Stavíme osadu
Emil Havlík (p)
Příběh chlapců o výstavbě srubu-osady na Jezerce a dobrodružství s jejím obýváním spojené.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1946 | Co to byl protektorát |
1941 | Stavíme osadu |
1948 | Besedy na jezerce |
1929 | Republika národní či národnostní? |
1937 | Edvard Beneš, filosof a státník |
Velmi zajímavá a originální četba o Jendovi, Frantíkovi a desítkách dalších chlapců, kteří se rozhodnou založit si v lesích u řeky svoji vlastní osadu. Výborně napsáno, čtivé, nadmíru zajímavé i když trošku fantasie. Všechno klape jak má, Jenda, Franta a Venda, členové tříčlenné vůdčí osadní rady, jsou na čtrnáct roků chlapci mimořádně rozumní, čestní a schopní. Skoro bych až řekl, takoví Mirkové Dušínové a Jarkové Metelkové. Ale koneckonců proč ne? Proč by nemohli být takoví mimořádní hoši? Já sám jsem za dlouhé roky, co jsem vedl skautský oddíl a později klub SPJF, poznal několik hochů ale i děvčat, kteří by v podobné situaci věru neudělali ostudu. Takže třikrát zdar osadě Jezerka! Howgh.