Statek - Strhující příběh podle skutečných událostí
Ladislav Vrchovský
Neobyčejný příběh o nezlomné lásce k rodné hroudě a také o hrdinném boji proti lidské závisti i zaslepené touze po cizím majetku. Zcela unikátní svědectví o statku rodiny Zíků se odvíjí na pozadí rozpadu Rakousko-uherského císařství, zrodu Československé republiky, první i druhé světové války a v neposlední řadě také totalitního komunistického režimu po roce 1948 až do současnosti. Přes všechnu nepřízeň osudu se nakonec potomkům Františka Zíky podařilo znova úspěšně hospodařit na svém statku, a to hlavně díky nezdolné víře, neutuchajícímu přesvědčení o své pravdě a zároveň neskutečně tvrdé práci, i když často za cenu nejvyšší – za cenu krve i lidských životů. Statek je symbolem lidského odhodlání bojovat v nelehkých dobách za svůj osud, právo na svobodu a bránit svůj majetek mnohdy doslova i vlastníma rukama.... celý text
Přidat komentář
Téma zajímavé a zasahující do mého kraje. Určitě klobouk dolů i přes stále zasahující "události", tak pořád nové a nové odhodlání... Ale bohužel jsem se i někdy trošku u knihy trápila a do čtení se mi nechtělo.
Úžasná kniha o neskonalém odhodlání začínat znovu a znovu a znovu....o neskonalé dřině...ale také o lidské závisti a zlobě...
Děkuji p.Vrchovský za skvělou knihu z mého kraje...těším se až začnu číst Vaši další knihu Stará fotografie
P.S: pro mě perfektní obálka knihy....
Kniha me moc nezaujala, obdobi, ktere jsem cekala, ze bude zpracovane (povalecne, porevolucni) bylo jen rychle shrnute, zato pul knihy zabiral zivot Frantiska Ziky, ktery sice byl pro rod dulezity, ale zas tolik asi ne.
A uprimne, nevim, kdo navrhoval obalku, ale kdybych knihu nedostala darem, sama bych po ni v obchode nesahla...
Jsem moc ráda, že poslední dobou vychází hodně skělých knih zabývajících se novodobou historií. Je určitě důležité si naše nebo evropské dějiny připomínat, protože spoustu událostí má přesah i do současněho dění. Vždycky si říkám, že už mě snad nic nepřekvapí, ale v každé knize vždy objevím jiné osudy a dějinné souvislosti. Stejně tak tomu bylo i v této knize, ale pro mě to rozhodně nebyl strhující příběh, spíš takový kostrbatý politický souhrn, ve kterém se nějak zvláštně prolínají spolu s rodinou Zíkových i osudy několika dalších rodin.
Velmi čtivá kniha. Bydlím nedaleko míst, o kterých se zde píše a hlavně skoro každý den projíždím kolem statku na Štítině. Nikdy by mě nenapadlo, jaký osud měl Zika starší, a pak celá jeho rodina. A popis politických situací v této oblasti a historických míst v Opavě je to to nejlepší na celé knize. Pro někoho, kdo zde nebydlel nebo nebydlí, je to možná až moc politické, ale pro mě to bylo něco jako učebnice dějepisu. Děkuji autorovi za tuto knihu. Moc se mu povedla.
Na tomto románu se mi velice líbí že to není jen vymyšlený příběh, ale reálný příběh o osudech skutečných lidí přesně tak jak to bylo. Ostatně poslední potomky rodu Zíků lze jak jsem zkusil vyhledat, včetně jejich zemědělské firmy. Příběh je to rozhodně zajímavý a neřekl bych že mě ani politika v příběhu nějak nudila. Pochopení politických okolností je základní okolností jak pochopit děj románu. Znám mnohem známější autory či autorky psát o podobných tématech, kdy je to nereálná fikce. Tento příběh se skutečně stal a spolu s vypravěčským uměním pana Vrchlického tvoří opravdu kvalitní literaturu.
Téma je velice zajímavé, mám ráda příběhy napsané podle skutečných událostí, bohužel číst tuto knihu pro mne bylo téměř utrpením. Rozhodně se nepřikláním k tomu že se jedná o strhující příběh, smutný osud celé rodiny Zíkových je neustále protkáván popisem politické situace a té politiky je tam opravdu dost, a ani autorův styl psaní mne ničím nezaujal. Kniha je členěna do krátkých kapitol opatřených názvy, podle kterých už dopředu víte, o čem budete číst.
