Šťastné blues aneb Z deníku Jaroslava Ježka
František Cinger
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367282/mid_stastne-blues-aneb-z-deniku-jarosla-gWu-367282.jpg
4
7
7
Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.... celý text
Přidat komentář
Je dobře, že tato kniha vyšla . Připomíná geniálního muzikanta, který stál vždy trochu v pozadí vedle V+W . Jeho hudba přežívá.
Jan Werich vzpomíná, že ke konci války čekal v budově rozhlasu v NY až bude vyzván ke své relaci určené pro Protektorát. K ukrácení si pouštěl desky s hudbou z her Osvobozeného divadla. Ani nezaregistroval příchod známého jazzmana Benny Goodmana: "Co to posloucháte za fantastickou muziku pane ? Ale to složil můj kamarád. Fajn, zde je má vizitka, pošlete ho za mnou, mohl by se uplatnit v mém bandu.
Sorry, pravil Werich. Kamarád již nežije. Umřel 1.ledna 1942."
Jaroslav Ježek odpočívá na Olšanech, jen malý kousek od místa posledního odpočinku zbývajících dvou strážníků.
Tahle úžasná kniha má dvě chyby - zjištění, že Rudolf Friml byl příbuzný Karla Hašlerka (ano, opravdu je to tak zapsáno) a nepřítomnost CD, alespoň k e-knize ho nikdo nenabízel. Jinak je ta kniha citlivým vstupem do Ježkova nitra, nic nezamlčuje a přidává jen lásku k tomuto skoro neznámému umělci celosvětového významu. Díky za ní. Moc.
Objeveno jako audiokniha, pánové, tak vám hned píšu. Máte-li chuť, poslechněte si jí. Podrobnosti jsem napsala do zajímavostí. // Jde-li o písničky, zazní: David a Goliáš, Píseň strašlivá o Golemovi, Nikdy nic nikdo nemá, Pochod stoprocentních mužů, Život je jen náhoda, Tři strážníci, Stonožka, Šaty dělaj člověka, Ezop a brabenec, Nashledanou v lepších časech, Nebe na zemi,…..a ano, několikrát i ta o neproniknutelném, tmavomodrém světě.
Mimořádný zážitek!
--------------------------------------------
CITÁT:
„(…) Víš, jak je daleko ode mě k lidem? Víš, co to je vidět jen stíny, kde jiní vidí barvy a tvary? Víš, co to je žít na pokraji slepoty? To ty nevíš. Nikdo to neví. Víš, proč skládám muziku? Víš, proč skládám muziku?? Protože hledám cestu k lidem. Chci jim být užitečný. Chci s nimi držet krok. A chci je potěšit. Chci udělat život krásnější. To chci. Nic jiného. Umění a úspěch, uznání, dobré kritiky a peníze, a všecky ty hokus-pokusy může vzít čert. Já chci, aby mě měli lidi rádi, protože…, protože je mám rád, protože k uzoufání potřebuju lásku.“