Stehy
Sára Zeithammerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470327/bmid_stehy-nNd-470327.jpeg
4
467
467
Do butiku úspěšné návrhářky Lucie vejde Anna, mladá studentka filozofické fakulty, která si chce koupit nový kabát. Nesetkává se jen zákaznice s prodavačkou, ale především milenka s manželkou. Anna udržuje tajný poměr s Luciiným manželem a přišla pohlédnout do očí své konkurentce. Netuší však, že Lucie přesně ví, kdo do butiku vkročil. Atmosféra houstne a ožívá příběh dvou rozdílných životních cest, jejichž středobodem je jeden osudový muž. Stehy na nastřádaných ranách se napětím začínají párat a je jen otázkou času, kdy bolest začne být nesnesitelná.... celý text
Přidat komentář
Já jsem tedy zklamaná. Po tom, co byla knížka téměř všude chválena, jsem čekala opravdu něco jiného. Kniha byla na můj vkus moc vulgární, něco bylo i vyloženě nechutné a od příběhu jsem asi čekala víc. Občas jsem se ztrácela v postavách, kdo je v tu dobu vypravěčem. Zrovna před touto knihou jsem dočetla jeden starší román, také to byla útlounká kniha, ale bude mi v hlavě rezonovat mnohem dýl než tato, bohužel.
Pokud by to někoho zajímalo, zkuste se podívat po knížce - Poklesky rozverné snoubenky od Miloně Čepelky.
Upřímně? Čekala jsem větší pecku. Knihu jsem zaznamenala někdy na začátku ledna a to na základě četných pozitivních recenzí a po přečtení anotace jsem neváhala si knihu rezervovat v knihovně. Nicméně z pozitivních recenzí se začaly stávat spíš vlažné recenze a bohužel i já se musím přidat k průměrnému hodnocení. Námět byl zajímavý, ale potenciál zůstal nevyužitý. Milostný trojúhelník mohl být vykreslen lépe a víc barvitě. Mě bavila zhruba první polovina knihy, druhá polovina se už táhla a děj mě přestával zajímat. V knize se střídá pohled Lucky a Anny a to jak v přítomnosti tak v minulosti. Já osobně bych tam třeba přidala pohled i Hynka, alespoň občas, určitě by to pak bylo zajímavější. A naopak bych ubrala na střídání přítomnosti s minulostí, často jsem z toho byla zmatená, do jaké doby příběh zase skočil. Z trojky mě nejvíce zaujala Lucie, které jsem fandila, ale jinak mi postavy přišly nesympatické. Kniha mi celkově přišla nedotažená a bez nějakého výrazného zvratu či rozhřešení situace, takže za mě takový průměr.
Kdo zažil, nebo zažívá, pochopí. Pochopí všechny tři hlavní hrdiny tohoto trojúhelníku. Nemusí vám být vůbec sympatičtí,ale žijí svoje zvláštní životy. Každý má svůj důvod pro to, co právě dělá a prožívá. Konec je zvláštní, ale vlastně asi správný. Nemyslím si,že autorka zamýšlela zakončit své vyprávění ve stylu červené knihovny. Dobré to bylo.
Na knížku jsem slyšela velkou chválu a samotná anotace mě na knihu hodně nalákala. Bohužel jsem ale spíše zklamaná. Na to, že má kniha 200 stran jsem jí četla poměrně dlouho a dělalo mi problém se začíst. Během četby jsem neměla úplně dobré pocity a celkově mi nebylo dobře, což asi kniha s tímto tématem vyvolat měla. Z postav mě nejvíce zaujala Lucie ale i tak mně byly postavy nesympatické. Kniha mi přišla nedotažená. Chyběli mně tam kapitoly z pohledu Hynka a celkově kniha nemohla být asi už hůře ukončena. Většina čtenářů nejspíše čeká na nějaký zvrat či rozuzlení, čehož se nedočká.
Knížku jsem si koupila, protože mě zaujala anotace. Po přečtení mám ale rozporuplné pocity. Knížka byla čtivá, námět zajímavý. Žádná z postav mi nepřirostla k srdci, více mě ale "bavilo" vyprávění Lucie. Možná mi k tomu chyběl i mužský náhled na situaci v podání Hynka. Co mi chybělo nejvíce, tak rozřešení situace, nečekala jsem happy end, ale konec to zabil.
