Stehy
Sára Zeithammerová
Do butiku úspěšné návrhářky Lucie vejde Anna, mladá studentka filozofické fakulty, která si chce koupit nový kabát. Nesetkává se jen zákaznice s prodavačkou, ale především milenka s manželkou. Anna udržuje tajný poměr s Luciiným manželem a přišla pohlédnout do očí své konkurentce. Netuší však, že Lucie přesně ví, kdo do butiku vkročil. Atmosféra houstne a ožívá příběh dvou rozdílných životních cest, jejichž středobodem je jeden osudový muž. Stehy na nastřádaných ranách se napětím začínají párat a je jen otázkou času, kdy bolest začne být nesnesitelná.... celý text
Přidat komentář
Jak se píše v komentáři níže, svůj dojem z knihy jsem také musela hledat. A dnes? Nejsem na tom o nic líp. Když jsem se na obálku podívala, napadalo mě jediné slovo: "Au!"
O textu se mi jen těžko uvažuje, mluví nebo píše. Snažím se nějak uchopit svůj dojem, ale asi to bude chvíli trvat.
V recenzi jsem cetla, ze se dve inteligentní ženy zaseknou na jednom p*cusovi. Asi bych to nedokázala vystihnout lepe. Do obou postav jsem se strasne snadno vzila, a přestože jsem s jednou souznila daleko více, nemůžu rict, ze mi ta druhá byla proti srsti. Obou mi je ve finále moc lito. Což jen podtrhuje, jakou praci vynaložila tato mladá a především talentovaná autorka. Byla bych rada, aby presne takhle vypadala moje prvotina, navíc v dvaceti pěti letech. Chvílemi to nebylo snadné cteni, musela jsem premyslet, kam zrovna příběh vede a směřuje, ale na druhou stranu vsechno plynulo hladce
Za mě je kniha velmi uvěřitelná a ze života. Líbí se mi styl psaní, střídající se pohledy obou žen, a ač je centrem dění butik, tak se retrospektivně dovídáme příběh obou žen. Vyzdvihla bych i rozdílnost generací - dvacítka versus pětatřicítka a jejich pohled na život.
(SPOILER)
na knihu jsem narazila díky mé oblíbené influencerce na knihy na IG.
Hned mě zaujala obálka, která je vlastně tak moc výstižná k celému příběhu...také mě zaujala anotace - bude se kniha odehrávat v přítomnosti nebo minulosti? Zůstane s Lucií nebo s Annou. Nevykašlou se na něj obě a stanou se z nich kamarádky? Tyto věty mě při přečtení, o čem kniha je, napadaly.
Musím říct, že tento styl knihy moc nečtu, ale byla jsem nadšená. Jak z krátkých katipol, tak ze stylu psaní a děje, který vás nutí číst dál.
Obě dvě jsou si vlastně tak moc podobné...Obě je čím dál víc ničí Hynek. Je Anna jediná ,,milenka" nebo jich je vlastně víc...
Kniha otevírá zajímavé téma, kdy si čteme myšlenky a dřívější životy obou hlavních postav.
Dvě ženy mající traumata z dětství a mezi nimi muž, manžel té starší a milenec té mladší. Ženy si vlastně neváží samy sebe a proto není problém je využívat. Upozornila bych na homosexualitu jedné z vedlejších postav. I když společnost začíná být tolerantnější, tak život mají stále složitý. Nepřijetí v rodině a stále těžké hledání lásky. Myšlenkové pochody hlavních postav pro mne nepochopitelné. Kniha je pro jinou věkovou kategorii, možná před lety by mě zaujala víc.
Nevšední téma. Skvěle zpracované. Nápaditě rozdělené na “kapitolky. Žádná nervy-drásající cílová rovinka. Zakončeno s lehkostí a s menšími otazníky, aby mi to ještě pár dní vrtalo hlavou.
Na knihu jsem se těšila, ale byla pro mě trochu zklamáním. Námět i střídání vypravěček a úhlů pohledu hodnotím pozitivně. Co mi ale dost komplikovalo čtení, bylo střídání časových rovin, kdy jsem nevěděla, zda se děj odehrává v přítomnosti nebo v minulosti a navíc se minulé zážitky různě prolínaly, mnohdy na sebe nenavazovaly. Působilo to na mě chaoticky. Na knižní prvotinu je to ale podle mě zdařilé dílko a doufám, že autorka bude v psaní pokračovat.
(SPOILER)
Obálka je překrásná, když knížka vyšla, hodně mě zaujala a hned jsem ji kupovala (což běžně moc nedělám a spíš vyčkávám, abych si ji koupila z druhé ruky). Nalákala mě samozřejmě i anotace a ohlasy prvních čtenářů, i když jsem se k ní dostala až teď, je to možná dobře. Nejsem tolik ovlivněná ostatními.
