Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288665/bmid_stastni-lide-ctou-a-pijou-kavu-s5A-288665.jpg
3
1091
1091
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2016
,
Motto
Originální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Nebude to knížka, ke které bych se vracela. Bylo příjemné ji číst, ale znám i lepší na podobné téma. Ale hvězdičku navíc ode mě dostává za ten název!
To byla ale blbý a přímočarý :-) Asi kdyby přede mnou nebyly další hodiny cesty, tak to odložím... Čte se dobře, ale na druhou stranu, co se stane, se dá z většiny odhadnout, celé je to postavené na různých klišé románů pro ženy. Jednu hvězdičku navíc, za to, že ten konec mohl být ještě víc klišovatější.
Ale abych byla spravedlivá, prostě asi jen nejsem cílová skupina...
JSEM ŠŤASTNÁ A PIJU KÁVU :-)
Proto jsem si tuhle knížku půjčila :-), líbil se mi název a také mám ráda knihy s Eiffelovou věží na obalu :-) což nezaručuje dobrý obsah, ale prostě mám ráda Paříž :-) (doporučuji můj seznam :-)
Tato knížečka není kdovíjaké veledílo a hlavně jsem čekala něco úplně jiného, ale musím říct, že se mi moc dobře se četla.
Začátek je smutný, prostředek nadějný a konec...
Vlastně jsem občas nechápala rozhodnutí postav, ale tak nějak jsem si řekla, že to nebudu řešit.
Krátká jednohubka a další knihy od této autorky si klidně přečtu :-)
Nevím úplně co říct. Přijde mi to, jako by někdo vzal vcelku pěkný příběh se slibným potenciálem a celý ho proškrtal. Takže ve výsledku máte pocit, že chybí pár vět či řádků, protože najednou nechápete, co postavy dělají, cítí nebo říkají, protože to vůbec nenavazuje na předchozí řádek. A i když po přečtení pár stránek člověk tuší, že to nebude dílo aspirující na Pullitzera, čeká alespoň, že to bude taková příjemná nenáročná, romantická, i když předvídatelná, chuťovka…bohužel ani to ne. Konec mě vyloženě naštval, absolutně jsem nepochopila myšlenkové pochody hlavní postavy. Kdybych to měla shrnout, tak jedna hvězda…druhou přidávám za to, že kniha alespoň byla krátká a neprodlužovala mé utrpení. Třetí hvězda za obálku a krásný název
Musím přiznat, že jsem od knížky čekala trochu víc. Příběh byl hezky rozehraný, ale něco mi prostě chybělo i když to nedovedu popsat. Trochu mě mrzelo, že ta krásná kavárna, kde šťastní lidé čtou a pijou kávu, byla jenom jako okrajové téma a nebylo jí dáno více prostoru. Ale zase chápu, že v daném životním období se Diane chtěla oprostit od všeho, co ji spojovalo s minulostí. Už se těším na druhý díl, třeba se mi přání splní.
Takový potenciál by to mělo. Název by byl skvělý, i s tou (pro mě kýčovou) obálkou, když bych to vnímala ironicky. Ale já prostě nemůžu jinak, než že je to brak. Ale věřím, že své kupce si to najde, protože si to dovedu představit na nějakém televizním kanálu pro ženy
AUDIOKNIHA. Očekáváte-li kapku pařižského šarmu nebo stejnou kapku irskosti, tak nevím, jestli nebudete zklamaní. Tenhle příběh se mohl odehrávat kdekoliv. Je dost praštěný. Lituji, že jsem radši nesáhla po knize, protože hysterické projevy přímých řeči pí Baladové byly rušivé a přehrávané.
Nějak jsem podle názvu čekala od knihy víc. Tuhle s klidným svědomím mrsknu do knihobudky. Hrdinka nesympatická, děj předvídatelný, nuda.
Tuto knihu jsem dostala darem a je dost možné, že kdybych knihomolovi, který miluje kávu vybírala dárek, taky bych po ní sáhla. Má krásnou obálku a ten název... Bohužel opak je pravdou a v příběhu se nenachází nic pozitivního, kniha je nejen ponořena do deprese, ale místo kávy hlavní hrdinka popíjí víno a kouří jednu cigaretu za druhou. Jedno velké špatné, tuhle ne.
Knihu jsem přečetla během letu, oslovila mě její obálka. Začátek byl pro mě dost silný, bylo mi líto, co se stalo s rodinou hlavní hrdinky. I přesto mi však byla nesympatická, v celé knize jen pije a kouří jednu cigaretu za druhou a je opravdu extrémně hysterická. Líbilo se mi prostředí Irska, samotní Irové v knize a Edwarduv pes.
Kniha má úžasný název - knihy a káva? Kdo by to nemiloval. To byl také důvod, proč jsem po ní sáhla. Bohužel jsem v ní neobjevila ani šťastné lidi, kávu nebo knihy. Jde o dost průměrný příběh, románek pro ženy. Přečteno za jedno dopoledne, valný dojem nezanechává.
