Stěhovaví ptáci
Eliška Horelová
Děj se odehrává ve vsi blízko Prahy, kde po družinářce, která dokonale zprotivila všem starším dětem družinu zanedbáváním všech jejich mimoškolních zájmů, nastupuje trochu potrhlá mladá nadšenkyně, jíž se z rodinných důvodů nesplnil sen být učitelkou. 13-241-KMČ-80
Přidat komentář
Rozhodl jsem se přečíst si nějakou knížku, kterou jsem si oblíbil v dětství. A vzpomněl si na Stěhovavé ptáky, kteroužto jsem za prospěch dostal kdysívá ve 4.třídě a byla jednou z mých nejoblíbenějších, opakovaně čtených. Navíc knížku ilustroval Jaroslav Malák, jehož kresby mám moc rád. Takže jsem se do ní pustil s očekáváním, jak na mě po těch desítkách let zapůsobí. A bylo to super, úplně mi to navodilo tu atmosféru, když jsem knížku čítával tenkrát a vžíval se do rolí oněch dětí. Knížka je to velmi čtivá, prošpikovaná vtipnými hláškami. Náramně jsem si to užil. Je to tam sice samá soudružka a soudruh učitel, příslušník SNB, KNV, ... atd... ale tak to holt bylo a na skvělém pocitu z četby mi to nic neubralo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1979 | Léto, jako když vyšije |
1989 | Nemožná holka |
1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
1985 | Tománek je rád na světě |
1980 | Stěhovaví ptáci |
Tuhle knihu jsem dostala jednou v létě o prázdninách od tety, bylo mi asi dvanáct, měla jsem zrovna angínu a musela jsem ležet. Pamatuji si, že mě hodně bavila a někde ji mám ještě teď z nostalgie schovanou.