Šťastné dívky
Charlotte Nicole Davis
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459843/bmid_stastne-divky-1jr-459843.jpg
3
51
51
Šťastné dívky série
1. díl >
Dystopie pro fanoušky seriálů Westworld a Příběh služebnice Říkají jim Šťastné dívky – štěstí se jim ale zdaleka vyhýbá. Jako děti byly prodány mamá Fleur a staly se tak majetkem „domu radosti“. Žijí životy, které by si pro sebe samy nikdy nevybraly. Dokud dívka jménem Clementine v sebeobraně nezabije klienta a nespustí tím lavinu událostí, které její život obrátí vzhůru nohama. Se skupinou dalších dívek se rozhodne riskovat nebezpečný útěk a pokusit se získat svobodu. V zemi jako je Arketta se však dá spravedlnosti dobrat jen těžko a Clementine navíc pronásledují ti nejlepší a nejzákeřnější lovci lidské i nelidské rasy. Jedinou nadějí dívek je příběh, který si služebnice „domu radosti“ vyprávějí po generace. Historka, které by dokázal uvěřit jen ten nejzoufalejší člověk. Šťastné dívky tak mají před sebou dlouhou cestu, a aby přežily, budou muset mít na své straně mnohem víc než jen štěstěnu...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Yoli (ČR)
Originální název:
The Good Luck Girls, 2019
více info...
Přidat komentář
Na to, že má kniha,tak malé hodnocení,to nebyla zase taková tragédie jak jsem očekávala.
Děj ubíhal svižně, hlavní postavy mě nenudily a celkově se mi to dobře četlo.
Hodnotím jako lepší průměr.
(SPOILER) I přes průměrné hodnocení se mi v létě a vedru kniha dobře a rychle četla. Příběh je spíše odpočinkový - Skupina dívek se střetne tváří v tvář s problémem, který vypadá komplikovaně, ale i tak ho pokaždé zvládnou, vše se vyřeší a mohou pokračovat v cestě. Z postav je Violet (která má potenciál) opravdu mne nejsympatičtější. Knihu znovu přečtu, druhý díl ale vynechám.
Chvílemi je děj zdlouhavý, ale v závěru to není špatná kniha... Do dalšího dílu bych se asi nepustil...
(SPOILER)
Knize jsem po přečtení anotace dávala o trochu víc naděje, že by konečně další dobrá Fantasy četba?(nečekala jsem tedy, že by se vyhoupla na stejnou laťku jako fenomény: Hunger Games, Labyrint, Divergence atd..) Prostě něco úplně nového, co by třeba taky pohltilo moji nenasytnou fantazii?
A ono ne…, myšlenku musím pozdvihnout, ale to je tak asi vše. Autorka dělala v ději až moc zbytečné odbočky, které neměly ani moc smysl, velice ráda protahovala a neustále přidávala nová prostředí, postavy, což mi pak už připadalo dost absurdní. Několikrát jsem knihu odkládala, čímž se mi pak o to četla obtížněji, když tam zase přibylo něco nového..hlavně mi už lezla na nervy dost častá fráze: ,,Díky mrtvým.” Upoutalo mě až posledních 30 stran.
To je čistě jen můj názor, ale pokud máte po ruce jinou knihu, neztrácejte čas s touto.
Já ani nevím, co mám napsat. Nápad dobrý, děj odehrávající se na divokém západě se mi taky líbil. Někde, ale byly chyby. A to hned několik.
1. Čekala jsem úplně jinou hlavní hrdinku. Hlavně podle anotace. Hlavně mi později vadilo, že všechno bylo jenom, z jejího pohledy. Uvítala bych, kdyby se někdy pohledy vyměnili.
2. Svět ve, kterém se příběh odehrává, nebyl moc popsaný. Čekala bych mnohem lepší vysvětlení. Někdy i lepší popis. Popis krajiny byl super. Popis bojů a příšer už pokulhával.
3. Podle mě měli moc štěstí. Čekala jsem, že to budou mít dívky trošku těžší. Skoro všechno se jím hned povedlo.
Konec to podle mě zachránil.
4. I když najít svoji záchranu na posledních 7 stránkách mi přišlo zvláštní. Bylo to hodně narychlo. Celou dobu nevěděly jak se tam dostat a pak najednou ji našli.