Vždy ráda sáhnu po této francouzské autorce, její knihy se mi líbí. Krásně popisuje myšlenky a pocity daných postav, což bude asi také dáno její profesí. Příběh je příjemný a pohodový.
Kniha se mi líbila stejně tak, jako ostatní knihy této autorky. Některou jsem přečetla rychleji, některou pomaleji, ale naprostá spokojenost a většinou vždy s dobrým koncem
Po audioknize jsem sáhla jen kvůli letošní čtenářské výzvě. Upřímně? V rámci svého žánru se jedná o podprůměrné dílo. Hlavní hrdinka je dost nesnesitelná, i když má občas světlé okamžiky. A její rádoby zachránce s foťákem? Protivnej strup, kterej najednou pookřeje. Možná, že by ten Koperníkovský obrat prošel, kdyby se odehrával na větší ploše. Obávám se, že nejlepší byly vedlejší postavy, a to kamarád Félix a pes Postman Pat. Kapitolou samotnou je i nepříjemný přednes naratorky, která ještě víc přikrmila nesympatičnost hlavních postav. Druhá hvězda je jen za ty procházky po pláži.
Tuto knihu prodává obálka, která vůbec neodpovídá obsahu, a proto má asi kniha tak nízké ohodnocení. V podstatě to je celkem smutný příběh o tom, jak se hlavní hrdinka snaží vyrovnat se ztrátou manžela a dcerky. Na špatném ohodnocení má svůj podíl i interpretka audioknihy, která z ženských postav udělala skřehotající hysterky (a ty políbené skráně mne fakt dorazily). Škoda, tak špatný příběh to zase není. Zaujal dokonce i mého manžela. Další díl si musím přečíst, snad na mne zapůsobí lepším dojmem. Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy kvůli kávě, ale pijí ji tam tak málo, že příběh zařadím raději pod nešťastnou lásku.
Nuda, otravné. Hlavní hrdinka je nesympatická nána. Nejsem schopná s ní soucítit i přes její tragédii.
Nevím, je-li to tím, že ženské romány moc nečtu, nebo tím, že jsem podle názvu a obálky čekala něco jiného, ale přišlo mi to jako dost velká slátanina. Hlavní hrdinka nesnesitelná a hysterická blbka, zezačátku zralá na blázinec, pak už jen na protialkoholní léčebnu a odvykačku od nikotinu. Její kámoš promiskuitní parodie na gaye. Její objev nevěrohodná kombinace nevychovance, macha a podpantofláka a nechápu, proč by někdo takového pitomce vůbec chtěl. Zamilování jsem ani jedné straně nevěřila. Všichni hulí jak tovární komíny. Snad jenom ten pes byl OK. Příběh podle mě ani nestojí za čtení, moc ho v knize ani není. Ale na druhou stranu je to tak jednoduše psané, že lze přeletět celkem rychle.
Jedno hodně velké špatné :-( Čekala jsem něco úplně jiného. U této knihy je obálka s názvem to nejkrásnější, co tu můžete najít... Diane na svůj věk ukňouraná, Edward nevychovaný a nerozhodný, jedna velká katastrofa a o interpretaci už vůbec nemluvím. Jsem ráda, že je to za mnou a nejspíš se této autorce budu vyhýbat, i když teda obálky knih má krásné... škoda :-(
(Audiokniha)
Kniha mě nějak výrazně neoslovila, ale podstata průběhu života hlavní hrdinky stojí za zamyšlení. Diane ztratí při tragické nehodě manžela a dceru, vyčítá si to, uzavře se ve své ulitě. Straní se rodině, komunikuje hlavně se svým kamarádem Félixem.
Když někomu zemře blízký člověk, hodně lidí okolo neví, jak se chovat a co říkat. Někdy to nedovedou ani ti nejbližší. Slyšíte jenom "Chce to čas". Ano, to je pravda, to ale slyšet nechcete.
Byla jsem ráda, když nastal ten čas a Diane se rozhodla odejít do Irska. Tam se její život mění. Stojí před závažným rozhodnutím. Důležité je, že se navrátila do života.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2016 |  Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
| 2016 |  Šťastní lidé mají snadný život |
| 2017 | Lituji, čekají mě |
| 2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
| 2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Tak nevím co jsem čekala a čím mi tento román zaujal. Asi názvem. A i když jsem po první kapitole nečekala moc, dostala jsem hodně. Příběh zraněných lidí a jejich cesty k návratu do života a k důvěře. Nepamatuji se, kdy jsem naposledy brečela. Klika, že jsem příběh poslouchala, asi bych měla problém dočíst. Těším se na druhý díl a dokonce jsem v recenzích našla zmínku o filmu. Třeba se mi ho povede někde najít, ráda bych se podívala, jak se s tím filmaři vypořádali