Starosvětská Francie

11.09.2015

Docela často se na stránkách DK objevuje téma, zda díla nositelů Nobelovy ceny jsou opravdu tak výjimečná a jak je možné, že tvorba značného počtu laureátů je nám zcela neznámá nebo nezajímavá. Proto jsem sáhla po knížce jednoho z těch nobelistů, jejichž dílo tady nikoho nezajímá a k jehož knihám není na DK jediný komentář. Vybrala jsem si tu nejútlejší knížku a nejsem zklamaná. Ale že by to bylo něco nevídaného - to také ne.
Knížka Starosvětská Francie (dost divný a ne moc výstižný název) je vlastně příběhem jediného dne v životě vesnického pošťáka, který špinavě využívá a zneužívá informace, které se o lidech dozví buď z jejich (tajně otevírané) korespondence, nebo z nevyhnutelných pravidelných návštěch jejich příbytků. Každá kapitola představuje jednu domácnost či rodinu obyvatel vesnice, z nichž všichni jsou podivíni, podvodníci, psychicky či morálně narušení lidé, nebo minimálně pleticháři a pokrytci, případně zdánlivě slušní lidé, které ničí jejich nevyplněné tužby. Du Gard tak v desítkách postav vytvořil jakýsi katalog lidských povah a charakterů, vykreslil je plasticky, výstižně a nelítostně. S jistou dávkou nadsázky lze říct, že knížka působí jako "příprava" na větší dílo, jako kdyby si autor cvičně zkoušel zpracování rychlé, stručné a hodnověrné charakterizace postav a jejich jednání. Rozhodně stojí za přečtení.