Jednotlivé kapitoly by mohly být trochu chaotické (já se naštěstí neztrácela, knížku jsem četla na dvakrát, takže jsem přesně věděla, koho pasáž čtu).
Děj se mi až do půlky líbil hodně. Bylo to čtivé, jiné a obě ženy mě bavilo objevovat. Od půlky mi ale začaly připadat trochu nesympatické (zvlášť Anna), což je v pořádku, ale navíc jsem se nemohla zbavit pocitu, že mě obě začínají svým způsobem nudit. Dozvěděli jsme se o nich sice dost, ale vztah jsem si k nim přesto nevybudovala. Linka Hynka mi ani tolik nechyběla. Ten mi byl jedno úplně nejvíc, a i když jsem ho měla zprostředkovaného vlastně jen přes ty dvě, názor jsem si na něj udělala asi nejvíc.
Každopádně na to, že jde o autorčinu prvotinu, jsem nadšená. Doufám, že se Sára rozhodne napsat něco dalšího, protože myslím, že má talent a psát umí.
Vy, co jste knihu četli: Nepřišlo vám, že měl Hynek pletky i s Lucky kamarádkou Lídou? V příběhu se to sice nedozvíme, ale pojala jsem podezření, že ta žena, se kterou ho Anna viděla by mohla být ona. Zvlášť po tom, co měla Lucka ten poslední (pro mě zvláštní) rozhovor s Luckou Možná jsem ale v Hynkovi chtěla vidět ještě většího vola, než ve skutečnosti byl.
Takové řekla bych... syrové? Nemusí to být bráno negativně, někomu takový styl může vyhovovat.
Postavy měly drsné myšlenkové pochody a stejně tak drsné bylo i jejich chování. Jestli jsem s tím v pohodě závisí na tom, zda soudím, nebo pozoruji. S jejich smýšlením mohu velice nesouhlasit, nebo ho jen sledovat.
První polovina knihy se mi líbila, druhá už méně. Na samém konci jsem měla jednoduše chuť ječet do polštáře, jelikož příběh skončil tak otevřeně, jak nejvíce mohl. Opravdu jsem byla zvědavá jak scéna dopadne, a ono... alespoň čtení knihy zakončíte emočním zážitkem. Je docela jasné, jak to ve své podstatě skončí, ale obrovskou část už si musíte domyslet sami.
Hlavní postavy jsou manželka, milenka a jeden muž, nevěrný manžel. Na knížku jsem se těšila, ale přišla mi chaotická. Vždy jsem musela přemýšlet, která z žen právě vypráví příběh svýma očima.
zkraje mě velmi navnadil autorčin jazyk, moc se mi líbí, jak zachází s češtinou. ale když mi došlo, o čem bude pojednávat, cítila jsem nemalé zklamání.
Stehy jsou stokrát omletá, obnošená story o dvou (resp. 3) nezajímavých a nesympatických postavách v milostném trojuhelníku.
obě ženy od sebe navíc odlišuje jen věk a kulisy, jinak je jejich vnitřní jazyk stejně odtažitý a sebestředný, plný snobismu, zbytné necitelnosti a tragédií. jako by celou knihu vyprávěla jedna jediná ženská postava.
dalším aspektem knihy je statičnost postav - vidíme je stylově pózovat v kavárnách, sedět v knize nebo kavárně s vínem, postávat v návrhářském obchodě, sedět v busu do Paříže, nebo sedět za počítačem. chybí skutečná akce, něco, co by obě nebo všechny tři postavy skutečně provázalo. možná si to autorka nechala do otevřeného konce, a knihu tak připravilo o potenciálně nejzajímavější moment.
když už zmiňuju třetího do páru, postava Hynka je vykreslena asi nejhrubšími tahy (toho nejtlustšího uhlu). za celou knihu se nedozvíme, kdo vlastně je. víme, že pracuje na pc na projektech, chodí na večírky a běhat, doma se sprchuje a pak utírá. vůči milence je tak neosobní a hrubý, že nedokážu pochopit, proč by o něj měla její postava stát.
poslední fuj je za mě fatfobičnost postav či autorky, nějak nevím.
na další knihu Sáry Z. jsem zvědavá, doufám ale, že se bude věnovat zajímavějšímu námětu.
Dobře vystavěný příběh. Forma dvojího vyprávění je hodně zajímavá a dost mě to bavilo. Škoda, že nám nepovyprávěl svoji verzi příběhu taky Hynek, možná by to z něj udělalo menšího padoucha ;-)
Konečně jdu aspoň trochu s místním proudem :D. Stejně jako většině, ani mně nebyla žádná z postav sympatická, a tak jsem nikomu nefandila, bylo mi tak nějak jedno, kdo komu ublíží a mohla "v klidu" číst.
I když asi přece jen blíž mi byla Lucie. Rozumná Lucie, která se raději kousne, bude držet hubu a krok a chovat se, jak se od ní očekává - ale proč vlastně? Aby neumřela sama?
