• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Agnès Martin-Lugand

Šťastní lidé čtou a pijou kávu

„Obálka nádherná, název slibný, těšila jsem se na příběh a ani mi nevadilo, že začíná tragicky. Co mně vadilo, byla stylizace jednoduchých vět, jakoby to psal žák 8. třídy, děj spíš nic než moc, a ty cigarety - nějak mi přijde, že když nekouřím, přišla jsem o to nejlepší.“... celý text
— Kopretina

---

Šťastní ľudia čítajú a pijú kávu

„Podľa názvu som od knihy najprv čakala niečo iné. Príbeh bol nakoniec úplne odlišný, než som čakala, ale aj tak knihu považujem za príjemnú oddychovú jednohubku.“... celý text
— Veve11111

---

Lituji, čekají mě

„Tak tohle byla taková . Já jsem naštvaná, zároveň spokojená. Jak může být někdo takhle závislí na práci? Já vám říkám, že hlavní hrdinka nedělala nic jiného, pořád brala telefony svému šéfovi, nevěnovala se svým přátelům, byla sobecká a padala do pracovní pasti div ustála. Mohla se zbláznit, když nekoukla na telefon kvůli práci, nebo neotevřela notebook, odmítala svou sestru, všechny okolo se slovy ,, Lituji, čekají mě." Vše se jí vracelo velikou pěstí a to v podobě únavy, zhroucení a můžu vám říct, že jaké ona měla kamarády s velkým K. Chápu, že práce je důležitá, ale tohle bylo příliš. Nemluvě o tom, co hnusného provedla Markovi , kdy jsem začala řvát . Mark je zlatý chlap, já být na jeho místě, tak se na ní vykašlu, rozhodně ji neodpustIm jak se chovala. Krásný, naštvaný, ubrečený román, kde práce vs život, vyloženě soupeří a láska je silná, ta která dokázala souboj ukončit. Mimochodem, i ten její šéf si myslel, že je úplně padlá na hlavu, zas takový stíhač o jejím volnu nebyl, ona si to vše vysvětlila po svém a úplně špatně.“... celý text
— Knihy-Lenka

---

---

Štěstí mi uniká mezi prsty

„Líbilo se mi, že si hlavní hrdinka šla za svým snem, ten konec byl na mě trochu moc a vlastně takové odbité....“
— janyska13

---

Než nás rozdělí láska

„Autorčiny knihy mám moc ráda a vždy se na ně těším. Tato kniha nebyla od jejího pořízení výjimkou. Pustila jsem se do ní, protože jsem chtěla něco "kratšího" a "lehčího". S tím druhým jsem se teda moc netrefila, a přestože kniha to byla na poměr stránek kratší, tak obsahově byla tak silná, že jsem ji nedokázala přečíst jen za pár dní, ale musela jsem si ji dávkovat. Byla to krásná kniha, i když hodně smutná a něčím vlastně i šťastná. Nebojím se přiznat, že při čtení posledních stránek jsem ze svých tváří otírala slzy. Bylo to velmi dojemné a smutné čtení. Podle mě opět jedna z povedených autorčiných knih.“... celý text
— Mermaida