Start-Up Nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku
Dan Senor , Saul Singer
Kniha START-UP NATION hledá odpověď na otázku v hodnotě biliónu dolarů: čím to, že v Izraeli – v zemi, která existuje pouhých šedesát let, má 7,1 mil. obyvatel, nemá žádné přírodní zdroje, je obklopena nepřáteli a od svého založení je nepřetržitě ve válečném stavu – vzniká mnohem větší počet nových firem než ve velkých, stabilních zemích žijících v míru, jako jsou Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea, Kanada nebo Velká Británie? Autoři, odborníci na geopolitiku Dan Senor a Saul Singer, popisují s využitím příkladů a příběhů předních izraelských podnikatelů a investorů, jak izraelská kultura, utvářená nezbytností překonávat nepříznivé podmínky, ústí v jedinečnou kombinaci inovativního a podnikatelského elánu. Podle autorů Izrael není jen země, je to také určitý způsob myšlení. Zatímco Američané kladou důraz na korektní chování a pečlivé přípravy, Izraelci staví na první místo chucpe. „Když izraelský podnikatel dostane nový nápad, pustí se do jeho realizace ještě tento týden,“ říká výstižně jeden americký analytik. Na geopolitické úrovni Senor a Singer hledají hlubší příčiny a objasňují, proč lze za klíčové faktory hospodářského vzestupu této země označit izraelskou imigrační politiku, strategie v oblasti výzkumu a vývoje a vojenskou službu. Umožňují tak porozumět důvodům, proč je mezi tituly obchodovanými na akciovém trhu NASDAQ zastoupeno víc izraelských firem než firem z Evropy, Jižní Koreji, Japonska, Singapuru, Číny a Indie dohromady. Oblastí Blízkého východu se zabývá ohromné množství studií a jiných materiálů. Přesto je k dispozici jen překvapivě málo informací týkajících se izraelského hospodářského růstu a strategií, které k němu napomohly. Kniha odhaluje, že z izraelského příkladu se mohou poučit nejen jiné země a národy, ale také jednotlivci, kteří se snaží budovat vzkvétající podniky. Ve chvíli, kdy se americká ekonomika snaží obnovit své původní průkopnické nastavení, je zde ideální příležitost inspirovat se zkušenostmi tohoto pozoruhodného a houževnatého národa a nové, překvapivé podněty hledat právě u něj.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2015 , AligierOriginální název:
Start-up Nation: The Story of Israel's Economic Miracle, 2009
více info...
Přidat komentář
Vypadá to, že národní hrdost a nacionalismus není zas tak špatná věc, alespoň Izraelcům to funguje.
Autor popsal to, co se mu na dané zemi líbilo a neznámo proč usoudil, že právě proto je země úspěšná. Mnohdy si protiřečí, vyžaduje nízké daně, ale zároveň chce po státu, aby podporoval riskantní podniky, vědu, měl velkou armádu, která umožňuje navazovat vztahy a mnohé další. Ukazuje, jak úspěšní lidé museli navštívit bohaté investory a ukecat je a že samotný nápad nestačí. V zemi zaslíbené investoři umí rozpoznat, od koho se mají nechat ukecat a sami dokáží zahraniční investory ukecávat lépe než ostatní. Kniha ukazuje, že se stát nemá spoléhat sám na sebe, ale hlavně na přistěhovalectví. Kniha je do značné míry reklamou na to, aby úspěšní lidé do země přicházeli. Kniha neobsahuje moc teorie místo toho se snaží zaujmout emotivními příběhy o lidech, kteří „to dokázali“, což se jí daří minimálně v tom smyslu, že se čte docela dobře. Pokud jde o použitelný obsah, stačí si přečíst nějakou recenzi na knihu a víte vlastně všechno.
Úžasný pohled na to, proč je Izrael tak úspěšná v mnoha odvětvích. Zajímavé reálie, vhled do povahových vlastností obyvatel. Kdybychom si vzali jen kousek z toho a uměli se poučit...Před nezdolností izraelského lidu smekám.
Spíše než kniha o ekonomii je to "příběh" a to srozumitelný každému. Takže chcete-li něco vědět o světě v jakém žijete a o tom, jak se má zacházet s financemi a hlavně lidským potenciálem, neměli byste tuhle knihu minout.
