Šťastní ľudia čítajú a pijú kávu
Agnès Martin-Lugand
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá sa zlomené srdce vyliečiť? Autorka tohto bestsellera Agnes Martin-Lugand vás zavedie do drsného, no čarokrásneho Írska, kde sa odohráva príbeh prirovnávaný k obľúbenému filmu Pod toskánskym nebom. Šťastní ľudia čítajú a pijú kávu. Tak sa volala útulná literárna kaviarnička, ktorú vlastnila mladá Parížanka Diane. Žila si svoj šťastný život s malou dcérkou a milujúcim manželom, až kým jedného dňa tragédia nezlomila jej srdce. Vzala jej nielen tých najbližších, ale aj zmysel života. Zúfalá mladá žena sa na celé mesiace uzavrela pred svetom a márne hľadala nový zmysel života. Napokon sa rozhodla splniť sen svojho muža a odísť do Írska. Tam, na búrlivom a drsnom západnom pobreží, sa začína veľké dobrodružstvo. Do jej pochmúrneho života vstúpi záhadný fotograf Edward, a čudné veci, čo sa okolo neho dejú, konečne donútia Diane konať... Filmové práva na knihu získala spoločnosť TWC a chystá sa filmová verzia tohto bestsellera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Podle obálky a názvu jsem očekávala nějakou oddechovku odehrávající se v Paříži, která pohladí po duši, a ona je to zatím knížka, kde se řeší samé smutné věci a v Paříži se ocitáme jen okrajově. Sice jsem očekávala něco jiného, ale to nic nemění na tom, že se mi líbila a moc dobře se mi četla. Asi to není top kniha roku, ale bavila mě a užila jsem si ji. Ráda si přečtu i druhý díl a jsem zvědavá na film.
Za mě srdcovka. Mám ráda oddechové čtení s romantikou. Příběh se nevleče, jen tak jemně pluje na vlnkách, přesto že je v knize mnoho napětí, hlavní postavy jsou hezky zpracované a zapadají do sebe.
Oddechovka s krásným názvem, obalem, z kterého máte pocit, že vdechujete voňavou kávu a obsahem, který sráží přespříliš cigaretového dýmu.
Smutná, přesto hezká kniha. Líbilo se mi prostředí o postavy mě zaujaly. Oddechovka o životě a o tom jak jít dál po nějaké tragédii.
V podstatě jednoduchý a smutný příběh o vyrovnání se s životní tragédií. Ovšem s nadějí na konci. Chápu rozčarování čtenářů, kteří podle názvu a obálky čekali něco jiného. Taky mě to postihlo, ale nepovažuji toto čtení za ztrátu času
Mně tahle kniha zaujala obálkou i názvem. Po přečtení pár stran, jsem uvažovala jestli jsem si nespletla knihu. Bylo to pro mě docela zklamání, chování hlavní hrdinky jsem do jisté míry chápala, ale na konci? Jedno velké ne. Tato kniha mě odradila od čtení dalších knih od autorky.
Slabota hodně velká slabota. Jediné co mě nadchlo je obálka. A strašně ale strašně mě štvalo kolik cigaret bylo vykouřeno během celé knihy :D to mě natolik štvalo, že jsem se nakonec rozhodla nepokračovat dalšími knihami ....
Kniha je spíše takový průměr, a to nejsem ke knihám moc kritická. Je napsána jednoduše, naštěstí rychle ubíhá. V knize je obsaženo poměrně dost zbytečných až řekla bych vycpávkových vět, aby tam něco bylo. Celkově je ten děj divný, neuvěřitelný. A kolik všichni vykouřili cigaret je taky úsměvné (samozřejmě vím, že někteří z nás jsou schopní vykouřit velké množství cigaret, ale nepotřebuji to v tak krátké knize číst stokrát - i když to tak bylo psáno asi schválně, aby se zaplnil prostor a aby tam bylo prostě něco napsáno).
Téma knihy má neskutečný potenciál, který v tomto případě bohužel nebyl využit.
Je i druhý díl, ale nemám moc chuť si ho přečíst.
Knihu jsem si také vybral do Čtenářské výzvy a i mne zaskočilo zjištění, že obsah děje není takový jak jsem si původně představoval podle obálky a názvu. Nejsem si také zcela jist, zda jsem již dokonce neviděl i film, který byl podle této knihy natočen. Určitě se však podívám i příště.
Nevím sice, jestli i originál je tak krkolomný, ale v českém překladu je to občas utrpení. Výhodou je, že kniha nemá moc stránek, tak to trápení máte rychle za sebou. Jedna ze dvou nejzbytečnějších knih, které jsem kdy četla. Nenechte se zmást názvem a obálkou. Není to ani o kavárně, ani o knihách, ani o Paříži ... Irsko, déšť a spousta cigaret.
Název vůbec neodpovídá obsahu. Neměla jsem přílišná očekávání, ale příběh je až moc jednoduchý, plný klišé, nereálných postav a dialogů.
Knihu jsem si vybrala do Čtenářské výzvy a není nic takové jak se zdá být a jak jsem si představovala dle obálky a názvu. Nicméně příběh je to pěkný, těsím se na pokračování a jsem zvědavá na film.
Vlastně děkuju: příště si rozmyslím sahat po knize na základě názvu. Leda by se jmenovala Štastní lidé pijou a čtou kávu. Tam by se nesešlo tolik blbostí na kapitolu jako tady.
(A vůbec, "pijou kávu", to je obrat. Kdyby aspoň pijí, nebo pijou kafe...)
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2017 | Lituji, čekají mě |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Taková jednohubka, kde mi mužské postavy připadaly výrazně sympatičtější, než ty ženské :-D Hlavní hrdinku jsem si oblíbila až na samém konci. Ano, a v hlavní roli byly ještě cigarety ;-) Trošku předvídatelné a místy trošku přitažené za vlasy, ale jo, nelituji. Posoucháno jako audio během jednoho jediného dne :-)