Stát nebo stav?
Vojtěch Belling
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295795/bmid_stat-nebo-stav-Dxz-295795.jpg
4
2
2
Univerzalismus Othmara Spanna v kontextu meziválečných korporativistických ideologií v Německu a Rakousku Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů. Ty měly převzít podstatnou část funkcí dosud příslušejících státu a současně řídit ekonomické vztahy po vzoru předmoderního cechovního systému. Mezi mnoha meziválečnými teoriemi korporativismu dominovala ideologie tzv. univerzalismu rakouského národohospodáře a sociologa Othmara Spanna, která si získala řadu příznivců v prostředí radikálněkonzervativních a katolických kruhů po celé střední Evropě, zejména v německy hovořícím prostředí. Právě podrobnějšímu zkoumání Spannovy nauky a jejímu zasazení do kontextu konzervativních a korporativistických směrů meziválečné epochy je zasvěcena tato kniha. Kromě kritické analýzy univerzalismu se v ní čtenáři seznámí rovněž se vztahem nacionálně-socialistické ideologie a nacistického režimu k univerzalismu a k ideám stavovské přestavby hospodářství a státu a v krátkém exkurzu také s pronikáním univerzalistických myšlenek do sudetoněmeckého radikálněkonzervativního milieu v meziválečné době.... celý text
Přidat komentář
Hutná studie, která vyčerpávajícím způsobem předestírá celkový kontext Spannova univerzalismu, což je o to důležitější že jde u nás vlastně o první dílo na toto téma. A domnívám se, že i na nějakou dobu i posledním, protože jde vskutku o celistvé zprostředkování zamýšlené cíle. To je také asi největší slabinou knihy, neboť zatímco první část je skvěle vyvážená a nelze ji po této stránce nic vytknout, popisy recepce Spannovi teorie podle mého názoru přesahují vytyčeného cíle a jsou ve své rozsáhlosti nakonec zbytečné. Byť lze pochopit, i s ohledem na v úvodu zmíněnou a stále přetrvávající "teorii fašismu", že autor chtěl jasně odlišit popisované teorie od fašismu/nacismu.
Štítky knihy
nacismus ideologie meziválečné období (1918-1938) stavovský systém
Stát nebo stav?
Nu… do čeho jdu jsem moc nevěděl. Věda však, že Vojtěch Belling je jistě zajímavým autorem a když už jsem kupoval obě jeho úctyhodná pojednání o suverenitě, přihodil jsem i toto. Nu a stalo se, že jsem aktuálně potřeboval spíše nějaký tenčí svazek, tak jsem se na ni rovnou vrhnul.
Kniha je to historická spíše než politologická či filosofická. Její obsah je tedy spíše faktografický, než hodnotící. To samo o sobě nemusí být špatně, jistě. Dokonce to zkrátka není špatně. Jen mě to není příliš užitečné. Nu ale ostatně, z podnadpisu byla tato vlastnost knihy dosti očividná.
Nu, nebudu lhát, nečetlo se mi to snadno. Konzervatismus je mi čímsi od srdce nepříjemným, universalismus jak mi byl představen, je mi pak úplně stejně nehezký. Podobné ideologie jsou inherentně nebezpečné, při jejich odvržení člověka jako čehosi pro společnost fundamentálního. Důraz na jakýsi „řád“, který je, je mi pak projevem pokrouceného uvažování. Nevím, nevím, nelíbí se mi to. Ono se mi to ale ani líbit nemá. Autor konstatuje fakta, nečiní to nikterak zaujatým. Výklad je to opravdu pěkný, při stávající otázce, za přeci jenom není zbytečně a informačně nehodnotně podrobný. Může být.
Co z toho vyvozuji? Kniha je kvalitní, je zajímavá a je jistě i užitečná. Není nicméně určena pro publikum jako jsem já.