Starověký Egypt - Ottova encyklopedie

18.01.2024

Cena byla příznivá, ale hlavně mě namlsaly hezké ilustrace - průřezy pyramidami a věci tomu podobné, ve které jsem doufal, že je vevnitř naleznu a kterých jsem se ale jaksi nedočkal. Místo toho je knížka až přespříliš "odborně" psaná s množstvím detailních informací o různých faraonech a jejich dynastiích. A i když obsahuje kupu dalších informací z různých odvětví života ve starověkém Egyptě, shledávám tuto knížku pro mě ne příliš uspokojivou. Přesto ale někomu, kdo se o dějiny a vládce Egypta zajímá víc (nebo možná pro potřeby nějakých referátů o Egyptě) můžu knížku doporučit.

02.02.2022

Na tuhle knihu mě nalákaly dvě věci. Za prvé cena ( za necelé tři stovky, no nekupte to...). A za druhé zde uvedený autor, Miroslav Verner, a to jako autor jediný.
Předně bych rád uvedl na pravou míru, že profesor Verner s touto knihou nemá autorsky nic moc společného, v tiráži knihy je napsáno pouze to, že k ní napsal úvod a provedl odbornou revizi. Autor(ři) v knize uvedeni nejsou, a kniha původně vyšla v angličtině v nakladatelství Amber Brooks v Londýně v r. 2006, těžko tedy může být Vernerovým dílem. Na začátku knihy nic ve smyslu běžného úvodu není, pouze krátký text, pod kterým není nikdo podepsán a chronologický přehled egyptské historie, usnadňující čtenáři orientaci v obdobích jednotlivých říší a přechodných dob.

"Úvodní" kapitolu knihy tvoří asi 90 stran přehledu dějin Egypta. To nepovažuji za úvod v pravém smyslu slova. A ty jsou podány takovým způsobem, že ... já nevím, tahle část mi přišla poněkud nepřehledná, nic moc neříkající. Čtenář, který má již o Egyptu něco přečteno, se tady asi nic moc nového nedozví, je to takové dost ve stylu "letem staroegyptským světem", jak by také ne, shromáždit celé dějiny Egypta na cca 90 stranách rozhodně musí být poněkud letmé.

Co mi přišlo rozhodně zajímavější a knihu to z mého pohledu celkem zachránilo před ne zrovna lichotivým hodnocením, jsou další kapitoly. Ty jsou věnované náboženství, umění, každodennímu životu, vědě a písmu starého Egypta.
Například kapitola o náboženství představuje celkem přehledně vlastně celý panteon egyptských bohů. Dále se věnuje některým náboženským svátkům a otázkám kolem posmrtného života, balzamování, mumifikace a pohřebním rituálům.
Kapitola věnovaná umění představuje některé významné staroegyptské památky, ať už jsou to sochy, malby, stély, rakve, sarkofágy, pohřební masky, šperky, keramiku, nábytek, u některých odhaluje i způsoby její výroby, tedy předměty spíše drobné, ale věnuje se i pyramidám či velkým chrámům nebo některým hrobkám.

Každodenní život Egypťanů nám představí jak asi žili, vychovávali děti, obstarávali si obživu či jak se věnovali hygieně. V kapitole o vědě se dozvíme podrobnosti o některých vynálezech, astronomii, lékařství či matematice.
Závěrečná kapitola se věnuje písmu tohoto starověkého národa, a tedy nutně hlavně hieroglyfům. Ale i ostatním používaným písmům, i tomu, čím a na co Egypťané psali.

Jak už jsem naznačil, poněkud rozpačitý dojem z trochu zavádějící informace o autorství knihy a úvodní části mapující historii Egypta docela vylepšily následující kapitoly, které byly poměrně čtivé, i kdyz mi to přišlo, že se párkrát na dané místo asi vloudila jiná popiska, s krásnými fotografiemi a na kvalitním papíře.
Na plné hodnocení a úplné "wau" to nebude, ale původní záměr knihu poslat obratem dál jsem přehodnotil.