Anotace mě zlákala. Moc jsem se těšila na příběh, který mi roztříští srdce na milion střípků, ale bohužel se má očekávání nenaplnila. Děj knihy byl pro mě dost zmatečný. Annino i Luciino vyprávění se mísilo s minulostí i přítomností a často jsem se v knize ztrácela. Ani jedna z hlavních postav mi nebyla sympatická a Hynek? O tom raději ani nemluvím.
Kniha mi ale přece jen něco dala. Neobvyklý vhled do života lidí, kteří si nesou obrovské šrámy na duších i srdcích. Ne nadarmo se říká, že vzory z dětství si neseme až do dospělosti.
Začátek byl skvělý, ale ten konec? Ten mě doslova nas*al.
Hodnotím 2,5/5*.
"Nemohla jsem si vzpomenout, kdy se tohle všechno stalo, kdy mě manžel, který mi sliboval, že už nikdy nebudu sama, nechal samotnou."
Bohužel, tato kniha mi nesedla. Nejde tak ani o námět knihy. kterým je manželský trojúhelník. Ani neříkám, že je kniha špatně napsaná. Nebavila mně ale číst a ani mi nic nedala. Všechny tři postavy byly na facku, ale to nevadilo, mohl to být záměr autorky. Pořád jsem ale čekala nějaké závěrečné rozuzlení, vysvětlení, nějaké proč, ale nic nepřišlo. Chyběl náhled Hynka, který by asi hodně vysvětlil. Ze začátku jsem se ztrácela v tom, kdo vlastně mluví, až později jsem pochopila, že to asi označuje znak na začátku kapitoly. A zbytečné skákání v čase tomu taky nepřidalo. Nechci být tak kritická, ale tahle kniha mně bohužel zklamala.
Zo začiatku som mala celkom problém identifikovať rozprávačky a nejako sa vžiť do ich pocitov. Keď som sa ako tak začala orientovať v opísovanom vzťahovom trojuholníku, mala som zase problém pochopiť správanie oboch žien, lebo manžel a milenec v jednej osobe bol charakterom dosť nevýrazná postava a nepôsobil dojmom osudového chlapa...
Nakoniec som ostala sklamaná, lebo kniha nenaplnila moje očakávanie.
Z knihy se line odér vzdělaného psaní, kombinovaný s přílišnou afektovaností obou ženských vypravěček, kterým chybí ekvivalent v podobě mužského protějšku, čímž je dle mého soudu románu silně ublíženo.
K dispozici je banální zápletka pojatá neotřele a zajímavě. Ale pouze v určitých sekvencích příběhu. Příliš mnoho lascivních sexuálních scén, někdy zbytečných až nadbytečných. Bubble gum mnoha problémů, které z románu vytváří něco měně uvěřitelného.
V úvodu mě zasáhla komornost, která postupně přešla v zcela opačnou komoditu. Plno alkoholu, cigaret, nevolností a životních selhání. Všechno v jedné zmatené kompozici.
Pohled muže se může lišit od pohledu ženy. Tím jsem si jistý. Zajímavý by byl pohled opozičního Hynka a otce Anny. Mírný rozmach v emocích by příběh provětral a polidštil.
Na prvotinu příliš sebevědomé a monotematické.
Čtení pohltí a uběhne. Ale výsledkem je konečné nesouznění s postavami, rozpaky nad jejich chováním a postoji, emoční nestabilita ve vyústění jednotlivých kapitol.
Kniha snímá z čtenáře tíhu vlastního osudu. Protože zde popsaná stigmata dvou žen, jen těžko může zažít...
Už bych se konečně měla poučit, že romány současných českých autorek prostě nejsou pro mě, i když sklízí povětšinou nadšená hodnocení. Nepočítám historické romány, ty jsou naopak skvělé. Ve vyprávění se střídá manželka Lucie a milenka Anna, kapitoly jsou kratičké a dá se přečíst opravdu rychle. Tato tenoučká knížka je prezentována jako příběh o milostném trojúhelníku, ale mě to spíš přišlo jako sonda do života tří lidí, kde si každý nese spoustu bolestí z rodiny, všichni jsou divní a ani trochu normální. Chyběla mi jakákoliv vášeň, Anna sice evidentně zamilovaná byla, ale proč se do tohoto podivného vztahu pustil Hynek, to mi nějak uniká. Po dočtení mi zůstávají akorát nepříjemné pocity. Otevřený konec už jen potvrdil můj negativní dojem z knížky.