Knížka mě zaujala hlavně podle anotace a názvu. Podle obálky bych po ní nešáhla.
Byl to klasický příběh z divokého západu zasazen do fantasy světa.
Pro mě to bylo celkem zklamání. Hodnotila bych tak na 3, 5*
Jestli někdy bude pokračování tak si ho přečtu, ale nebudu to pro mě knížka, kterou bych nutně potřebovala k životu.
Tak tahle dystopie dle anotace zněla skvěle! Hrozně jsem se na ni těšila... Začátek byl boží, čtivý, napínavý a nechtěla jsem přestat číst... Pak se ale něco přeplo a od druhé třetiny se děj začal točit v kruhu, nebavil mě, neměla jsem potřebu se ke knize vracet, což je prostě špatně, když čtenáře kniha neláká.... Konec byl zajímavý a pro mě nečekaný, ale že bych nějak vyhlížela pokračování, to se říct nedá... Když se ke mně nějak dostane, tak ho zkusím, ale první díl za mě bohužel nevyužil svého potenciálu...
Nebylo to špatné, ale jedna věc mi dost vadila, a to že nic nebylo vysvětleno. Má to být dystopie, tudíž bych čekala nějakou katastrofu, která změnila život lidstva - nic, ani náznak. Žádné indicie, kde by se příběh mohl odehrávat. Navíc to má prvky fantasy - mstitelé, plenitelé atd., ale taky kde se vzali? Třeba vše bude vysvětleno v dalším díle, ale něco mělo být už tady. Jinak jsem byla celkem spokojená, ale určitě bych to nepřirovnávala k Westworldu nebo Příběhu služebnice, u toho to ani neleželo. Další díl přečtu, jestli se nedozvím něco víc, jestli ne tak to byla celkem ztráta času.
3,5*
Z toho, co jsem o knížce slyšela, jsem čekala další klasickou dystopii. A musím říct, že jsem dostala něco úplně jiného.
Zaprvé mi to vůbec nepřišlo jako dystopie - což bude nejspíš proto, že od dystopií čekám nějaké propojení s naším světem, což Šťastné dívky nemají. Daleko víc mi to přišlo jako fantasy/western.
Líbí se mi hlavní námět příběhu, oblíbila jsem si některé postavy a celkově si myslím, že má příběh velký potenciál.
ALE i přesto mám s knížkou v něčem trochu problém.
Možný SPOILER!
Ani to není hlavní romantika, dokonce se mi i líbilo zakomponování LGBT+ postav do knihy.
Co ale fakt nemám ráda a na knize mi vadilo, byl fakt, že postavy všechno dostaly zadarmo. Pokaždé, když se vyskytl nějaký problém a příležitost, aby byly... no... prostě v hajzlu, všechno se vyřešilo strašně snadno a relativně rychle. Okamžitě měly odpovědi, které potřebovaly. A toho fanda nejsem - potřebuju zvraty, situace, které naše postavy nějak "challengujou". A to jsem v téhle knížce bohužel nedostala.
Nápad skvělý, zpracování bohužel pokulhává.
V Clementine jsem očekávala silnou hlavní hrdinku, ale dostala jsem pouze loutku, prázdnou skořápku bez názoru, Tansy a Mallow mi splývaly dohromady, Aster byla taková všelijaká, takže nejpropracovanějším charakterem byla Violet, která by měla lézt na nervy, ale paradoxně jsem se do ní dokázala nejlépe vžít, protože jako jediná měla nějakou hloubku.
Na začátku jste vhozeni do moře plného pojmů, kterým nerozumíte, což někdy není na škodu, ale tady bych očekávala, že autorka půjde víc do hloubky, rozhodně si vybudovala skvělý základ, který ale bohužel zůstal nevyužit.
Pobyt v Domě radosti byl na můj vkus moc krátký, takže jsme neměli možnost pořádně nahlédnout pod pokličku a zjistit, jak se s tím jednotlivé dívky vypořádají, což je škoda. Hlavním hrdinkám všechno vyšlo, a když ne, strašně rychle a jednoduše se z toho zase dostaly. Romance mi taky přišla na sílu, vůbec to nemělo jiskru a i když jsem romantická duše, tady bych se bez ní klidně obešla a soustředila se spíš na pouto mezi dívkami, které tady hraje hlavní roli.
