Šťastná za všech okolností
Ivanka Devátá
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481615/mid_stastna-za-vsech-okolnosti-NFO-481615.jpg
4
90
90
„Až umřu, kluci,“ říkám svým synům, „chci, abyste věděli, že jsem byla šťastná, protože já dovedla být šťastná za všech okolností.“ Úspěšná herečka a ještě úspěšnější spisovatelka Ivanka Devátá se po letech odhodlala k sepsání autobiografie, které se tak dlouho bránila. I když její život nebyl vždycky šťastný, i když i ji potkávaly problémy, zrady a zklamání, i když i jí bylo často spíš k slzám než k radosti, její talent na štěstí vždycky zvítězil.... celý text
Přidat komentář
Knihy I. Deváté byly pro mě vždy takovým milým pohlazením, skvělé svým humorem a nadsázkou. A toto vše mi v její nejnovější knize chybělo, jako by to ani nepsala ona. Škoda. K téhle její knížce se určitě vracet nebudu.
Ženská s velkým Ž! Navíc pro mě velkým vzorem. je neuvěřitelné s jakou lehkostí život bere. Vlastně jsem si myslela, že i vztah s panem Vinklářem i ostatní vztahy brala vždy s úsměvem a nadhledem (což do jisté míry určitě musela) ale v knize naopak právě vyobrazila pocitY zármutku a beznaděje, které prožívala jako každá žena a musela se s problémem jménem život poprat! Děkuji za tu knihu!
Pěkně rozverná osoba, v dnešní době by bulvární novináři z jejího života měli přímo žně. Ale v tehdejší době se vymykala pěkným konvencím a brala život takový jaký je i když nevím, zda taky z toho nebyla v depresích.
Na základě recenzí se mi nechtělo knížku kupovat, váhala jsem a nakonec ji nechala v regále. Nicméně Ježíšek ji tam nenechal, takže jsem ji našla pod stromečkem. Je pravda, že bych se určitě obešla bez detailů z intimního života paní Deváté, do kterých mi nic není a dle mého názoru knížku tak trochu "degradují". Také třeba pasáž o tom, jak nechávala svého malého syna samotného doma (byť byla tchýně v sousedním bytě), aby mohla za milencem, na mě dobře nepůsobila. Možná měla autorka důvod, proč tohle všechno zveřejňovala, možná se z toho chtěla vypsat.....netuším. Škoda, jinak se mi její autobiografická kniha líbila. Určitě stojí za přečtení.
Knížka mě překvapila, v podstatě je to bulvár. Proti paní Ivance si teď připadám skoro jako jeptiška :) Paměti jsem si ráda přečetla, ale často mi na mysl přišel farář Otík a jeho hláška Sodoma Gomora :)
Bylo to takové hořkosladké, ale ve výsledku milé. Asi to takhle je i v běžném životě, není to jen o veselých momentech, na té knize je skvělé, že vás rozhodně nezdeptá.
Mě knížka pobavila, pravda je, že jsem občas žasla nad otevřeností dámy jejího věku, ale mně to tolik nevadí, spíš bych řekla, že nebýt tam těch pikantností, tak je to o ničem, protože všechno ostatní jsem četla v jejích předešlých knihách.
Souhlasím s názorem p.Hermíny, moc jsem se na knížku těšila a byla velkým zklamáním.
Ivanka Devátá je moje milovaná autorka, mám všechny její knížky a jsou mi léta oporou ve dnech pěkných i těch špatných. Její humor je očistný, originální a dobrosrdečný. O to víc jsem z její nové knihy nešťastná. Je to hrůza. Spoluautorkou knihy je Marie Formáčková. Právě proto, že ostatní knihy paní Deváté znám jako své boty, si můžu dovolit tvrdit, že tuto knihu psala především paní Formáčková, a tipuji, že na základě vyprávění paní Ivanky. Je pravděpodobné, že paní Ivanka není momentálně v takové zdravotní kondici, aby mohla knihu napsat sama. Nejsou tam její originální slovní přirovnání, která má paní Ivanka v malíčku a vždy jimi nás čtenáře pobaví. Není to její slovosled, skvělé pointy příhod a další literární odchylky pozná každý, kdo byť jednu z jejích knih přečetl. Co však považuji za trestuhodné, to je zneužití jejího zdravotního stavu, kdy autorka již zřejmě není schopná nadsázky a úsudku o vhodnosti svých vyjádření, což nemám za zlé paní Ivance, všichni zestárneme, ale její dosavadní laskavá tvorba touto knihou vzala za své a spoluautorka to neměla dopustit. Na každé stránce kniha pomlouvá snad všechny, s kým kdy paní Devátá přišla do styku a to doslova bulvárním způsobem. Nezasmála jsem se ani jednou, bohužel nebylo čemu. Smutným čtením byly hlavně pasáže o mužích, s nimiž sdílela lože, notabene i proto, že šlo o známé herecké legendy a tento styl líčení jejich milostných sil, mě popudil, protože paní Devátá na všech besedách, ve svých knihách i v časopisových článcích vždy tvrdila, že žádného ze svých partnerů nikdy nebude pomlouvat a dávat v plen jejich charakterové vady, protože to není vhodné, někteří již nežijí a nemohli by se k jejím slovům vyjádřit a podobně. Prostě celá léta svého psaní toto dodržovala a byl to jeden z důvodů, proč jsem si jí vážila. A teď do své zřejmě poslední knihy vetkne řeči typu, že pan Vinklář byl křivák, podrobné popisy sexuální zdatnosti Ladislava Mrkvičky a detailní popisy jejich milostného vztahu, vyprávění o tom, jak nechávala doma v noci dvouletého syna samotného, zatímco odjížděla trávit čas se svým milencem, a jaká klika byla, že se synkovi po dobu její nepřítomnosti nikdy nic nestalo... a podobné perly. Ani na svých rodičích, o kterých ve všech svých dosavadních knihách píše s velkou úctou, nenechala nit suchou. Když jsem knihu dočetla, byla jsem zkoprnělá a napadlo mě jediné, pane bože, paní Ivanko, měla jste tohle zapotřebí?
Moc pekne, mám knížky paní Deváté rada, už leta je kupuji a jsem rada, ze tahle zatím poslední vyšla, těšila jsem se na ni a opět nezklamala
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jak jsem se zbláznila |
| 2004 |  Lázeňská kúra |
| 2019 | Džungle v kuchyni |
| 2004 | Rodinný podnik |
| 2000 | Soužití k zabití |
Trochu zklamání - většina obsahu se nachází již v předchozích knihách, takže jde o takový souhrn. Bohužel tomu chybí laskavý humor paní Ivanky, jako kdysi. Zřejmě to opravdu psala paní Formáčková pouze na základě vyprávění. Příliš bulváru, málo vtipu.