Zároveň si ale dovedu samu sebe představit i na místě Lucie. Když je člověku 20, je labilnější, neváží si sám sebe, sebevědomí na 0 a je vděčněj za cokoliv. A k tomu cokoliv se lehce upne, namlouvá si, jak je to skvělý a nechce o to přijít...
Depka no. Škoda, že je to psané tak nějak moc afektovaně, všechny postavy jsou hnány do extrému, mi přišlo. Celé to pak působí méně uvěřitelně a přirozeně.
Na knihu jsem se opravdu těšila a brousila si na ní zuby už dlouho. A to hlavně, protože zazněla v podcastu Knižního klubu.
Začátek mi přišel opravdu zajímavý. Dva pohledy, dva příběhy. A do půlky to zajímavé i bylo. Pak nějak nerozumím, co se pokazilo, ale najednou to začalo být divně překroucené. Chování Anny mi přišlo dost nelogické. A asi se mi také nelíbilo, jak najednou musela mít každá z postav něco extra. Ať už se jedna pomazává menstruační krví, druhá se kouše, někdo se snaží upít k smrti. No, moc moudrá jsem z toho nebyla. Za mě nejdřív super nápad, ale ztvárnění už potom dost pokulhávalo. Díky počtu stránek to naštěstí nebylo až takové utrpení.
Autorku ale rozhodně nezavrhuju a uvidíme, jestli přijde i s něčím dalším.
“Ve chvíli, kdy přišel zpátky do kuchyně, jsem viděla, jak mu šok setřel z tváře všechnu přetvářku, veškerou teatrálnost. Nikdy jsem ho takového neviděla."
Trochu nešťastný byl záměr autorky, která pro dramatičnost příběhu zvolila více časových rovin a příliš
časté střídání dvou hlavních ženských postav ve vyprávění. Rušilo mě to při čtení a celkově kniha vyzněla až chaoticky. Bohužel, protože námět a duševní pochody zklamaných žen byly popsány moc pěkně
(SPOILER)
Zvláštní styl prolínání dvou příběhů, několik časových rovin, otevřený konec. Za mě dobré a zase trochu jiné. Obě hrdinky mají docela bohatou sbírku traumat, ale navenek se snaží působit dokonale a nad věcí. Anna mi ale lezla na nervy o něco víc. Je to přesně ten typ hrdinky, který nechápu. Rozervaná a věčně nespokojená, samé kňú, zajištěná, s dostatkem času nechat se drásat každou blbostí. Ani Lucie není zrovna adeptka na nejoblíbenější postavu, ačkoli ona za sebou aspoň má zážitky, které si s sebou do života vláčet nechceš. Takže má člověk trochu pochopení. No a pak je tu Hynek. Totální vůl, který v sobě skrývá něco, pro co ho obě ženy (a zřejmě ještě pár dalších) obdivují. Přitom by zasloužil leda tak pár facek. Toto panoptikum doplňuje spousta dobře propracovaných vedlejších postav jako Julie nebo Heda.
Čtení to není zrovna veselé, ale čtivé to je hodně. Někoho možná nepotěší pojetí konce, mě tahle varianta přišla jako důstojné uzavření...
Hodnocení: 3/5
Na tuto knihu jsem se v rámci společného čtení moc těšila a nakonec mám dost rozporuplný pocity.
V knize sledujeme milostný trojúhelník z pohledu manželky a milenky. Lucka (manželka) a Anna (milenka) se setkají v butiku, který Lucce patří. Obě si myslí, že ta druhá neví jak jsou propojené skrze Hynka, ale tohle setkání není náhodné a my se dozvídáme o osudech těchto dvou žen, které je svedly dohromady.
V první řadě mi neskutečně vadilo po celou dobu to přeskakování v čase. Přítomnost je setkání protagonistek v butiku a pak každá přemýšlí a vzpomíná, ale občas člověk prostě nestíhá sledovat, jestli jsme ve vzdálenější nebo bližší minulosti a je to celé zbytečně zmatečné.
Z postav mi byla nejblíž Heda, která se objevuje jen na pár stránkách, ale ze všech byla nejvíc normální.
Hynek je blbec a Lucka s Annou jsou zvláštní, i když každá má svoje důvodu pro své chování.
Pomyslnou třešničkou na dortu, který rozhodl o horším hodnocení byl konec. Bohužel jsem čekala nějaký ucelený závěr. Ani ne happy end, ale prostě jasné ukončení celého příběhu, který za mě skončil dost nedostatečně a i když se mi kniha vcelku líbila, tak nakonec jsem dala jen 3 hvězdičky. Každopádně myšlenka knihy se mi líbí.
Takové schopné, hezké, chytré holky a tak moc se neměly rády. Mě se to strašné těžko četlo to jejich sebeničení a soužení pro takového joudu.... bože