"Vysvětlil jsem lidem, že soukromá ekonomika byla jako štíhlý chlapík, který na zádech nese tlusťocha - tím byl státní aparát." (B.Netanjahu)
Napsat komentář k této knize je dost obtížné, neboť se ve mě "mele" mnoho úhlů a pohledů, od celkové vize Izraele položené Ben Gurionem, Šimonem Peresem a dalšími, skutečné motivace izraelců ubránit si své území proti komukoli, přes významnou snahu prosadit se a uspět, zdravou drzost, co nejrychlejší nasazování výsledků výzkumu do praxe, ať již se jedná o zemědělství, informační technologie či obranné systémy, získávání praktických zkušeností v armádě (IOS) a přenos získaných dovedností a schopností do podnikatelské sféry, hyperelitářství v oblasti vzdělávání s okamžitým přenosem znalostí do praxe, až po významnou kapitálovou podporu, vedoucí k dalším inovacím v různých odvětvích s okamžitou aplikací v reálném životě, ať již na území Izraele nebo jinde ve světě.
Fakt, že v Izraeli má svá výzkumná centra mnoho významných firem jako Microsoft, Google aj. je v podstatě výsledkem toho, jací izraelci jsou a jak se staví ke svěřeným úkolům. Nečekají, až se něco stane, nebojí se s šéfem diskustovat, že je v něčem chyba. Firmy tak pouze nevstupují na nový trh, na který je naláká vláda formou různých dotačních či daňových pobídek, na kterém pak firmy mohou šířit své produkty do doby, než jim jiná vláda nabídne lepší podmínky, ale nové produkty vyvíjí, propojuje je, navazuje, čímž přirozeně vznikají tzv. klastry.
Kniha předkládá na reálných příkladech úspěšné projekty, jichž Izrael dosáhl a rozhodně nejsou malé. Na druhou stranu je kniha lehce jednostranná a různé údaje a informovace porovnává s takovými údaji, aby výsledek byl hodně zajímavý. Není to špatně, ale je to třeba brát trochu s rezervou. Ocenil jsem, že si Izrael stále uvědomuje svou zranitelnost v souvislosti se světovými změnami, závislosti na globální ekonomice a vzhledem ke své velikosti i závislosti na výkyvech zahraničních trhů. Ale již dnes Izrael kouká, co přinese budoucnost a nečeká, až budocnost dorazí, ale aktivně ji vytváří, protože jen tak může tato továrna na inovace s reálným dopadem do praxe fungovat i nadále a Izrael to moc dobře ví.
Je to ostrý kontrast například s ČR. Ruku na srdce - máme nějakou reálnou národní vizi, kromě slov na papíře, máme skutečnou motivaci, jsme nastaveni na změny, inovace a opravdovou spolupráci nebo o tom všem pořád dokola jen mluvíme? Odpověď si doplňte sami...
Jak vznikají inovace a proč je podstatné naučit se pracovat s chybami... zajímavé počtení
Nedávno vyšla i v českém jazyce kniha o ekonomickém izraelském “zázraku”, Start-up Nation a já jsem do té doby nevěřil, že budu číst ekonomickou literaturu jak dobrodružný příběh, v kuse a pomalu bez dechu. Však to, co se povedlo malému státu uprostřed pouště, kterému je něco přes 60 let, je ze všech stran obklopený nepřáteli a prošel několika válkami, by si snad ani autoři dobrodružné literatury nevymysleli.
Zatímco v celé Evropě vznikne za rok na cca 700 technologických firem, v malém sedmimilionovém Izreali jich vznikne za rok 500. Všechny důležité firmy z IT oboru jako Intel, Google, Microsoft, Cisco a mraky dalších tam mají výzkumná střediska, žádné technické podpory jako v Indii, ale opravdová výzkumná střediska, na kterých ve velké míře záleží, jaká bude budoucnost celé firmy. Během třiceti let, kdy tam neexitoval ani jeden supermarket, se zvedlo bohatsví země na počet obyvatel mezi nejvyšší na světě. Zatímco při založení měl Izrael 800 000 obyvatel, teď je jich zmíněných 7 milionů a tak bych mohl pokračovat dále.
V knize se autoři snaží přijít na to, za co vděčí Izrael svému úspěchu a jak tento úspěch zopakovat i jinde. Nejednou se při čtení člověk zamyslí, zda by to šlo použít i na Českou republiku, která má se zemí více společného než jen velikost a počet obyvatel. Autoři velmi čtivě používají rozhovory se známými osobnostmi místní politiky, byznysu a zahraničních firem, aby přišli na to, jak takový národní Start-up funguje.
