Staroměstská exekuce
Josef Petráň
Několik stránek z dějin povstání feudálních stavů proti Habsburkům v letech 1618-1620. Známý historik líčí průběh popravy 27 českých pánů na pražském Staroměstském náměstí r. 1621 a provádí i rekonstrukci stěžejních událostí, které k ní vedly, včetně stavovské defenestrace. Současně seznamuje se strukturou správy říše a Království českého i s tehdejšími politickými reprezentanty a spiklenci. Je umožněno nejen shlédnout zjevné děje, ale také nahlédnout do zákulisních machinací, kterými byly pozměňovány osudy zúčastněných.... celý text
Přidat komentář
Dobře zpracovaná knížka za období 1618-1621. Jak již bylo řečeno, díky hodně informacím se v tom člověk ztrácí.
Úžasné dílo. Krásné citace z dobých výpovědí jednotlivých aktérů- za každým z Pánů byl nějaký příběh. P S: Na Paní Polyxenu z Lobkowicz si v té době nedovolil nikdo ani čárečkou křiknouti. Dávám 90%.
Kvalitní dílo, které je nadupané informacemi, citacemi z dobových úředních listin, korespondencí účastníků defenestrace, doplněné dobovými rytinami zobrazujícími exekuci. Styl psaní mě vtáhnul do popisovaných událostí. Doporučuji.
Na odbornou knihu je to psaný fakt zajímavý stylem, ale je to tak nadupaný informacemi, že se to skoro nedá číst
Velmi poutavé a čtivé dílko stavící exekuci a "české" pány do úplně jiného světla, než v jakém jsou obvykle prezentováni. Doporučuji všem:)
Autorovy další knížky
1972 | Staroměstská exekuce |
1985 | Dějiny hmotné kultury I. 1,2 |
2000 | Rolník v evropské tradiční kultuře |
1997 | Dějiny hmotné kultury II 1,2, |
1985 | Pozdně gotické umění v Čechách |
Vyčerpávající, ale přesto vcelku čtivé líčení událostí, které vedly k bitvě na Bílé hoře a následné exekuci 27 českých pánů na pražském Staroměstském náměstí. Zachycené je to jak z pohledu protihabsbursky smýšlejících skupin, tak i těch, které naopak Habsburky podporovaly. Petráň to bere opravdu i z globální hlediska, kdy třeba na jedné mapce skvěle zachycuje, kdo stál, na čí straně, a to včetně těch zemí, které třeba jen s daným táborem sympatizovaly, ale aktivně se do konfliktu nezapojily. V knížce se najde i řada zajímavostí. Například v Národním muzeu v Praze byl vystavován meč, který měl být údajně použit při exekuci, v roce 1891 se ale při zkoumání zjistilo, že knoflík ze slonové kosti pochází z 18. století a záštita rovnou z 19. století (celkově šlo o primitivní padělek).
Někdy je knížka podrobná skoro až moc, třeba se tam rozebírá, z jakého okna byli vyhozeni královští místodržící. Uvádí jednotlivé prameny a jejich důsledným rozborem dojde k identifikaci "defenestračního" okna (zobrazen je i nákres místností…). Na druhou stranu tam zase zmíní zajímavou informaci, že padali z výšky cca 16 metrů a za pomoci posudku vedoucího Ústavu pro soudní lékařství Univerzity Karlovy rozebírá, jak to vlastně mohli přežít (pád z takové výšky bývá smrtelný).