A na mě osobně to tedy bylo víc fantasy, než bych byla u dystopie ochotná akceptovat. Zklamání.
Dům radosti. Místo, kam jsou holčičky prodávány a celý život vychovávány pod přísným dozorem mamá Fleur. Vychovávány pro potěšení bohatých mužů, kteří si k nim a s nimi přicházejí užít. Takový osud sdílí i pětice hrdinek příběhu.
A to až do okamžiku, kdy jedna z nich v sebeobraně zabije svého klienta.
Společně se musí pokusit uprchnout a získat svobodu, což je pro Šťastné dívky ta nejnereálnější věc. Každá z nich je totiž ocejchována zářivou značkou, kterou nelze ničím snadno zakrýt.
Začátek je hned plný akce, rovnou se začíná něco dít, ale po chvíli jsem si uvědomila, že vlastně nic nevím o světě, do kterého jsem takhle byla vhozena. Nevím, jaká má pravidla, nevím nic o zákonech ani o jeho vymahatelích, nevím nic o oněch nelidských stvůrách. Zároveň mě dost mrzelo, že začátek v Domu radosti nebyl delší, že jsem neměla šanci opravdu poznat, jak se s tím dívky vypořádávaly, co prožívaly, jak to vnímaly. Kvůli tomu jsem ani pak nesdílela nějaké velké nadšení z toho, že se jim podařilo uprchnout, přišlo mi to až moc snadné. Ocenila bych třeba historii Domů, kdy vznikly, jestli po válce, po vzpouře…Netušila jsem, mohla jsem si pouze seskládávat něco málo z různých útržků a mrzelo mě, že potenciál nebyl naplno využit.
Nemůžu knížce upřít její čtivost a svižnost, ale přála bych si větší propracovanost.
Někdy před polovinou knížky děj začal drhnout. Působilo to na mě monotónně, v podstatě se výprava neustále přesouvala jen z místa na místo, z města do města. Samozřejmě se vyskytlo několik překážek, ty ale byly vyřešeny mnohdy až nerealisticky snadno, vzhledem k tomu, že většinu svého života nebyly dívky cvičeny k boji.
Musím ocenit nenápadnou f-f romanci a charakterový vývoj dívky Violet, jediné Šťastné dívky, která se v Domu radosti narodila a jako postava mi skutečně připadala nejkomplexnější.
S koncem jsem byla spokojená a nalákal mě na další díl, který má vyjít příští rok.
Za mě tedy celkově příjemná YA záležitost, která si určitě najde své čtenáře, ale za mě osobně zkrátka průměr...od takhle dobrého námětu bych čekala o dost víc...
Tahle knížka určitě má co nabídnout. Začněme námětem, který je prostě skvělý! Autorka vymyslela zajímavý a originální příběh a zasadila ho do světa, který mě zaujal především svou atmosférou. První čtvrtina knihy vypadala velmi slibně, začátek byl nabitý akcí a byla jsem nesmírně zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet. Bavilo mě seznamovat se s hlavními hrdinkami a dozvídat se, jak se každá z nich do domu radosti dostala. Autorka mě zkrátka dokázala zaujmout natolik, abych chtěla vědět, jak příběh skončí.
Jenže pak se ta jiskra z příběhu nějak začala vytrácet. Děj začal najednou být hrozně monotónní – holky pořád jen utíkaly, utíkaly a utíkaly. Po cestě sice musely překonávat nějaké překážky, ale přišlo mi, že všechny překonaly až příliš snadno. A pak zase utíkaly dál. Až na konci nastal jeden zvrat, který jsem opravdu nečekala, ale jinak jsem se při čtení celkem nudila. Což mě vzhledem k tomu úžasnému námětu a slibnému začátku opravdu mrzelo.
“Děsí mě to. Můj vztek, myslím. Děsím se, že už spálil všecko dobré ve mně. Děsím se, že spálí každého, kdo se dostane příliš blízko. Děsím se… Děsím se, že to je všechno, co ze mě zůstane, až umřu.”
.
.