Já nevím. Strhující příběh je pro mě něco jiného. Ano, obdivuji sílu a odhodlání každé generace bojovat o rodinný majetek. Ale na mě tam bylo moc politiky.
Asi nedoctu. Souhlasím s L. Helenou. Do čtení se musím nutit a pak ty nejasnosti hned zkraje otec zaměněný za dědu, autor se nedrzel jazyka dané doby - v kocovine si mladík "dal sprchu" - jo, v 19.stoleti ,atp. Autor si z nás dělá prostě prde l!!!! Přitom jsou knihy tak drahé.
Je to super kniha. V našem národě bohužel nebyli za komunismu jen hrdinové, ale také chátra, lůza, která milovala krev... . Takže, co z toho plyne- je potřeba si pořád připomínat, aby se to nevrátilo...
Uf, to byla dřina! Četla jsem po chvilkách snad dva měsíce a pokaždé jsem dala stěží několik stránek a pak zase musela knihu na čas odložit, jak mě nudila. Samotné události možná nejsou až tak nezajímavé, ale způsob, jakým jsou vyprávěny, mi prostě nesedl. Je to právě jen výčet a popis událostí, bez jakéhokoliv napětí nebo emocí, vůbec mě to nedokázalo vtáhnout a přimět, abych se těšila na další vývoj. Veškeré události jako např. svatby, úmrtí, narození dětí, dramatické historické momenty, národnostní neshody, později i příkoří komunistického režimu..., zkrátka situace, které by měly ve čtenáři vyvolat nějaké pocity, vyznívaly jen jako ploché konstatování faktu. Navíc název kapitoly většinou vyspoileruje její obsah, takže čtenář tak přijde o jakýkoliv překvapivý moment v ději. Marně jsem celou dobu hledala onen slibovaný strhující příběh. A soudě podle mnohých komentářů zde očividně nejsem jediná, kterou slovo "strhující" v podtitulu knihy doslova irituje. Dát si tohle do názvu je přehnaně sebevědomé a nabubřelé. Anebo si autor s vydavatelem nebyli jisti literární kvalitou, a tak spoléhali na to, že zapůsobí na podvědomí čtenářů a alespoň takto u nich snad pozvednou úroveň tohoto pro mě docela nezáživného díla.
Navíc jsou taky doslova odfláknuté korektury knihy. Chyby v časových údajích, které přímo bijí do očí: František se narodil 2. prosince 1869, po vychození obecné školy odchází na studia do ČB, odkud píše dopis datovaný 10.10. LP 1877. Podle toho mu tedy není ani osm let. Přitom v dopise nechává pozdravovat mj. bratra, který je o devět let mladší. Zřejmě správné datum má tedy být 1887. No, ale další nesmysl na str. 120: Amálie vede Boženku do první třídy a říká jí, že za čtyři roky už s ní bude chodit i Oldříšek, to už údajně bude Boženka ve třetí třídě. To jako Amálie počítá s tím, že Boženka dvakrát propadne?
Prostě moje zklamání z této knihy je doslova několikanásobné. Takhle si rozhodně nepředstavuji román. Spíš bych to zařadila do žánru literatura faktu nebo časosběrný dokument.
Knihu bych za strhující příběh rozhodně neoznačila. Příběh je silný, to ano, ale chybí spád a napětí. Je to napsáno nudně a člověk se musí doslova nutit to dočíst.
Kniha,která čtenáři lže už ve svém názvu.O strhující příběh tedy rozhodně nejde.To by chtělo svěřit tento příběh lepšímu vypravěči.Ale za přečtení stojí. 60%.
Způsob zpracování mě příliš neoslovil. Na druhou stranu obdivuji sílu a odhodlání neustále bojovat o rodinný majetek.
Nedočteno. Dala jsem 150 stran. Mrzí mě to, protože Z podzemí ke slunci se mi od autora líbilo. Ale Statek je pro mě psaný hrozně nezáživně. Skoro na pomezí literatury faktu. Stále se řeší politika.
Štítky knihy
Československo 50. léta 20. století vesnice ságy oběti komunismu podle skutečných událostí kolektivizace zemědělství české romány
Autorovy další knížky
2022 | Statek - Strhující příběh podle skutečných událostí |
2021 | Stará fotografie |
2019 | Kdy na slzy není čas |
2020 | Generál Heliodor Píka a jeho vrazi |
2016 | Z podzemí ke slunci |
Kniha není literární dílo, ale stručná kronika 150 let událostí v českých zemích a hlavně v rodině Zíků. A protože to není vědecká práce, je to určitě důležitá informace k pochopení doby pro dnešní generace.