Stepfordské paničky
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130676/stepfordske-panicky-130676.jpg
4
827
827
Psychologická novela amerického spisovatele a dramatika zobrazuje vztahy v dnešní americké rodině. Vypráví o mladé citlivé ženě, žijící ve zdánlivém blahobytu, jíž však požadavek, přizpůsobit se stereotypu středostavovské paničky,způsobí neurózu a nakonec vážnou psychickou poruchu.
Přidat komentář
No co říct, typický Ira Levin... Je pravda, že po mém posledním zážitku s knihou Rosemary má děťátko, kdy jsem si po jejím přečtení byla jistá, že na knihy Ira Levina už nesáhnu byly paničky spíše milým překvapením... Děj měj spád (možná také protože kniha byla kratšího rozsahu) a je rozhodně více záživný, než tomu bylo u Rosemary má děťátko... Oceňuji také námět a samotnou zápletku... I přes tohle všechno jsem ale nucena říct, že Ira Levin zkrátka není "můj" autor.... Ale kdo tyto motivy vyhledává, zklamaný nebude....
Kniha je opravdu zajimava, lituji ze ji nemame v povinne cetbe je mnohem lepsi nez ty ktere mame.
Mensim minusem je hodne zbytecnych pojmu v knize.
Četla jsem Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky z roku 1982. I přes půlroční mezeru mezi čtením jsem tak trochu měla pocit, že čtu hodně, hodně podobnou knihu. Jsem si říkala, co sakra má Levin proti chlapům, že jsou vždycky tak špatnými postavami.
Trochu mě mrzelo, že jsem věděla, "o čem to je", a tak jsem přišla o přemýšlení nad tím, jestli je Joanna bláznivá, nebo je něco špatně v jejím okolí...
Příběh byl skvěle vymyšlený a určitě to chtělo dobrý nápad, kterým se autor přímo blýskl. Ale to, jak se chovali mužské postavy v knížce bylo otřesné. Vyrvali jim duše a udělali z nich jednu ženu stejnou jako druhou, co miluje péči o manžílka a domácnost, co má velká prsa, útlý pas a krásné lesklé vlasy. A samozřejmě krásnou, nalíčenou tvářičku.
Joanny mi bylo opravdu líto, protože mi přirostla k srdci!
Po dočtení knížky mě hodně mrazilo, protože představa, že si člověk může jen tak změnit a poupravit svůj protějšek jen na základě vlastní sobeckosti, je děsivá. Jak mohli!?
Výborná kniha, člověka z ní mrazí, protože to, co se děje ve Stepfordu, nápadně připomíná skutečnost - akorát na unifikaci žen v reálném světě tlačí módní a lifestylové časopisy, reklama, celebrity apod. Podobné téma, jen zasazené do reálného světa, je i v knize Sinclaira Lewise Hlavní třída.
Tady se rozhodně nevyplatí si myslet, že pokud jste viděli film, tak vlastně víte a tudíž jí už nemusíte číst. Výborná kniha, super zážitek.
Četla jsem hned po Rosemary má děťátko a ten společný rys obou knih nešel přehlédnout....obě knihy hodnotím vysoko, byl to obojí silný zážitek! První knihu bych radši nečetla v těhotenství, druhou v případě, že manžel navštěvuje pánský klub!
Kniha mě lákala od té doby, co jsme jí brali ve škole a pani profesorka pouze prozradila, že to není stejné jako film - že se prostě nezmění v roboty, ale neprozradila, co záhadného se tedy v městečku děje.. nyní už chápu, proč nám to neprozradila :) Knihu jsem četla až do poslední stránky velmi rychle a čekala, kdy se to konečně dozvím.. :)
Hodně originální příběh, líbilo se mi to. Po dočtení má člověk stále nad čim přemýšlet... :-)
Než jsem knihu vzala do ruky, zcela se mi rozpadla, takže nejprve jsem skládala stránku za stránkou a pak alá salátové vydání četla. Mohu říct, že se čte rychle, sice místy nudí, ale po dočtení je velmi skvělé si dát tu sklenku vína a přemýšlet. Kniha má tolik myšlenek, že je téměř nemožné najít tu správnou kterou vyjadřuj. Doporučuji. :)
Nemůžu si pomoct, ale při čtení jsem měla pocit, jako bych znovu četla Rosemary má děťátko, vždyť ta kniha je v bleděmodrém úplně to samé. Postavy Joanne a Rosemary jsou si tak podobné, až to zaráží, o atmosféře, stylu psaní i samotném příběhu ani nemluvě. (Netvrdím však, že je to úplně špatně!) Přesto jsem se Paničkám rozhodla udělit jednu hvězdu navíc, za lepší atmosféru v závěru, kdy mě autor opravdu držel napnutou a také se mi líbil konec :) Pochválit musím i to moderní filmové zpracovaní s Nicole Kidman, které se knihou sice spíše jen inspiruje, než že by bylo podle ní, nicméně mně se film moc líbil.
Mrzí mě, že jsem první bohužel viděla film s N.Kidman, i když mě ani nepřekvapilo, že konec psaného příběhu je trochu jiný než ten filmový. Člověk si pak může představit leccos, i když bohužel jsem byla ovlivněna filmem. Příběh se četl velmi dobře, autor píše srozumitelně a lehce... :)
No hustý, tuhle knížku jsem si fakt užívala, navíc, i když byla tak kraťoučká řekla toho hodně a příběh byl originální.:D
Velký rozdíl mezi knihou a filmem, kniha správně děsivá film jen komedie.knihu doporučuji jako napínavou a čtivou
A byla svatba a žili šťastně až do smrti.
... anebo ne? :o)
Výborná kniha, četla jsem podruhé a stále silný zážitek.
Asi jsem feministka, Stepfordské paničky mi lezly děsně na nervy a často mě příběh zvedal ze židle. Velmi čtivá kniha s né zrovna optimistickým koncem.
Příběh moc dobrý. Hodně tu čtu komentáře srovnávající s filmem s Nicol Kidman, ale To bylo ve stylu romantické komedie. Ale taky pěkné. Věrnější zpracování je z roku 1975 s Katharine Ross. Zkuste si pustit ten. Ale Jinak knížka fakt dobrá.
Sice jiný průběh než u filmu, ale i tak se mi kniha líbila... Tím, že jinak končila, byla temnější a zajímavější... Happy end není vždy to nejlepší... Ten stereotyp, že skoro všechny příběhy končí dobře, mě už nebaví. Konec je na ní proto to nejlepší :)
Štítky knihy
ženy zfilmováno hospodyně satelitní města Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Útlá knížečka, která se dobře čte. Konec nepřekvapí (tedy asi jen toho, kdo viděl nejdříve film s Nicole Kidmann :) )