Napad dobry. Akorat nekdy chvili zmatek, kdo to vypravi. Hlavne zpocatku. Kapitola o Silvestru v Parizi velke utrpeni.
Je to takove krizene - Trestikova se Soukupovou (?)
Pozitivni je, ze je to ctive a je to kratke. Cteni na jeden delsi vecer.
Davam tri hvezdicky za dobry prvni pokus a budu si prat, at to autorce pise lepe.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu jo, četlo se to samo, rychle, jenže moje hodnocení má své ale. Čtivá byla, jen jsem mnohdy moc nechápala chování postav. Klasický romantický trojúhelník, manžel, manželka a milenka. Hynek, Lucie a Anna. Tím, že jsem si ani k jedné postavě nedokázala vytvořit vztah mi asi vadilo. Také mi nepřidalo, že nebylo pořádně označené, kdy je příběh o Lucce a kdy o Anně. Skákání bylo někdy dost časté, stačilo dát jen nadpis Anna nebo Lucie. Někdy jsem byla chvíli zmatená o kom, že to právě čtu.
Další postavy rodiče Hynka, sestra Julie, sestra Anny Heda, všechny jsou nešťastný. Snad nikdo tam není nějak pozitivní. Ve spoustě situací bych se nejspíš zachovala jinak. Ale co já můžu vědět, jak se říká, obuj si moje boty, pak můžeš soudit moje chování.
Na každé postavě bylo vidět, jak ho ovlivňuje to kým je, s kým se stýká, jaké měl dětství. Proto když přemýšlím o knize jako celku, o psychologii myšlení jednotlivých rolí v životě lidí, jsem s knihou spokojená.
Knihu jsem četla ve společném čtení #ctemeceskeaurory.
Zašije mi někdo srdce?
Po tom, co mi ho tahle kniha roztrhala na cáry?
Já vlastně nevím, co napsat... Nechci nic okecávat, nic prozrazovat, nad ničím dlouho dumat. Stejně nic z toho, co jsem v průběhu čtení cítila, nedokážu vložit na papír...
Sára Zeithammerová je pro mě objev. Nevěřím, že někdo tak mladý mohl napsat něco tak skutečného, tak bolavého a dospělého. A tak krásného... Vypravěčským talentem doslova hýří, čtenáře si zaháčkuje a nepustí...
Zničí vás. Pokud jste žena.
A pokud jste raněná žena, netuším, zda bude pro vás příběh Anny a Lucie terapií, nebo ho pro jeho ostré hrany ani nedokážete dočíst.
Tleskám.
Klaním se.
Miluju.
Děkuju.
Příběh o nevěře vyprávěný očima manželky a milenky. Hynek byl sebetředný idiot.
Tohle je život. Něco tak reálného jsem už dlouho nečetla. Víc k tomu nemám co napsat. Prostě si to přečtěte.
Zajímavý a neotřelý pohled dvou žen na nevěru - jak té podvedené, tak i té podvádějící. Kniha byla velmi čtivá, autorka má nadání. Výborně vykresleny pocity, vnímání, postoje apod. obou žen. Jen tedy Hynek byl enormní blbec (slabě řečeno), který si ani jednu z žen nezasloužil. Knihu rozhodně doporučuji, nevšední zpracování.
Nemám slov... Krásný křehký příběh dvou žen. Na jednu stranu minimalistický, na druhou stranu obsahuje i překvapivá odhalení a celou řadu zajímavých vedlejších postav a zápletek.
Stehy
(SPOILER) Za mě je to kniha s nejhezčí obálkou (alespoň co jsem letos četla). Ta dává knize půl hvězdy navíc. Obsah knihy je tak na 3,5*.
Všechny tři hlavní postavy, manžel, manželka i milenka, mi byli vlastně dost nesympatické. Což ale mělo tu výhodu, že jsem jako čtenář nikomu "nefandila" a mohla jsem tak příběh sledovat "nezaujatě". Hynek mi přišel jako ničím nezajímavý pozér, Lucie jako někdo, kdo sice tvrdí, jak má v životě vsechno srovnané, ale opak je pravdou, Anna jako nedospělá se sklonem k hysterii.
I přes to všechno hodnotím knihu spíše pozitivně. Délka knihy odpovídala obsahu, nastínila příběhy obou žen, ale delší už by byla jen na škodu (osobně bych to nechtěla rozebírat na dalších 100 stranách).
Jsem zvědavá, co nám autorka ukáže příště. Protože i přes určité výhrady jí dám určitě ještě šanci