Šťastnou cestu, Octavie!

26.07.2024

Ona tahle kniha je opravdu nefalšovaný populismus na druhou stranu je třeba dodat že v době jejího vydání to asi jinak nešlo, a to navíc když popisuje tehdejší Sovětský svaz. Některé popisky jsou však až přehnané: hned po přejetí hranic a prvním natankování se Octavia radostně rozjela po krásné rovné silnici a motor spokojeně vrněl díky kvalitnímu benzínu. Druhou věcí je popisování sovětského obyvatelstva, kdy řidič MHD si klidně zajede 20 km jen proto aby vám ukázal správnou cestu a cestující jsou v klidu a spokojeně se usmívají, protože řidič přece pomáhá cizincům z prahy. Pumpař se klidně nechá vzbudit o půlnoci a s úsměvem vám natankuje, zaplatit nechce jste přece Čechoslováci.
Toto všechno musíte brát s úsměvem, ale docela věřím že lidi co válkou opravdu prošli a poznali její hrůzy dokázali po válce na sebe být opravdu ohleduplnější a jeden druhému se snažil pomáhat což se dnes moc neděje i když výjimky se určitě najdou i dnes.

18.03.2022

Kniha popisuje cestu F. A. Elstnera a J. Fialy z Prahy po Sovětském Svazu - přes Bělorusko, Ukrajinu, Rusko do Gruzie a zpět v roce 1959, kterou absolvovali vozem Škoda Octavia.
Je psána z dnešního pohledu neuvěřitelně budovatelským stylem, až jsem ze začátku nabyl podezření, že to má být parodie na ty budovatelské knihy.
Elstnerův styl vypravování je místy nesouvislý, občas přeskočí v ději, jako by mu chyběla stránka v deníku.
Kouzlo (ne)chtěného - ve Smolensku potkali dva Rusy, kteří nás osvobozovali ve 2. světové válce - citát: "Michail Petrovič a Petr Michajlovič ještě vzpomínají na májové dny v Praze 1945; přijeli by znova, kdyby bylo třeba, jako tenkrát... Jen zavolat."
Kniha se ale dá číst také jako dokument doby a je v ní mnoho obrázků pořízených po cestě, které zachycují, co už dnes neuvidíte.