musím povedať, že nič lepšie som nemohla urobiť. Mala som to dopočúvané skôr, než som si stihla knihy pretriediť a nanovo uložiť. Dozaista to súvisí aj s tým, že som často len tak sedela, jedna či dve knihy v rukách a jednoducho som bez dychu počúvala. Musím sa priznať, že som sama prekvapená, ako veľmi ma kniha dostala. Rozhodne som nečakala, že sa mi bude až takto páčiť. Už od prvej vety ma kniha chytila. Bolo to napínavé, napísané veľmi príjemným štýlom. Dej by sa skutočne mohol zdať nudný, už len pomyslenie na to, že budem čítať/počúvať o rybárstve a ako starec dva dni zvádza boj s obrovskou rybou nebolo vábne a na strednej škole ma to odradilo od čítania. No nešlo o to, čo bolo napísané, aký bol dej, ale akým spôsobom to bolo napísané. Neskutočne mi ulahodila opisná a povedala by som myšlienková, až skoro filozofická forma rozprávania. Dejovo sa tam toho veľa neudeje, ale autor to dokázal podať takým spôsobom, že mi to prišlo veľmi zaujímavé a napínavé a nedalo sa od toho odtrhnúť. Verím tomu, že sa mnohým ľuďom kniha nebude páčiť, ale mne neskutočne sadla a som rada, že som sa k nej dostala. Bol to pre mňa veľký zážitok. A myslím si, že čaro tejto knihy je práve v tom, ako neobyčajne rozpráva tento úplne obyčajný príbeh so svojimi odhodlanými, no rovnako obyčajnými postavami. Kniha na mňa pôsobila smutne, priam nostalgicky, na konci už takmer depresívne. Aj tie najnapínavejšie scény boli veľmi, veľmi pokojné a zmierlivé. O tom, ako veľmi sa mi to páčilo svedčí aj fakt, že nemám chuť čítať nič ďalšie a jednoducho chcem o tej knihe len premýšľať a vŕtať sa v pocitoch, ktoré vo mne zanechala.
Jeden z mých letních románků, který si dopřávám každým rokem. Nejen, že skrze stránky cítíte slané moře, teplé večery a chladný vánek na kůži...cítíte se být tak svobodný, jak to jen jde. Součástí přírody a země, po níž kráčíte. Santiago se snaží být absolutně nezávislý. Žije samotářským životem a jeho jedinou radostí jsou sporadické návštěvy Manolina, laskavého chlapce, který se starcem tráví čas protože chce, nikoli musí. Příběh je o smíření, rovnosti, soucitu a bolesti ze života i ze smrti. Je optimistický a krásně osvěžující.
Měla jsem to jako povinnou četbu, ale už jsem se do toho chtěla dřív pustit sama. No, nevím. Docela jsem ji protrpěla a přišlo mi, že obsah se dá shrnout na jednu stranu. Ale zase v ní najdete i tu hloubku o životě. Někoho osloví možná víc, ale já si jen píšu přečetnou knihu, ke které se pravděpodobně už nikdy nevrátím.
Hodně jsem se těšila, až se do tohoto kousku pustím. Dočkala jsem se částečného zklamání a částečného "poučení do života".
Velmi detailní popisy nemusím a rybaření mi nic neříká, ale Hemingwayův podrobný popis mě docela i bavil. Dělalo mi ale trochu problémy se přelouskat začátkem. Byť tenká kniha o pár stránkách, strávila jsem jejím čtením možná víc času než bylo třeba.
Knihu jsem četla dvakrát. Napoprvé jsem ji protrpěla a jen jsem odpočítávala stránky do konce. Byla jsem na ni zkrátka v tu dobu ještě moc mladá (byla to tak 7. třída). Před maturitou jsem si ji víceméně z donucené přečetla znovu a byla jsme velmi mile překvapená. Vůbec to nebylo tak nudné, jak jsem si pamatovala. Moc pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.
Lidská nezdolnost, statečnost, vytrvalost, sen a přání, co chci v životě uskutečnit, to všechno se skrývá v novele Stařec a moře. Stařec vyjíždí sám na moře a splnil si svůj sen, ulovil obrovského mečouna. Tím si dokázal, že ještě má sílu a odvahu zvládnout úkol na který dlouho dobu myslel. I když na pobřeží dotáhl pouze kostru, jelikož ryba na volném moři přilákala žraloky. Lidé jeho výkon obdivují a on se cítí opět hrdý na to, co dokázal. Autor vyjádřil pocity starých lidí, kteří mohou být považováni okolím za zbytečné a je pouze na nich, jak se k tomu problému postaví. Líbil se mi vztah starce s malým chlapcem. Pod jednoduchým příběhem se skrývají hluboké myšlenky. Doporučuji.
Leckterého rybáře kniha zřejmě osloví, žel, mě neoslovila. Kniha o staříkovi, který vyjede na moře rybařit, ale má tak trochu pech. Dvě hvězdy jen za ten konec.
Detailní popis rybaření, ale skrytý příběh za který kniha obdržela Pulitzerovou cenu, jsem teda nenašla. Nelíbilo se mi to a už bych nic podobného číst nikdy nechtěla.
(SPOILER) Kniha mě přišla tak trochu o ničem. Protože dej je o tom, že Stařec nemá štěstí na rybaření. Je na oslavě rybáře, který ulovil velkou rybu. Další den chlapec a stařec nachystají člun a stařec vyjede sám na moře. Uloví menší rybu a je spokojený. Potom se mu podaří ulovit mečouna. Ten se ale nedá a plave od starcova domu. 3. den se starci podaří vyhrát nad mečounem. Přiváže ho na bok lodi a pluje zpátky domů. Po cestě zabije 2 žraloky ale je jich příliš mnoho. Žraloci seženou celého mečouna a stařec je v depresi. Dostane se domu a usne. Rybáři přeměřují kostru mečouna a zjisti, že to je největší mečoun, kterého kdy kdo chytil.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Příběh se rychle stal jedním z mých nejoblíbenějších. Svou stručností a jednoduchostí zachycuje krásu moře a lidské povahy lépe než by je popsal kdejaký sáhodlouhý román. Jako prioritu zde určitě nevidím zápletku, ale pochopení, atmosféru a sílu které příběh nese..