Velmi zajímavá je třeba část o firmě Intel a vlivu izraelské pobočky na to, co mi právě pohání počítač. Vícejádrové procesory má dnes v počítači skoro každý, ale že je to zásluha právě Izraelců, již každý neví. Američané sekali procesory rok co rok s vyšší a vyšší taktovací frekvencí a všem bylo jasné, že to takto nemůže pokračovat do nekonečna, protože se zahřívali a spotřeba energie výrazně rostla. Izraelský tým na to upozorňoval a navrhoval řešení, ale nikdo je z korporace neposlouchal, protože akcionáři nedokázali pochopit, jak prodávat zákazníkům procesory s menší taktovací frekvencí, ale s více jádry, vždyť ten systém větší frekvence = větší výkon sami nastavili a desetiletí z něj žili. Jenže Izraelci létali do USA a “otravovali” tak dlouho a argumentovali tak přesvědčivě, že nakonec vedení přesvědčili a Intel díky tomu vydělává ještě více než kdy dříve a smetl konkurenci.
Právě povaha židovských obyvatel, jak uvažují a jak jednají, je jedna z hlavních linek knihy. Neuvěřitelná hladovost, nekorektnost a přímost zaměstnanců v této zemi vytáčí nejednoho vedoucího ze zahraniční centrály, ale jak se ukazuje čím dál více, má to na ekonomiku mnohem lepší efekt než direktivní a byrokratické řízení na západě.
Hodně život v zemi ovliňuje i základní vojenská služba, která je tam povinná a to na dva roky. Mladí lidé tam musí nejdříve jít na vojnu po dosažení 18. roku života a až pak můžou jít studovat. Zatímco na západě (kam počítam i ČR) se mladý člověk bez zkušeností s vlastním životem vrhá na studia, která ho pak vyplivnou v podstatě nepřipraveného na život s hromadou teoretických znalostí, tak v Izraeli to funguje přesně naopak. Studenti jsou tam výrazně vyspělejší, plno z nich dokončuje vysokou školu již ženatý/vdaný a se zkušenostmi z armády, kde veleli i 100hlavé rotě vojáků, museli se o sebe postarat a byly součástí krizových situací, kde mohlo jít i o život. Jsou pak připraveni na podnikání mnohem více než třeba u nás. Však podnikání od cvičných bojových situací není zas až tak odlišené, musíte velet skupině lidí, rozhodovat se rychle a být kreativní a flexibilní.
Knihu opravdu vřele doporučuji, i když o tomto národu moc nevíte. Je neskutečně poučná a každá kapitola nabádá k zamyšlení, jak toto uplatnit i v českém prostředí. Třeba jednou vyjde i podobná kniha o naší zemi, i když v porovnání s Izraelem jsme toho za posledních 20 let zas tolik nepředvedli, snad ale není ještě všem dnům konec.
http://martinschovanec.blog.idnes.cz/c/217022/START-UP-NATION-Pribeh-izraelskeho-hospodarskeho-zazraku.html
Od této knihy jsem měl velké očekávání, které se bohužel nenaplnilo. Pořídil jsem si ji krátce po jejím vydání v roce 2011, začetl jsem se do ní a najednou mě to přestalo bavit. Na prvních stránkách mě nadchl Shai Agassi a jeho smělý plán na přeměnu Izraele v zemi elektroaut. No, až později jsem zjistil, jak projekt zkrachoval a kolik stamilionů dluhů po něm zůstalo.
Ke knize jsem se vrátil až v roce 2024, opět jsem se rychle začetl, progoogloval vše o Shai Agassu a jeho podnikání. A pak další kapitoly už nebyly opět tak zajímavé, nelákalo mě to nějak číst dál.
Je to spousta drobných příběhů, které někdy do sebe krásně zapadají, jindy si ale protiřečí. Hlavní myšlenkou ve mne zůstane, že Izraelci jsou hrdý národ a jejich nacionalismus jim jen pomáhá. Jejich ekonomika mi trochu připomíná myšlenky sci-fi spisovatele Roberta Henleina – tedy aby někdo byl plnohodnotným občanem a zkušeným podnikatelem, úředníkem atd., potřebuje nejprve sloužit v armádě. A to je přesně to, co dělá svým způsobem Izrael jedinečný. V armádě se potkávají lidi všech společenských tříd, tykají si, vymýšlí si pro sebe přezdívky, setkávají se v aktivních vojenských zálohách i po letech – a mezitím pracují, podnikají a udržují skvělé vztahy.
Další myšlenku, kterou si z toho odnesu je, že my Češi a Izraelci máme naprosto odlišné myšlení, naše státy jsou naprosto jiné a bohužel budeme tedy oproti Izraeli jen zaostávat.