Ta hudba mi stále zní v hlavě přehled
Agnès Martin-Lugand
Yanis a Véra jsou na prahu čtyřicítky a ke štěstí jim nechybí vůbec nic. Milují se jako první den a mají spolu tři nádherné děti. Jen kdyby se kreativnímu a podnikavému Yanisovi, talentovanému samoukovi v oboru stavebnictví, který pracuje v architektonické kanceláři pragmatického, opatrného švagra Luca, dostávalo víc prostoru pro seberealizaci. Když Luc odmítne zakázku, v níž Yanis vidí neopakovatelnou šanci, o níž léta snil, dojde k jejich rozchodu. Yanis, povzbuzován svou ženou a finančně podporován klientem Tristanem, který mu projevuje bezvýhradnou důvěru, se rozhodne podnikat na vlastní pěst a osvobodit se. V životě mladého páru, který se dosud zdál být splněným snem, však nastane nečekaný zvrat. Podaří se Yanisovi vymanit z pekelné spirály a nestrhnout s sebou na dno i Véru? Odolá jejich manželství ambicím okolí?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
J'ai toujours cette musique dans la tête, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ta hudba mi stále zní v hlavě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (34)
(SPOILER)
tento příběh je kýč! manželská láska je tu podaná jako první zamilování v YA literatuře, manželé po sobě neustále blouzní. jejich lásku ilustruje hlavně to, jak muž ženu při setkání opakovaně roztáčí do kola (přestala jsem počítat u 6. roztočení). nebo tím, jak žena závislácky trpí, když vůbec prvně tráví několik dní bez sebe (jsou spolu roky a mají 3 děti). žena je ženská (atraktivní, nosí šaty a květy ve vlasech, chová se submisivně). muž je mužný (statný, modrooký, s velkýma rukama), mlátí a kope do věcí, když se mu něco nelíbí, udělá scénu. žena ho pak konejší, i když třeba nebyl v právu. opravdu hodně se tu pije, flétna šampaňského střídá flétnu. děti jsou roztomilé, poslušné tak, že se kdykoli nechají zahnat do svých pokojů, a to nejstarší je slušně parentifikované.
extaticky zamilované bláboly z úst ženy příjemně nabourá, když se v příběhu zjeví démonický muž (vysoký, temný, s podezřelým úšklebkem), který by se jistě neztratil ni v Twilightu. manžel ženy s ním (čertem) ochotně podepíše smlouvu a démon pak s oběma trouby slušně oře. žena najednou docela otočí a ze slepého zamilování je slepá zášť, s níž manžela zapudí. tato pasáž byla z celé knihy asi tak nejzáživnější, ale to neznamená, že byla zajímavá.
a pak se to zase celé otočí, žena si vzpomene, jak má svého mužného muže ráda. a ten si zase vybaví, že vlastně mají (jak si to mají hlupáčkové pamatovat?) v Paříži kromě svého bytu i garsonku (kterou v knize často využívají). a že ji vlastně mohou prodat, čímž se bohužel zbaví démona, ten se zmenší na velikost malého smrdutého čertíka, ještě chvíli je šmíruje, a pak vyrazí hledat štěstí jinam. hrůza!
Na začátku knihy jsem si říkala, že to asi nedám. Takovou přeslazenou slátaninu jsem snad nečetla. Ale naučila jsem se knížky neodsuzovat do první poloviny. Dobře jsem udělala. Myšlenky Véry, milující ženy a matky, plně chápu. Nakonec se mi líbilo, jak se k situaci poslavil Yanis a jak příběh dopadl.
Kniha má romantiku, napětí i oddech.
Související novinky (1)
Knižní novinky (47. týden)
17.11.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ta hudba mi stále zní v hlavě v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 125x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 165x |
v Chystám se číst | 54x |
v Chci si koupit | 20x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2017 | Lituji, čekají mě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Tato kniha začala lehce, idylicky,šťastně až některé popisky vztahu hlavních hrdinů mi přišly až moc přeslazené...ale i tak měli krásný život....pak ale poznali jednoho člověka, který jim v životě trochu více zavařil...Konec to jsem opravdu četla jedním dechem,protože jsem čekala,jak tohle dopadne:)