Kniha má skvělý námět. Příběh se odehrává v dystopickém světě, kde jsou dívky prodávány do domů radosti, kde na ně čeká lepší život. To si alespoň jejich rodiče myslí. Jenže tyto Šťastné dívky, jak jim říkají, vůbec nejsou šťastné. V den jejich 16 narozenin se z denních dívek stávají noční dívky a jsou nabízeny kunčaftům. Hlavní protagonistky - Clementine, Aster, Violet, Tansy a Mallow - se dostávají do potíží a utíkají. Chtějí najít Lady Ghost, která by jim odstranila znamení Šťastných dívek a tím by je osvobodila.
.
.
Jak už jsem zmiňovala, námět zní opravdu zajímavě. Nicméně tím to hasne. Přišlo mi, že se nic nedělo, příběh se jen táhl. Na začátku jsem byla zvědavá a napnutá, jak se všechno vyvrbí. Ale od té doby, co dívky z domu radosti utekly, jsem se začala nudit. Všechny dny mi přišly stejné. Dívky byly prostě na útěku a přemísťovaly ze z bodu A do bodu B. Samozřejmě je čekaly určité překážky, ale s těmi si vždy hravě poradily. Od dívek, které celý svůj život strávily zavřené v jednom domě, bych čekala více “přešlapů”. Upřímně jsem si přála, aby už Lady Ghost konečně našly.
.
.
Jedno plus má za mě postava Violet, u které jsem zaznamenala největší charakterový posun. V domě radosti to byla velká oblíbenkyně a egoistka. Zajímala se jen o sebe a ostatním děvčatům dělala ze života peklo. Postupem času - asi to bylo tím čerstvým vzduchem - se v ní něco zlomilo a začala si všímat, že na světě není sama a dokonce se i o ostatní dívky zajímala. Další plus patří jedné situaci, která se stala v poslední třetině knihy a taktéž souvisí s Violet, ale nechci vám nic prozrazovat. Upřímně jsem si přála, aby se něco takového stalo, protože jinak by byla jejich cesta až moc jednoduchá.
.
.
Kolem a kolem to byl za mě průměrný dystopický příběh. Autorka chystá druhý díl, do kterého se už nejspíš nepustím. Za knihu děkuji @knizniklub
Čím začít... anotace a začátek knížky mě nadchly, bohužel to ale nabralo jiný směr a já musím konstatovat, že jsem ráda, že už jsem knihu dočetla !!! Druhý díl pravděpodobně vynechám. Letos jsem četla mnoho zdařilých debutů, tenhle mezi ně bohužel zařadit nemůžu. Ano, námět knihy je velmi silný, ale provedení dost pokulhává. Jednoduše řečeno - zajímavý je začátek a konec knihy a to mezitím je prostě jedna velká nuda!! Příběh byl nedotažený, a když Vám řeknu, že se hodně podobal filmům Pistolnice a třeba Brimstone (který je teda ale btw vynikající), tak jste doma. Plus hlavní postava Aster mi prostě byla vážně silně nesympatická!!! Pocitově bych knihu přirovnala ke Kráskám, po jejichž dočtení jsem taky nijak nadšením neskákala ..., Překladatelskému týmu ale musím vzdát hold za slovo “štěstky”!!
"Malá Líza se zrzavými vlasy,
její první muž spal s jinou asi,
chytla ho, pušku si nabila,
žadonil, stejně ho zabila. "
Jedna z hlavních hrdinek Clementine slaví své 16. narozeniny. Žije v domě radosti, kam ji prodali její rodiče s vidinou, že bude žít lepší život. Tento věk je přelomový, ze služky se stane dívkou žijící v luxusu, čeká ji ale také první noc s klientem. Clementine to nezvládne a zabije ho. Společně s dalšími čtyřmi dívkami musí uprchnout a vydat se na dalekou cestu, aby našly Lady ghost, která je zbaví jejich cejchu z domu radosti. Všechny doufají, že to není jen báchorka....
Knihu jsem slupla, velice se mi líbil nápad právě s cejchem, který Štestky (ten název se vazne povedl) mají. Každá z dívek po příchodu do domu radosti získá své nové květinové jméno a také cejch dané rostliny (který při pokusu o zakrytí nebo zamaskování pálí), ten s nimi roste a rozkvete právě na 16. narozeniny. Na další díl se velice těším.