Stát a ekonomika
Zdislav Šulc
Kniha Zdislava Šulce Stát a ekonomika Příspěvek k teorii hospodářské politiky patří nesporně mezi nejvýznamnější analýzy fungování ekonomiky sovětského typu, které kdy byly napsány, a lze ji nesporně klást po bok prací Jánoše Kornaie, Lubomíra Mlčocha či Josefa Goldmanna Je závažným dluhem devadesátých let, že dosud nebyla publikována, protože má nesporně co říci i současným generacím českých ekonomů.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2004 | Stát a ekonomika |
2011 | Z jeviště i zákulisí české politiky a ekonomiky. Vzpomínky novináře a ekonoma 1945–1995 |
1950 | Druhá směna našich dolů |
2002 | Vize a skutečnost české transformace |
2000 | Psáno inkognito |
Všichni slyšeli o praktických problémech ekonomického života za "reálného socialismu": frontách, nedostatkovosti, nízké pracovní morálce, jak "nejsou lidi", o nízké kvalitě českých výrobků či o centrálním plánování a společném socialistickém vlastnictví. Kdyby kniha Zdislava Šulce pojednávala pouze o tomto, nosila by jen dříví do lesa. Naštěstí jde mnohem dál - mezi zde zmíněnými i dalšími dílčími jevy nalézá souvislosti a kauzální příčiny. Současného čtenáře možná zaujme, že pro něj hlavním viníkem problémů tehdejšího socialismu není neexistence soukromého vlastnictví výrobních prostředků, ale právě mechanismus, povaha a vlastně i sama existence centrálního plánování. Pro toto své tvrzení uvádí jako příklad centrálně plánovanou ekonomiku, v níž podniková sféra vykazovala obdobné chování, nacistické Německo, v němž ovšem podniky zestátňovány nebyly.
Kniha popisuje model socialistického hospodářství a jeho konstituenty: plánovací centrum, podnikovou sféru, trh práce, zahraniční obchod, trh spotřebního zboží, včetně jejich chování. Bizarní a obzváště fascinující je, že Šulc nepotřebuje žádnému z těchto subjektů spoluutvářejících ekonomickou realitu přiřknout nekompetentnost, hloupost (to snad jen v počátku plánování, když ještě neexistovaly zkušenosti s plánem a odborníci "na plán") či zvůli. Nikoli, v rámci "paradigmatu" centrálního plánu předpokládá vysoce racionální chování všech zúčastněných ve vlastním zájmu, které ovšem vede k závažným problémům hospodářství jako celku a spoustě absurdních jevů.
Šulc je ve svém hodnocení centrálně plánovaných (či centrálně přídělových, jak je nazývá - sám v jistém ohledu samu existenci plánu zpochybňuje) nemilosrdný - nevidí žádný způsob, jak při zachování plánu (tohoto druhu) zreformovat hospodářství. Přesto nevolá po návratu kapitalismu, ale přichází s vlastním, dosud nikde a nikdy nerealizovaným návrhem - regulovaným trhem s naprostou převahou státního vlastnictví, v němž existuje kapitálový trh. Sám vnímám několik problematických míst jeho návrhu, ale nemá je snad i dnešní podoba hospodářství? Netroufnu si posuzovat, který model je efektivnější. Zdá se mi však zjevné, který je navržen s větším sociálním cítěním. Ten Šulcův.
Poznámka: Kniha není populárně naučná, ale odborná. Jistá znalost ekonomie se hodí.