Starořecké báje
Nikolaj Albertovič Kun
Obsahem této knihy je systematické převyprávění řeckých bájí. Báje jsou řazeny: část 1. BOHOVÉ, část 2. HÉRÓOVÉ, část 3. STRAROŘECKÝ EPOS, k němu patří ještě TROJSKÝ CYKLUS, ODYSSEIA a THÉBSKÝ CYKLUS. Jednotlivé báje i epické básně odrážejí do určité míry přírodní i historické jevy toho přírodního a společenského prostředí, v němž vznikly. Mnohá vyprávění jsou převzata z Homérových eposů Ilias a Odysea, z Ovidiova básnického cyklu Metamorfózy, z Euripidových tragédií a z dalších děl antických autorů.... celý text
Mytologie Literatura naučná Historie
Vydáno: 1976 , SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)Originální název:
Legendy i mify drevněj Grecii, 1954
více info...
Přidat komentář
Nejlepší kniha řeckých bájí kterou znám. Obsahuje i příběhy které v jiných knihách nejsou. DOPORUČUJI!!!
Knihu je potrebné vziať s určitou nadsázkou. Jedná sa totiž o knihu „pomocnú pre školy všeobecne vzdelávacie a pedagogické“. Na druhej strane je veľmi dobré, že autor nekopíruje všetky grécke báje a mýty, ale ponúka ich v spracovanej verzií, pričom pri každej uvádza zdroje.
Asi najdôležitejšie pri gréckych bájach a mýtoch je uviesť, že netvoria homogénnu vrstvu. Sám autor ich rozdelil medzi báje o bohoch, herojoch teda hrdinov, starogrécke eposy o Argonautoch, Trójsky cyklus, Odysseia a ďalšie ako napr. Thébsky cyklus.
Ponorenie sa do sveta starých Grékov má v sebe niečo magické. Jednak je to spomienka na detstvo a také tie lusknutia prstov a hláškou „toto si pamätám“, ale aj určite prehlbovanie chápania týchto bájí a ich súvislostí. Je napr. zaujímavé, že Gréci, rovnako ako Egypťania pokladali za počiatok všetkého večný, nekonečný a temný Chaos. Obdobne pri mýte o zrodení hromovládneho Dia vystupuje moment, keď Krónos prehltol novonarodené dieťa, tak obdobný mýtus mali aj Chetiti. Podobností s ďalšími náboženstvami je neskutočne veľa, napríklad úloha včiel pri kŕmení malého Dia v gréckych bájach a Chetitskom mýte o príchode jari. Taktiež je nápadná podoba bojov vyšších bytostí v dávnych dobách. Po tom čo Krónos vyvrhol svoje pohltené deti, tieto začali ihneď bojovať s Krónom ako aj Titánmi o vládu nad svetom. Tiež Sumeri či Biblia spomínajú obdobné udalosti. Podobne aj Titani, ktorí boli porazení boli zvrhnutí do Tartaru – podsvetia, čo je obdobné ako padlý anjeli. Podobne tak aj predstava raja, kde boh Apollón s hrou na kitharu či flautu lákal k sebe všetku divokú zver a všetci zažívali blaženosť. Rovnako ako najvyšší Chetitský boh bol boh hromu Tešub, aj grécky boh Zeus bol bohom hromu a rozsieval blesky.
Z hľadiska mytológie považujem, za najzaujímavejšiu patrónku mesta Atény, Pallas Athénu. Bola to bohyňa múdrosti a zároveň ženu bohyňu vojny, nepremožiteľnú ochrankyňu v žiariacej zboji.
Asi by nesplnilo účet, opisovať všetky početné mýty, avšak rád by som uviedol aspoň niektoré súvislosti ktoré ma zaujali. Grécke báje nás primárne neučia o šťastných koncoch rozprávok. Je to o chybách, pýche trestoch, dodržiavaní prirodzených zákonov. Najmä príbehy o herojoch nás učia, že boli „len“ ľuďmi, ktorí často spáchali zlé, či hanebné skutku. Na druhej strane ich však svojimi dobrými skutkami a zásluhami prevyšovali. Príbehy nám hovoria aj o sile osudu, kliatbach či ľudských obetách.
Musím konštatovať, že klasická literatúra končí tam, kde sme z nej prestali vyvodzovať príbehy. Napríklad na Homérovu Illiadu nadväzovala Odysseia, Eurypidovu Andromaché a Hekabé, Ífigenia na Tauride; Aischylov Agamenmnón, Choéforoi, Eumenidy; Sofoklov Kráľ Oidipus, Foiničanky, Sedem proti Thébam či Antigoné no tiež Vergiliova Aeneis či Ovídiove Metamofózi. Novšie Danteho Božská komédia.
Velmi kvalitně zpracované dílo ruského historika N. A. Kuna.
Dnes jsem si připomněla bájnou plavbu Odyssea - mnoho strádání prožil a mnoha nebezpečími prošel při svém návratu od Tróje na svou rodnou Ithaku- za svou věrnou ženou Pénelopé...
To je další poklad v mé knihovně - dárek od mého otce.
Výborná kniha starořeckých bájí. Vřele doporučuji všem jejich milovníkům a sběratelům. Skvěle se doplňuje s Merlíkovými Starověkými bájemi a pověstmi.
Začíná vznikem světa a bohů, pokračuje líčením životů Heróů, dětí, které se zrodily ze spojení bohů a lidí, dále popisuje osudy Argonautů, podrobně se věnuje Trojské válce, Odysseově cestě a na závěr je zde popsán osud Oidipa.
Citace z knihy:
Poslední, pátý věk a páté lidské pokolení je železné. To je pokolení, které žije na zemi dodnes. Dnem i nocí bez ustání trápí lidi starosti a úmorná práce. Bohové sesílají na lidi těžké strasti. Pravda, ke zlu přimíchají bohové i dobro, ale přece jen zla je více a vládne všude. Děti nectí rodiče, druh není věrný druhu, hosté nenacházejí pohostinství, není lásky mezi bratry. Lidé nedrží danou přísahu, neváží si pravdy a dobra, navzájem ničí svá města. Všude vládne násilí. Cení se jen pýcha, ba i násilí. Bohyně Svědomí a Spravedlnosti lidi opustily a ve svém bílém šatu vzlétly na vysoký Olymp k nesmrtelným bohům: lidem zůstaly jen těžké bědy a nikdo je nechrání před zlem.
Je snad čas opět pozvednout zraky k nesmrtelným bohům ?
Autorovy další knížky
1957 | Starořecké báje |
1958 | Legendy a mýty starého Grécka |
2019 | Legendy a mýty starého Grécka: Bohovia a héroovia |
2019 | Legendy a mýty starého Grécka: Starogrécky epos |
tato kniha mě přivedla ke studiu antické mytologie, po dobu mých gymnaziálních let se stala doslova mou osobní biblí