Než nás rozdělí láska přehled
Agnès Martin-Lugand
Kdo nemá co ztratit, může konečně najít sám sebe. Madeleine se po letech vrací do prázdninového sídla, aby vyprávěla příběh své osudové lásky. Na sklonku života ji o to poprosí dcera, která chce poznat celou minulost své matky. Madeleine se ve vzpomínkách znovu ocitá v náruči klavíristy Joshuy... a pak se doopravdy setkají na pláži, kde se do sebe zamilovali. Po dvaceti letech je ale všechno jinak. Nevyléčitelně nemocná Madeleine se loučí se životem a Joshua o smyslu toho svého pochybuje. Dokážou zúčtovat s minulostí a dojít ke smíření?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , MottoOriginální název:
La déraison, 2022
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Než nás rozdělí láska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Mam autorku moc rada, dokáže skvele popsat pocity postav až mám pocit ze to prožívam snimi. Tahle knížka byla velmi smutná a zároveň stastna zároveň. Nalezení své ztracené lasky na konci života je asi zázrak a tady to mělo ještě par vedlejších pribehu.
Související novinky (2)
Ještě jsme se nepotkali, Pod hladinou a další knižní novinky (33. týden)
13.08.2023
Kniha noci, Stín bohů a další knižní novinky (43. týden)
23.10.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Než nás rozdělí láska v seznamech
v Přečtených | 43x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 52x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2017 | Lituji, čekají mě |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Autorčiny knihy mám moc ráda a vždy se na ně těším. Tato kniha nebyla od jejího pořízení výjimkou. Pustila jsem se do ní, protože jsem chtěla něco "kratšího" a "lehčího". S tím druhým jsem se teda moc netrefila, a přestože kniha to byla na poměr stránek kratší, tak obsahově byla tak silná, že jsem ji nedokázala jen za pár dní a musela jsem si ji dávkovat. Byla to krásná kniha, i když hodně smutná a něčím vlastně i šťastná. Nebojím se přiznat, že při čtení posledních stránek jsem ze svých tváří otírala slzy. Bylo to velmi dojemné a smutné čtení. Podle mě opět jedna z povedených autorčiných knih.