Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288665/bmid_stastni-lide-ctou-a-pijou-kavu-s5A-288665.jpg
3
1091
1091
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2016
,
Motto
Originální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila, ale mám z ní velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu se poměrně dobře četla, na druhou mi přišel příběh přitažený za vlasy a hlavní hrdinku bych s chutí proliskala. Nehledě na to, že Edward projevuje známky schizofrenie a neléčené agrese.
Hlavní hrdinka mně občas lezla na nervy, ale knížka se četla pěkně. Je to kniha na jedno odpoledne, večer, taková příjemná oddychovka.
Pro ty, kteří už měli pár románů pro ženy v ruce, to pravděpodobně bude jen další stereotyp.
Hlavní postava je strašná. Stejně, jako celý ten příběh je přeplácaná - zkrátka dělá (resp. teda nic nedělá) všechno špatně, pak přijde impulz, ona se zbalí a odjede na náhodně vybrané místo (po tom, co x měsíců nepracuje, nic nedělá a jen se válí doma v oblakách cigaretového kouře a svého žalu). Po tomto úprku přijde cvak a Diane zase celkem znormální, ale pozor, přichází další naprosto nepřesvědčivá postava, "záhadný fotograf Edward", jak je popisován v anotaci. Jo, je to záhada, jak mohla autorka takhle ... další postavu. Edward je totiž se svýma náladama horší, než ženská s PMS. Chvilku ignorant, potom rozený romantik, potom jen debil. Když už to začíná být joo nuda (i to na 224 stranách s velkými písmeny jde), přichází další stupidní postava.
Autorka (překladatel) mě potěšila pouze tím, že někde okolo půlky začala všudypřítomné "cigarety" nahrazovat "retkem" a dobrá, ten konec nebyl nejhorší, resp k té slátanině jsem čekala něco horšího.
No a kamarád gay je vždycky sázka na jistotu.
Diane mi docela připomíná Anu z 50 SoG, jen se nedokážu rozhodnout, která je horší.
Báječná, oddychová knížečka, která skvěle vyplní pauzu mezi čtením thrillerů :-) Za mě příjemně překvapila a doporučuji.
Nemůžu si stěžovat, kniha se mi moc líbila a přečetla jsem ji za dvě hodiny, tak moc mě nadchla. Teď akorát přemýšlím, jestli jsem ji vážně nepřečetla moc rychle. Byl to moc dojemný příběh, ale ne moc klišé. Od této autorky si určitě přečtu i další knihy. :)
Nemůžu říct, že by mě knížka zklamala, protože jsem od ní neměla žádné velké očekávání. Tudíž jsem byla mile překvapená koncem, jelikož jsem čekala typické klišé. Na druhou stranu nemám moc ráda, když jsou konce takhle otevřené.
Odpolední jednohubka, která se dobře četla. Dala bych i víc hvězdiček, kdyby Edward nebyl takový nesympatický a arogantní hulvát.
Kniha se dobře čte, příběh mohl být lépe vymyšlen a kniha zajímavější.. Nejvíce se mi líbil začátek a konec. Ale i tak doporučuji si knihu přečíst.
Tak na to, jak jsem se na tu knihu těšila, mne zklamala. První dvě třetiny knížky jsem se nemohla začíst a v té poslední třetině jsem už byla ráda, že kniha skončí. Podobné příběhy na téma, kterým se zaobírala tato knížka jsem už četla. Tento byl nejslabší. Vše tam bylo takové předimenzované.
Dost často se choulila do náruče.Obálka knihy je moc pěkná.
Podle názvu a obálky jsem také čekala něco trochu jiného. Nejvíce mě překvapilo, jak velká "blbka" byla hlavní hrdinka - nějak mi to nesedělo k představě třicetileté ženy, matky od rodiny (ač ovlivněné velkou ztrátou) - a jak velkého hulváta dokázala autorka udělat z toho zádumčivého Ira. Ani jeden mi nebyl sympatický a vůbec nechápu ten přerod, kdy se náhle přiblížili k sobě. Je to takové jakési nepřirozené, tvrdé a spíše slabé než dobré. To množství cigaret je podle mě také úplně zbytečné a konec je divně useknutý... nepotřebuji nutně, aby ti dva skončili spolu, ale potřebuji nějaký konkrétní závěr, že se něco vyřešilo, posunulo, a to mi tady vážně chybělo.
Po "Mužích, kteří nenávidí ženy", jsem chtěla nějakou oddychovku a taky se tak stalo. Na knihu jsem slyšela celkem ódy, takže proč né.. ovšem pěkně jsem si naběhla. Sem tam si ráda přečtu nějakou pěknou lovestory, ale že to bude takovej doják, to jsem vážně nečekala. Několikrát jsem se přistihla, jak se směju na celý kolo.. Docela síla.
Přidávám na stranu kritiků. Vždy když knihu přečtu za pár hodin,o něčem to svědčí. V tomto případě jde o velmi snadný čtenářský level-hlavně děj,dialogy, žádné úvahy,hlubokomyslnosti,nic komplikovaného,předvídatelná zápletka i její rozuzlení.Číst se to dá,ale je to taková nikotinofilní verze dojáků ala Rosamunde Pilcher.
Krásný čtivý příběh. Na začátku plný emocí. Hrdinka dost často na ránu, ale lidé jsou různí a příběh je i uvěřitelný. Někdo mi řekl, že mu chyběl úplný happyend, za mě kdyby skončila jinak, tak bych byla zklamaná. Příjemné oddychové čtení na jedno odpoledne, i když na začátku jsem měla slzy v očích.
Tak vám nevím. Nebylo to úplně ono. Takovýhle surový Ir snad ani neexistuje, neumím si představit, že někdo takhle mluví s cizí ženou. Trošku divnej román, ale má větší písmenka, rychle to odsejpá a na počtení s kočárkem to ještě ujde.Ale obálka a název je moc fajn, to jo.;-)
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2016 |  Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
| 2016 |  Šťastní lidé mají snadný život |
| 2017 | Lituji, čekají mě |
| 2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
| 2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Čekala jsem něco úplně jiného. Něco o knihách, o kavárně v Paříži, o hledání smyslu života... a ne růžovou slátaninu o úplně blbé holce a schizofrenikovi.